BSE: Kontrola je důsledná, riziko trvá

Na lidskou formu nemoci šílených krav dosud ve světě zemřelo přes 150 lidí, drtivá většina z nich v Británii, kde ostatně dobytčí choroba vznikla a nejvíce se rozšířila. Také ojedinělé případy onemocnění lidí v jiných zemích – právě minulý týden byl nahlášen první pacient z Nizozemska…

– jsou spojovány s dřívějším pobytem těchto osob v ostrovním království.

„V České republice jsme naštěstí žádný takový případ neměli,“ potvrzuje neuropatolog František Koukolík, vedoucí národní referenční laboratoře pro tato onemocnění.

Poslední propočty vědců z londýnské vysoké školy Imperial College naznačují, že onemocnění by mohlo ještě postihnout v Británii nejvýše 600 osob, které se nakazily už v minulosti. Jeho inkubační doba totiž trvá řadu let či dokonce desetiletí. Kontrola skotu poráženého na jatkách by měla dalšímu šíření infekce zabránit.

Lékařský název pro lidskou formu choroby šílených krav zní variantní Creutzfeldt-Jakobova nemoc (vCJD). Podle současných znalostí ji způsobují priony – malé bílkovinné částice, které se běžně vyskytují v nervových buňkách.

Tkáň nesmí do jídla

Normální priony jsou neškodné, když však změní svou prostorovou strukturu, začnou ničit mozek. Vytvářejí se v něm mikroskopické dutinky a nemoc nevyhnutelně vede ke ztrátě intelektuálních funkcí, schopnosti pohybové koordinace a nakonec ke smrti.

Žádné léky nedokážou postup nemoci zastavit. Když se deformovaný prion setká v těle s normálním, přinutí jej také změnit tvar a stát se infekčním. A právě takto se nákaza šíří.

Pokusy na zvířatech potvrdily, že priony se přenášejí pojídáním tkání nemocného zvířete, v nichž se vyskytují. Jsou především v mozku, míše, brzlíku, mandlích, slezině, očích a tenkém střevě nemocných zvířat.

Na jatkách se proto tyto rizikové části odebírají i ze zdravých zvířat, vyřazují se a neměly by se dostat do lidského jídla. Maso a mléko se považují za neškodné.

Vědci z francouzského výzkumného střediska CEA propočítali a letos v lednu informovali v odborném časopise Lancet, že k tomu, aby se člověk nakazil vCJD, mu stačí sníst pouhých pět gramů infikované tkáně.

To ovšem platí jen v případě, že se na jídelníček dostane dobytče s rozvinutou chorobou. Takové kusy by měli ale veterináři při kontrole mozku po porážce najít.

A zde právě existuje určité riziko.

Testy na nemoc šílených krav mají své limity. Může jimi projít zvíře, které sice zmutované priony už v mozkových buňkách má, ale jen v množství, které ještě nejde laboratorně detekovat.

Pro tento případ vědci z CEA teoreticky vypočítali, že člověk by musel sníst 1,5 kilogramu mírně infikovaných tkání, aby se vystavil zdravotnímu riziku.

Z toho vyvodili, že současná praxe, která kombinuje testování dobytka na jatkách a navíc odstraňování rizikových částí i ze zdravých zvířat, by měla novým nákazám zabránit.

Překvapení nejde vyloučit

Zatímco přenos vCJD z nemocných krav na člověka se považuje za dokázaný, vědci neprokázali, že by se člověk mohl infikovat potravinami z vepřového masa nebo z drůbeže.

Tito živočichové totiž prionovými onemocněními z dosud neznámých důvodů netrpí. Koncem ledna však Evropská komise oznámila nepříjemnou skutečnost, že ve Francii se vyskytla koza s obdobou nemoci šílených krav (BSE).

Porazili ji sice už v roce 2002, ale od té doby odborníkům trvalo, než se shodli, že opravdu měla BSE. Nicméně francouzští veterináři už v roce 2002 pro jistotu nechali vybít celé třísetkusové stádo, z něhož nemocná koza pocházela, a těla zničili, aby se nedostala do potravy.

Evropská unie nyní organizuje vyšetření 200 tisíc koz, aby se zjistilo, zda ve Francii šlo o naprostou výjimku, nebo se nemoc může vyskytovat i mezi těmito zvířaty.

Už koncem devadesátých let vědci prokázali, nejdříve díky pokusům na ovcích, že infekční priony se mohou přenést také transfúzí krve. V té době ještě nebylo jasné, zda totéž může platit i u lidí, nicméně zdravotnické úřady ve světě přijaly preventivní opatření.

I v Česku se od ledna 2001 nesmí odebírat krev od dárců, kteří pobývali v letech 1980 až 1996 půl roku a více ve Velké Británii. Před půldruhým rokem britské zdravotnické úřady zveřejnily první případ člověka, který se pravděpodobně nakazil právě transfúzí krve. Dodnes nelze vyloučit, že choroba ještě lidem přinese nějaké další nežádoucí překvapení.

Počet případů ve vybraných státech

Rakousko 1

Finsko 1

Řecko 1

Izrael 1

Kanada 4

Slovinsko 5

Dánsko 14

Japonsko 14

Česko 18*

Slovensko 20

Polsko 20

Nizozemsko 77

Itálie 124

Belgie 128

Německo 363

Švýcarsko 456

Španělsko 515

Francie 945

Portugalsko 950

Irsko 1479

Velká Británie 180 101

Poznámka: Období 1989 až 2004, Česko včetně roku 2005

Zdroj: Státní veterinární správa

Hospodářské noviny

Ohodnoťte tento článek!