Bariéry? Podle vozíčkářů nezmizely

4. 6. 2002 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Vozíčkářka Jitka Zehnalová ve sporu s českým státem u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku neuspěla. Rozhodnutí tribunálu ale neznamená, že by se k němu v budoucnu nemohl obrátit jiný postižený. Právě proto...


Stát u soudu pro lidská práva vyhrál, další žaloby ale mohou přijít

Praha - že podle něj Česko dostatečně nehájí jeho práva.

„Musel by jen prokázat, že v jeho konkrétním případě je situace jiná,“ uvedl vládní zmocněnec u evropského soudu Vít Schorm.

Zástupci zdravotně postižených uznávají, že se v Česku v posledních dvanácti letech podařilo přijmout několik nových zákonů. Mezi paragrafy a skutečným životem je však podle nich stále značný rozdíl.

„V legislativě patříme ke špičce v Evropě,“ říká předseda Svazu tělesně postižených Jan Skopec. Přesto se podle něj vozíčkářům ve vyspělých zemích žije lépe - protože se ve skutečnosti setkávají s menším počtem bariér. „A to přesto, že často nemají takové předpisy jako my,“ dodává.

Například český stavební zákon z roku 1994 nedovoluje zkolaudovat budovu, pokud do ní není zajištěn přístup vozíčkářům.

Podle Skopce se toto pravidlo u nově postavených budov ve většině případů dodržuje. Problémy ale přicházejí jen několik týdnů poté, co je budova slavnostně otevřena. „V době kolaudace je vše v pořádku. Ale za měsíc již může být z WC pro vozíčkáře udělaný sklad, a nic se neděje,“ upozorňuje na nedodržování zákonů Skopec.

Ještě větší problémy postiženým působí pohyb po starších budovách. Zákon sice pamatuje na postižené i v případě, kdy majitelé starší budovy rekonstruují - měli by je automaticky přizpůsobit také potřebám postižených.

Vyhláška nicméně stavitelům umožňuje, aby povinnost obešli. Pokud prokáží, že by bezbariérové řešení bylo neúnosně nákladné nebo technicky velmi složité.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab vidí i další problém: Když si má zaměstnavatel vybrat, zdali přijme určitý počet postižených, nebo zaplatí penále, často se podle Jařaba rozhodne pro druhou variantu.

Přes všechny výhrady však zmocněnec upozorňuje, že se tělesně handicapovaným podařilo vymoci mnohem více práv a změn zákonů, než například mentálně postiženým. „Ti totiž nemají mluvčí, kteří by zároveň byli doktory práv, jak tomu bývá u vozíčkářů,“ říká Jařab.

Aleš Vojíř, Hospodářské noviny, 3.6.2002

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?