Brusel hledá, jak rozhýbat vývoj léků

Evropa se znovu stane světovým centrem farmaceutického výzkumu, nemůže zaostávat za Spojenými státy. Tak ubezpečoval bruselský komisař pro průmysl Günter Verheugen zástupce farmaceutických firem, účastníky zasedání evropské asociace výrobců originálních léčiv EFPIA…

Brusel –

Verheugen svá slova zdůraznil i slibem, že Evropská komise podpoří vývoj nových léků finanční injekcí ve výši 2,6 miliardy eur. Přesto však po jeho vystoupení minulý týden v Bruselu šéfové farmaceutických firem rozhodně nezářili optimismem.

„Záměry komisaře Verheugena vítáme – ale jsme velmi zvědavi, jak se potvrdí v praxi,“ reagoval obezřetně prezident EFPIA Franz Humer.

Konkrétní plány chybějí

Ani sám Verheugen totiž nemohl své vystoupení před podnikateli podpořit konkrétními představami, jak se stane sjednocená Evropa hnacím motorem světového výzkumu.

Navíc předstoupil před členy EFPIA v době, kdy po francouzském odmítnutí hlubší evropské integrace přišlo i hlasité „ne“ z Nizozemska. Zjevně mu chyběly argumenty, jimiž by znepokojené šéfy farmaceutických firem povzbudil.

Evropa přitom ve vývoji nových léků, ale i například rozvoji biotechnologií obecně stále více zaostává především za Spojenými státy. A přes všechny proklamace politiků se tento trend v posledních letech ještě prohlubuje.

Spojené státy předstihly v druhé polovině devadesátých let Evropskou unii i v absolutní částce, již vydávají na farmaceutický výzkum. O náskoku zámoří svědčí i to, že téměř tři čtvrtiny tržeb za prodej nově vyvinutých léků míří do USA, jen necelá pětina pak míří do Evropy.

Vláda Spojených států podporuje vývoj léků téměř pětkrát víc, ve srovnání se zeměmi unie, upozornil například zástupce firmy AstraZeneca Tom MCKillop. Protože cesta od nápadu až k uvedení jednoho jediného léku na trh dnes přijde na zhruba jednu miliardu dolarů, snaží se firmy využívat státních podpor co nejvíce.

Například i švýcarská společnost Novartis kvůli lepším podmínkám přesouvá své výzkumné laboratoře ze starého kontinentu na východní pobřeží USA.“V Evropě se musíme vrátit místo výroby imitací nových léků ke skutečným inovacím,“ kritizoval situaci šéf EFPIA Humer s poukazem na to, že je podle něj nutné investovat skutečně masívně i do základního výzkumu, aby se pak na trh dostala léčiva, která mohou pacientům zásadně prospět.

Další potíží, s níž se evropské firmy potýkají, je zkostnatělá legislativa. Tady se už podle podnikatelů aspoň trochu situace zlepšuje. „Evropská komise letos pokročila ve zjednodušování regulace trhu i registrace nových přípravků,“ připouští například Pavol Mazan, ředitel asociace MAFS, jež sdružuje zahraniční výrobce léčiv, působící na českém trhu.

Česko: spor o vyhlášku

Mazan si chválí, že nové, modernější směrnice Bruselu většinou velmi rychle přejímají i české úřady. Výraznou výjimkou je ovšem podle něj takzvaná transparenční směrnice. Ta nařizuje, aby určování cen léků a jejich úhrad pojišťovnami bylo zcela průhledné. Tento proces přitom rozhoduje jak o tom, kolik za léky platí pacienti, tak o ziscích výrobců léčiv.

Česká ministryně zdravotnictví Milada Emmerová ovšem příslušnou „lékovou vyhlášku“ o stanovení úhrad vytváří bez účasti odborné veřejnosti. MAFS na tento postup podal už před časem do Bruselu stížnost, o níž Mazan jednal se zástupci Evropské komise i tento pátek.

„Komise je o situaci u nás velmi dobře informovaná, názor by měla sdělit asi do měsíce,“ uvedl. Pokud komise shledá v postupu českých úředníků chyby, mohou mít firmy nárok na odškodné.

Až se vypořádá s transparenční směrnicí, bude podle Mazana tuzemský farmaceutický trh srovnatelný s trhy v západoevropských zemích. Podpora výzkumu nových léků se v Česku ovšem dotkne jen pacientů, nikoliv firem – žádná z nich totiž nevyrábí vlastní léčiva (originály), ale jen jejich kopie (generika).

Největší tuzemská společnost Zentiva tak pracuje jen na zlepšování vlastností už existujících léků – například na potlačování nežádoucích vedlejších účinků onkologických preparátů. I tak ovšem vyčlenila na svůj výzkum a vývoj půl miliardy korun.

Martin Mařík, Hospodářské noviny

Ohodnoťte tento článek!