Bez dluhů a sociálně vstřícně

marek šnajdr

Stav veřejných financí neumožní v příštích několika letech zásadní zvýšení výdajů na zdravotnictví. Bude přibývat starších lidí, porostou náklady na dokonalejší léčbu. Je hodně nezaměstnaných, mzdy stagnují, zdravotní pojišťovny nemají takové příjmy jako v minulých letech. Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr (ODS) přesto tvrdí, že náš systém má rezervy a prostor, kde lze ušetřit.

„Transparentní aukce na generické léky, referenční způsob úhrad zdravotnických prostředků či takzvaný nepaušální způsob úhrad dokážou zajistit až šest miliard korun,“ říká.

EURO: Jak je na tom dnes české zdravotnictví?

ŠNAJDR: Potenciál je v systémové a účinné prevenci. Včasné odhalení a léčení chorob představuje větší šanci pro nemocné a výrazně menší náklady. A je nutné zachovat osvědčené regulační poplatky, které přinášejí několik miliard.
Zrušení by přineslo finanční problémy, které by potíže zdravotnictví ještě znásobilo. Nastal by kolaps systému, který by pocítili pacienti i zdravotníci. Navíc loni vrátily pojišťovny zhruba 300 tisícům pacientů, převážně starším lidem, kteří překročili takzvaný ochranný limit, 260 milionů korun.

EURO: Před volbami jsou nám předkládány recepty, jak pomoci zdravotnictví. Vedle toho ale padají návrhy, u kterých se nemůžeme divit, že se jich zejména starší lidé obávají. Budeme tedy platit za léčení některých nemocí?

ŠNAJDR: Pro udržitelný vývoj zdravotnictví je klíčové jasně stanovit takzvané standardy lékařské péče, zákroky plně hrazené zdravotním pojištěním. O zavedení povinné spoluúčasti u některých lékařských úkonů ODS vůbec neuvažuje, protože jsou diagnózy, kde by to skutečně mohlo představovat ekonomickou bariéru pro přístup k péči. Jiná věc je připlatit si nadstandard, dražší alternativu, když se pro ni pacient dobrovolně rozhodne. Třetina lidí si vybrat chce. Tento princip je spravedlivý, přináší systému další prostředky a současně je sociálně vstřícný.

EURO: Myslíte si, že zůstane zdravotnictví sociálně vstřícné?

ŠNAJDR: Samozřejmě. Podíl veřejných zdrojů na financování zdravotnictví je v Česku stále nejvyšší z vyspělých zemí a dosahuje 84 procent, průměr EU je kolem 75 procent. Domácnosti vydají více na alkohol a tabák než na zdraví.

EURO: Když jsme tak dobří, proč tedy potřebujeme změny?

ŠNAJDR: Musíme je provést proto, aby nedocházelo v dalších letech ke zhoršování či omezování péče a zadlužování systému. Třeba modernizovat systém veřejného zdravotního pojištění. Tolik diskutovaný standard nepřináší jen větší transparentnost, ale má šanci vytvořit prostor pro komerční připojištění a s ním další zdroje. Zavedení účinné prevence je důležité a občany k ní musíme motivovat. Musíme seniorům zajistit kvalitní ošetřovatelskou péči. Obrovský problém je, že se nedaří propojit sociální a zdravotní systém, přitom se v péči o seniory hodně překrývají.

EURO: Co by vlastně mělo být cílem změn?

ŠNAJDR: Kvalitně, účinně a včas vyléčit nemocné či raněné, přispět k tomu, aby se nejen zvyšovala délka života, ale i jeho kvalita ve stáří. Udržet stabilní, nezadlužený systém, který bude dál sociálně vstřícný.

EURO: Čtyři roky jste viditelnou postavou českého zdravotnictví, co považujete za své největší úspěchy?

ŠNAJDR: Máme vysoce zadlužený stát, kraje, druhý rok je v deficitu důchodový systém. Zdravotnictví je i přesto, že na něj dopadá krize, bez dluhů a finančně stabilní, i když rezervy docházejí. V roce 2006 přitom byla jak VZP, tak i státní nemocnice vmiliardových dluzích. V posledních letech se významně zvýšila dostupnost péče, data o růstu počtu léčených pacientů v centrech, počtu špičkových výkonů i plánovaných operací jsou nezpochybnitelná, máme jedno z nejmodernějších očkování dětí na světě. Podařilo se nám využít fondů EU a zajistili jsme téměř 20 miliard na modernizaci nemocnic, vzdělávání, vědu a výzkum. Již dnes jsou díky tomu desítky specializovaných pracovišť po celé zemi vybaveny na nejlepší evropské úrovni.

Ohodnoťte tento článek!