Přejít na obsah

Budeme dál nejvíc umírat na nemoci srdce a cév?

zpět
9.7.2001

Každých dvacet minut si srdeční infarkt vyžádá v ČR jednu oběť. Ročně na něj zemře 24 000 osob, což je téměř stejně jako na rakovinu. Pokud k tomu přičteme i nemoci cév, pak na kardiovaskulární choroby ročně umírá 60000 osob, tedy 55 procent všech zemřelých... Nestačí však katetrizační laboratoře pro specializované výkony po infarktu...

Každých dvacet minut si srdeční infarkt vyžádá v ČR jednu oběť. Ročně na něj zemře 24 000 osob, což je téměř stejně jako na rakovinu. Pokud k tomu přičteme i nemoci cév, pak na kardiovaskulární choroby ročně umírá 60000 osob, tedy 55 procent všech zemřelých.

Co dělat, aby se tento stav zlepšil? Jsme ochotni sáhnout si do svědomí a řídit se radami lékařů? „Každý občan odpovídá za své zdraví a měl by se k němu také tak chovat. Bohužel, často je zdraví slovně na prvním místě, ale v praktickém životě až na posledním. Změnit toto myšlení jde pomalu, a lékaři všechno nezachrání,“ tvrdí Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví. „Křivka úmrtnosti na kardiovaskulární choroby stoupala od sedmdesátých do devadesátých let, až jsme se dostali na dno Evropy. Za posledních 10 let se trend obrátil a křivka poklesla u žen o 25 % a u mužů dokonce o 27 %. I když je to potěšující, ve srovnání se zeměmi EU patříme někam doprostřed,“ řekl Právu docent Jaromír Hradec, předseda České kardiologické společnosti. Podle něho je to důsledek zlepšené péče o nemocné. Dodal, že spolu s Polskem jsme ze všech zemí východní a střední Evropy jediné dva státy, ve kterých úmrtnost na choroby srdce a cév klesá. Na Slovensku a v Maďarsku stagnuje, v zemích bývalého SSSR, Rumunsku a Bulharsku stoupá. Nejdůležitější k tomu, aby nastal další pokles, je prevence a další rozvoj kardiologie. Prevence spočívá v odstranění rizikových faktorů, například kouření, cukrovky, nadváhy, vysokého krevního tlaku, cholesterolu. „To vše lze ovlivnit, a je to plně v moci člověka,“ řekl Hradec. Některé faktory ovlivnit ale nelze. Například muži jsou více náchylní k infarktu než ženy, značnou roli hrají i dědičné dispozice. Doktor Richard Češka ze třetí interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze soudí, že patnáct až dvacet procent národa má zvýšený cholesterol, tedy vyšší koncentraci tuku v krvi. „To je jeden a půl až dva milióny lidí od dvaceti let výš. Když se nadbytek cholesterolu u nich nepodchytí včas, vystavují se vysokému riziku kardiovaskulárního onemocnění. Jednou ročně si nechat změřit cholesterol je první krok k prevenci,“ uvedl Češka. „Když se podaří snížit hladinu cholesterolu v krvi o deset procent, sníží se riziko kardiovaskulárních onemocnění například u čtyřicetiletého muže až na polovinu,“ soudí docent Hradec. Je to možné zejména léky a úpravou stravy. A další rizikové faktory? „Stačí se podívat na ulici, kolik mužů, ale i žen kouří a jak tlustý národ jsme. Víc a víc se přejídáme, nesportujeme. To je špatné,“ řekl Právu internista Jan Bílovský z Prahy. „Tady žádná nařízení nepomohou. Každý má své zdraví jen a jen ve svých rukou.“ Kardiovaskulární nemoci mají na svědomí i vysokou pracovní neschopnost, udávají se jako příčina hospitalizace v 51 procentech.

Chybějí katetrizační laboratoře

V ČR je nyní jedenáct kardiocenter, z toho 4 v Praze, další v Plzni (dokončuje se), Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně, Ostravě, Třinci a Olomouci. To by podle odborníků mělo stačit. Nestačí však katetrizační laboratoře pro specializované výkony po infarktu. Zatím jich je osm a mělo by jich být asi 12. Chybějí na severu Čech a v oblasti Českomoravské vrchoviny. Laboratoře mohou pacientovi poskytnout angioplastiku, tedy pomocí trubičky nebo balónku roztáhnout poškozenou cévu. Kdyby se pacienti s akutním infarktem dostali na tato pracoviště včas, byli by zachránění. Až 40 procent z nich totiž zemře v prvních minutách po infarktu, ještě dřív, než se do nemocnice dostane. Změnit by se měl i počet kardiologů. Zatím máme 1,5 kardiologa na sto tisíc obyvatel a potřebovali bychom jich mít pět. „Když se to podaří a tito lidé budou ambulantně pečovat o pacienty, podstatně se sníží i úmrtnost na kardiovaskulární choroby,“ řekl Hradec.

Václav Pergl, Právo, 9.7.2001


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Právo

Komentovat článek: Budeme dál nejvíc umírat na nemoci srdce a cév?

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné