ČISOK: Bez elektronizace zdravotnictví se Česko neobejde

Tuzemské zdravotnictví stojí před důležitým milníkem. Buď zůstane na technologické úrovni minulého století, nebo se bude plnohodnotně elektronizovat. Jde o zásadní rozhodnutí pro další rozvoj a zkvalitnění zdravotní péče a služeb pro občany i vyšší úspory na straně poskytovatelů péče i státu.

S odkazem na chystanou Národní strategii elektronického zdravotnictví (tzv. eHealth), která má být jedním z prvních kroků vlády a státní správy pro systémové řešení elektronizace českého zdravotnictví, to shodně potvrzuje řada odborníků a zástupců institucí se zkušenostmi se zaváděním eHealth do praxe. Přitom potřebu zavést co nejrychleji komplexní eHealth v ČR podporují jednoznačně zástupci lékařských profesních komor a sdružení, státní správy, zdravotních pojišťoven i zdravotnických zařízení.

Vyplývá to z bleskového průzkumu mezi účastníky konference na téma elektronizace zdravotnictví pořádané Česko-Izraelskou obchodní komorou (ČISOK).

Roste role občana/pacienta

Kromě zvýšení kvality zdravotní péče eHealth zásadním způsobem rozšiřuje možnosti pacientů a zjednodušuje jim život. Pacient bude moci sám a z pohodlí domova nahlédnout do všech svých zdravotních záznamů. Bude-li chtít jiný odborný názor na svůj stav, může své zdravotní záznamy odeslat zvolenému specialistovi. Při změně lékaře se nemusí dokumentace nikam nosit nebo odesílat. Zdravotní záznamy, léky i vyšetření jsou, ověřené a úplné, přístupné specialistovi, kterého si pacient zvolí, stejně jako třeba rodinnému příslušníkovi. Na nic důležitého se tak nezapomene.

Systém umožní pacientovi i lékaři přehledně plánovat zdravotní péči tak, jak nám to dnes umožňují moderní technologie v ostatních oblastech života. V případě urgentní zdravotnické pomoci bude mít také zasahující zdravotník k dispozici sadu nejdůležitějších údajů pro rychlou pomoc.

Každý pacient získá také větší přehled a informace o poskytovatelích zdravotní péče včetně referencí ostatních pacientů o kvalitě služeb.

Ukázek efektivní elektronizace zdravotnictví s přínosem pro pacienty, lékaře, pojišťovny i poskytovatele zdravotní péče, je v Evropě hned několik. V zemích s dlouhodobou zkušeností s eHealth, jako je Estonsko, Dánsko, Švédsko či Finsko, přineslo jeho zavedení pokles administrativní zátěže všeobecných lékařů o 10%, nebo snížení předepisování léků ve standardní péči až o 25%. Hlavním přínosem je však pro pacienty kvalitnější zdravotní péče.

Slovenská cesta k elektronizaci

Letos eHealth začal v praxi fungovat na Slovensku, kde se do něj začali připojovat první uživatelé. Právě tento případ ukazuje, jak je důležité předem koncepčně nastavit podmínky v legislativě, technologiích nebo organizačních procesech. Vývoj, implementace, testování až po samotné spuštění do ostrého provozu trvalo na Slovensku pět let.

Přitom přínosy eHealth na Slovensku potvrzují i přímo jeho účastníci. „Hlavní motivací pro používání elektronického zdravotnictví je pro mě sdílení klinických informací o pacientech. Je mnohem bezpečnější léčit, když mám o pacientech ověřené a autorizované klinické záznamy,“ uvedla jeden z příkladů MUDr. Helga Kajanová, medicínská poradkyně pro eHealth s tím, že díky elektronizaci se pacienti mohou například vyhnout riziku lékové interakce. „Navíc mi v lékařské praxi časem ubyde i administrativa spojená s hlášeními do různých institucí. Tato hlášení se budou z mých záznamů připravovat automaticky a já je jen odsouhlasím,“ doplňuje MUDr. Helga Kajanová.

eHealth šetří čas a peníze, nejen v Evropě

Příkladem mimo Evropu je Stát Izrael, kde jsou tvůrci elektronizace zdravotní pojišťovny, ale jsou do ní zahrnutí i ostatní aktéři. Jeden z mnoha prvků tamního komplexního řešení eHealth, může být třeba takzvaná telemedicína, tedy vzdálený monitoring pacientů či konzultací s lékařem. „Systémová elektronizace zdravotnictví mimo jiné snížila nutnost návštěvy pohotovostních služeb nemocnic o sedmdesát osm procent. Ve výsledku se šetří čas a peníze pacientů i pojišťoven a v nemocnicích se mohou soustředit na závažnější případy,“ upřesnil Pavel Smutný, prezident ČISOK s tím, že fiskální dopady na zdravotnictví i zkvalitnění a zefektivnění zdravotní péče jsou zřejmé. „Je ovšem nutné zmínit, že pojišťovny v Izraeli jsou motivovány svojí odpovědností za vlastní finanční situaci. To bohužel v Česku plně neplatí,“ doplnil Pavel Smutný.

Bezpečnost na prvním místě

Vedle přínosů vyvolává proces elektronizace obecně i otázky zabezpečení citlivých dat. „Platí, že identifikační údaje a medicínská data jsou v oddělených databázích, jejich propojení je spjato s přísnými pravidly a stálým dohledem,“ uvedl Martin Kult, viceprezident společnosti Ness Technologies v ČR, která se podílela právě na slovenském řešení eHealth. Objevují se také obavy kolem nesouladu s individuálními informačními systémy institucí a strach některých lékařů ze ztráty svého know-how. „Lékaři mohou dál pracovat se svým systémem, stačí jen projít certifikací a následně jsou zapojeni do centrálního eHealth,” popsal Martin Kult zkušenosti ze Slovenska.

O eHealth

Systém zdravotnictví eHealth využitím ICT technologií podporuje procesy ve zdravotnictví k zajištění zdravotně relevantních dat pacientů pro všechny poskytovatele zdravotní péče v režimu 24×7. Umožňuje dostupnost a sdílení zdravotní historie i klinických dat pacientů mezi informačními systémy poskytovatelů zdravotní peče a strukturami zdravotnictví.

Přínosy eHealth

* Občan a pacient – zkvalitnění péče a zvýšení odpovědnosti za vlastní zdraví vzhledem k přístupu k úplným informacím

* Lékař – kvalitnější léčba, efektivnější preskripce, plánování úkonů a více obsloužených pacientů díky úplným informacím

* Pojišťovna – významné úspory nákladů, úplná a aktuální data, prevence a lepší odhalitelnost podvodů

* Zdravotnické zařízení – kvalitnější služba pacientům, kratší čekání, méně návštěv a nižší náklady díky kvalitnějšímu plánování

* Lékárna – snížení administrativní zátěže, zvýšení bezpečnosti výdeje léků a menší prostor pro podvodné chování

* Stát – více prosperity pro všechny díky efektivnější zdravotní péči, menším ztrátám v systému a větším prostředkům na zlepšení zdraví obyvatel

* Vzdělávání a výzkum – kvalitnější výzkum díky kontinuálnímu sběru úplných a strukturovaných dat

Ohodnoťte tento článek!