Přejít na obsah

Buď vůle tvá, paciente

zpět
8.8.2005

Když před časem úřady oznámily, že v Česku docházelo a dál dochází k násilným sterilizacím žen, znělo to jako otřesná historka do titulků. Ombudsman šetří k dnešnímu dni zhruba osmdesátku stížností na nemocnice, ve kterých byly, podle jejich výpovědí, ženy sterilizovány proti své vůli...

Když před časem úřady oznámily, že v Česku docházelo a dál dochází k násilným sterilizacím žen, znělo to jako otřesná historka do titulků. Ale místo dunění padajících hlav doléhá na veřejnost od minulého podzimu jen ticho.

Počet stížností se přitom rozrostl z původních deseti na osmdesát jen pro oblast Ostravska. Další bezmála stovka se hromadí na stole nevládních organizací na severu Čech. Je toho tolik, že ombudsman požádal veřejnost o strpení s vydáním závěrečné zprávy.

Tajná rada moudrých

Ombudsman šetří k dnešnímu dni zhruba osmdesátku stížností na nemocnice, ve kterých byly, podle jejich výpovědí, ženy sterilizovány proti své vůli, případně protizákonným způsobem - tedy bez informovaného souhlasu.

Část případů pochází z doby před rokem 1989, celkem sedmačtyřicet se jich ale mělo odehrát po revoluci. Osm z této série již úřad ombudsmana předal státnímu zastupitelství a začala je vyšetřovat policie.

„Neváhali jsme, aby nedošlo k promlčení,“ říká zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. U zákroků datovaných zhruba do let 2000-2004 policie vyšetřuje možný trestný čin ublížení na zdraví a tam je promlčecí lhůta pět let.

Šetření se týká ostravských nemocnic Fifejdy, Vítkovice, Karviná a Havířov. „V současné době vyslýcháme stěžovatele a svědky. Nedokážu odhadnout, kdy bude práce hotova,“ říká Tamara Kornasová z Okresního státního zastupitelství v Ostravě.

Ve zdravotní dokumentaci postižených žen je většinou podepsané prohlášení, že se sterilizačním zákrokem - konaným proto, že podle lékařů pro ně další porod představuje obrovské riziko - souhlasí.

Stěžovatelky ale říkají, že jim ten papír dali lékaři při cestě na operační sál a ony že ve stresové situaci podepsaly, aniž by věděly, co podepisují. Některé dokonce tvrdí, že papíry podepisovaly až po porodu.

Věc vyšetřuje i ministerstvo zdravotnictví, kde pro ten účel vznikl speciální poradní sbor. Jeho složení i to, k čemu dospělo či dospěje, je ovšem tajné. „Naše zpráva není pro veřejnost, ale pro ombudsmana,“ vysvětluje ministerský mluvčí Václav Šebor.

Ale ještě než tajná „rada moudrých“ stihla posoudit ostravské případy, začalo blikat další varovné světlo: lidé z nevládních organizací našli obdobné příběhy sterilizovaných žen i na Mostecku: komunitní centrum v Chanově už sebralo bezmála stovku svědectví.

Všechno hezky v jeden den

Během červencového odpoledne si většina obyvatel mosteckého sídliště Chanov užívá posledních paprsků slunce před přicházející bouřkou. Muži popíjejí pivo před špinavými paneláky a ženy se vyklánějí z oken, aby zkontrolovaly své ratolesti.

Návštěvníci neromského původu tu jsou vidět zřídka a působí rozpaky - Jiří Kopal z Ligy lidských práv je ovšem výjimkou. Za půl roku, co sem dochází zpovídat sterilizované matky, si u místních získal důvěru, a když se tu objeví, lidé za ním sami chodí do zdejšího kulturního centra.

Většina Kopalem sebraných případů spadá stejně jako v Ostravě do doby před rokem 1989. Pět zásahů se ale údajně odehrálo v pětiletce od roku 1998. Stěžovatelkou z této éry je například Renáta Kešelyová (35), která o možnost mít děti přišla před dvěma lety, při porodu svého čtvrtého dítěte.

Tři děti se narodily bez potíží, nejmladší syn musel na svět císařským řezem. „Strávila jsem tři dny na hekárně, dali mi pár urychlovacích injekcí a pak mi najednou řekli, že se mi zvýšil tlak a že musím rychle rodit císařským řezem,“ vzpomíná paní Kešelyová.

Po operaci se probudila až druhý den, a teprve pak přišlo na řadu „papírování“. „Řekli mi, ať zpětně podepíšu souhlas, že jsem byla sterilizovaná,“ říká paní Kešelyová, která by ještě ráda dvě děti a na jméno lékaře, který ji sterilizoval, si nepamatuje.

