Bude na nový separátor?

„Odběry krevní plazmy tvoří menšinu našich odběrů. Separátor, který tento roztok bílkovin a solí odděluje a ostatní složky krve vrací zpět do oběhu, ale už dosluhuje…

Krevní plazmou lze někdy nahradit krev. Přístroj na její separování v chomutovské nemocnici s poliklinikou má ale před sebou poslední rok činnosti a pak bude vyřazen.

Chomutov – Dárcovství krve má na Chomutovsku dlouholetou tradici. Navíc je zde i dostatek těch, kteří jsou tímto způsobem ochotní pomáhat jiným lidem. Ne každý ale asi ví, že je možné darovat i jednotlivé složky krve, červené nebo bílé krvinky, krevní destičky či krevní plazmu. Právě o jejím odběru si s naším listem povídala primářka hematologicko-transfuzního oddělení chomutovské nemocnice s poliklinikou MUDr. Eva Kezniklová.

„Odběr krevní plazmy se u nás do roku 1989 prakticky neprováděl,“ vrací se primářka k počátkům tohoto specializovaného odběru, plazmaferézy. „Po převratu k nám vstoupily velké západní firmy s potřebnou technologií a nastal obrovský vzestup plazmaferézy. Klinické použití krevní plazmy je stále menší, podává se na například pro doplnění srážecích faktorů v krvi nebo pacientům, kteří utrpěli velkou ztrátu krve, nahrazuje krevní objem. Pro tyto naše potřeby odebíráme plazmu od dárců s krevní skupinou AB, kteří jsou dárci univerzálními. To znamená, že jejich plazmu lze použít pro pacienty všech ostatních krevních skupin. U nás je zaregistrován výjimečně vysoký počet dárců s touto krevní skupinou. Nevíme proč tomu tak je, ale zřejmě se dá říct, že Chomutov je tím unikátní v rámci celé republiky.“

Větší část plazmy se posílá do zahraničí k dalšímu zpracování na jednotlivé krevní deriváty. Ty pak slouží při léčbě vrozené krvácivosti, onemocněních jater, ledvin, poruchách imunity a dalších onemocněních. Chomutovská tranfuzní stanice posílá krevní plazmu, která musí být okamžitě po odběru zmrazena na -40 stupňů Celsia, do Španělska. „Uvažovalo se o výstavbě závodu na její zpracování u nás, ale skončilo to způsobem v naší republice běžným, vytunelováním.“

Jak MUDr. Kezniklová uvedla, v současné době jsou potřeby ohledně krevní plazmy plně uspokojovány. Už na počátku devadesátých let se trh naplnil, potřeby jsou pokryty. „Odběry krevní plazmy tvoří menšinu našich odběrů. Separátor, který tento roztok bílkovin a solí odděluje a ostatní složky krve vrací zpět do oběhu, ale už dosluhuje,“ říká doktorka Kezniklová. „Letos má poslední rok, pak bude muset být vyřazen, přičemž v souvislosti s nedostatkem financí, s nímž se nemocnice potýká, není jisté, zda se najdou peníze na nový. Tento přístroj totiž stojí kolem tři čtvrtě miliónu korun.“

Krevní plazma se používá při poruchách srážlivosti krve, popáleninách nebo například pro oběti dopravních nehod, které utrpěly velkou ztrátu krve. Její přínos ve zdravotnictví je tedy nesporný. Přesto z toho, co primářka Kezniklová uvedla, vyplývá, že by se za necelý rok mohlo stát, že případným dárcům by pracovníci oddělní museli říci: děkujeme, ale my vaši krev nechceme, protože nemáme k dispozici potřebnou technologii. Takovou vizi primářka odmítá se slovy, že snad nakonec vše dobře dopadne. Zároveň dodává, že by to byla obrovská neúcta k dárcům, protože jejich postoj je především hluboce lidský. „Vím, že je to těžké, ale ve zdravotnictví by nemělo jít vždy jen o peníze, dárcovství krve i jejích derivátů je přece v jiné, morální rovině.“

LUBOŠ MIZUN, Deník Chomutovska, 22.2.2002

Ohodnoťte tento článek!