Papír tehdy podepsala automaticky, nenapadlo ji, že tím vlastně stvrdila nelegální zákrok. Mladý porodník v mostecké nemocnici Marian Kacerovský se takovému postupu podivuje.

„Já sám sterilizace při porodu neprovádím. Není k tomu důvod a zbytečně bych si sám přidělával starosti. Když při porodu narazím na komplikaci, nechám to být a mamince sterilizaci navrhnu až po porodu,“ říká Kacerovský.

Se současnou úrovní medicíny lze totiž sterilizaci provést kdykoliv laparoskopicky, tedy bez nutnosti operovat. „Je to jednoduchý a nenáročný zákrok a žena má dost času si to rozmyslet,“ říká Kacerovský.

Jeho starší kolegové v nemocnici ale o tématu sterilizací nechtějí ani slyšet a novináře odkazují na vedení. Zástupce ředitele nemocnice Petr Hossner, specializací gynekolog, stížnosti na nevyžádané sterilizace rezolutně odmítá:

„To se u nás nemůže stát. Každou sterilizaci musí schválit komise a žena ji musí podepsat, jak nám to ukládá zákon.“ Co tedy říká na výpovědi z Chanova, které tvrdí opak? „Mně si nikdo nestěžoval. A jestli někdo těm ženám řekl, že jsme jim ublížili, a ony si pak jako stádo půjdou stěžovat, to je jiná věc,“ říká Hossner.

Až ho chytí

Pravdivostí svědkyň a správností postupu ze strany lékařů, kteří se ocitli pod drobnohledem ombudsmana, se tedy zabývá policie. Ta musí především zdokumentovat, zda lékaři dodrželi proceduru informovaného souhlasu.

To je podstata sporu a současně horké téma českého zdravotnictví, k němuž sterilizace připoutaly pozornost. Potvrzuje to i prezident české lékařské komory David Rath:

„Bohužel je u nás stále běžné, že na sebe lékaři, a to zcela zbytečně, berou příliš odpovědnosti. Tato odpovědnost přitom začíná a končí tam, kde si přeje pacient. To ještě některým, hlavně starším lékařům dělá problémy.“

Při procházení „sterilizačních stížností“ ale vytane každému čtenáři na mysli otázka: Proč by ti lidé riskovali nelegální sterilizaci s hrozbou, že žena po porodu odmítne podepsat souhlas?

Vždyť za dokázanou sterilizaci bez informovaného souhlasu hrozí lékaři trestní stíhání, v lepším případě profesní soud a vyloučení z komory. „Podle mě za to může nedostatečné právní vědomí a paternalistický přístup lékařů. Setkal jsem se i s názory, že lékaři tu nejsou pro papírování, ale aby operovali. Oni třeba jednají v dobrém úmyslu, ale toto rozhodnutí jim nepřísluší,“ nabízí vysvětlení Kopal.

Podobně věc vidí i ombudsmanova zástupkyně Anna Šabatová: „Mnozí lékaři jednají s pacienty spíše jako s objekty. Vztah lékař-pacient pro ně není partnerským vztahem. Zdravotní péče se od listopadu v mnohém zlepšila, pokud jde o moderní léky a přístroje, tedy úzce medicínskou složka, ale etická rovina stále dost pokulhává.“

Viceombudsmanka navíc skepticky zpochybňuje i riziko, které lékaři násilnou sterilizací podstupují. „Není vůbec jednoduché prokázat konkrétní individuální odpovědnost,“ říká.

„Profesně je takové ,pochybení` promlčeno za rok a trestněprávně po pěti letech. Zbývá jenom občanskoprávní žaloba. Navíc někteří doktoři doposud vůbec netuší, že když někomu dnes provedou o své vůli sterilizaci, není to v pořádku a hrozí jim trest.“

Šéf komory Rath vidí jediný lék tohoto stavu v exemplárním varování. „Je třeba počkat na to, až soud prokáže lékaři provedení sterilizace bez souhlasu a odsoudí ho za to. To bude dostatečný signál k respektování vůle pacienta pro všechny lékaře. Jinak to zřejmě nepůjde.“ Kdy se takového rozsudku dočkáme, závisí na policii a soudu. Výsledná zpráva ombudsmana má být hotová v průběhu srpna.

Jan Kovalík,

Deníky Bohemia


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Deníky Bohemia

Komentovat článek: Buď vůle tvá, paciente

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné