Budeme i nadále bránit české zdravotnictví

5. 1. 2009 11:39
přidejte názor
Autor: Redakce
Jaký byl uplynulý rok pro Českou lékařskou komoru? Co se jí v roce 2008 povedlo a s jakými problémy se potýkala? Hodnocení posledních dvanácti měsíců i očekávání následujícího roku shrnul pro Zdraví.Euro.cz prezident komory Milan Kubek...


Jak byste zhodnotil uplynulý rok z hlediska vaší komory? Co pro Vás bylo příznivé a co se naopak příliš nezdařilo?

Česká lékařská komora dokázala odrazit další politicky motivovaný útok, když Ústavní soud odmítl návrh skupiny senátorů zpochybňující ústavnost principu povinného členství v komoře. Ústavní soud potvrdil legitimitu komory i její nezastupitelnost coby na státní moci nezávislého garanta kvality lékařské péče, který hájí profesní zájmy svých členů tak, aby lékaři měli co nejlepší podmínky pro výkon svého povolání. Toto rozhodnutí má pochopitelně precedentní význam i pro všechny ostatní profesní samosprávy, které jsou nedílnou součástí demokratické společnosti.

To, že komora je pro lékaře, ale i pro pacienty nenahraditelná, se naplno projevilo při jednání o Julínkových experimentech. Byla to právě komora, kdo od začátku upozorňoval na hrozící nebezpečí. Díky svému odbornému potenciálu a politické i ekonomické nezávislosti jsme dokázali přesvědčit dostatečný počet odpovědných politiků o tom, že úplná privatizace veřejného zdravotního pojištění a nemocnic není tou reformou, kterou potřebujeme k zajištění trvalé dostupnosti kvalitní zdravotní péče. Sami bychom pochopitelně Julínka a jeho tzv. reformní tým zastavit nedokázali, ale nebýt ČLK, bůh ví, jak by to vše bylo dopadlo.

Jsem pochopitelně rád, že sjezd zvolil viceprezidenta komory. V osobě kolegy Mrozka jsem získal pracovitého spolupracovníka. Ještě větší význam má však to, že centrální orgány ČLK jsou kompletní, což svědčí o pokračující konsolidaci a stabilizaci profesní lékařské samosprávy.

Jaká očekávání si spojujete s následujícím rokem?

Jsem optimista. Po dvou letech se konečně podařilo zlomit odpor ministra zdravotnictví Julínka a od ledna budou lékaři placení za práci podle seznamu zdravotních výkonů s navýšenou cenou práce. Díky tomu by se již na účtech zdravotních pojišťoven neměly protiprávně hromadit desítky miliard korun. Zdravotnická zařízení tak snad konečně vybřednou z ekonomické krize, do které nás uvrhly Julínkovy úhradové vyhlášky.

Nebezpečí privatizace zdravotních pojišťoven a fakultních nemocnic bylo snad definitivně zažehnáno. Nyní je třeba vrátit k přepracování obou zcela špatných zákonů o zdravotních službách a zamítnout Julínkovu novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. ČLK má připraveny vlastní návrhy na potřebné změny tohoto klíčového zákona. A pochopitelně bychom je rádi prosadili.

Obavy mám z osudu postgraduálního vzdělávání lékařů. Vyhlášky připravované ministerstvem totiž úplně popírají smysl novely zákona schválené v létě. Chaos se stupňuje, nikdo neví, jak bude vzdělávání vypadat, jak bude financováno… Do toho se ještě rozpadá IPVZ. Naopak komorou garantované celoživotní vzdělávání lékařů funguje naštěstí dobře.

Máte vy osobně nějaký cíl, kterého byste chtěl v příštím roce dosáhnout?

Dlouhodobý cíl zůstává stejný a díky politické situaci a nejednotnosti lékařského stavu bohužel také stále stejně nedosažitelný. Již léta bojuji za to, abychom my lékaři měli důstojné podmínky k výkonu povolání a abychom byli za svoji práci dobře zaplacení. Zkrátka, aby naši kvalifikovaní lékaři nemuseli odcházet z ekonomických důvodů za prací do zahraničí.

V krátkodobém horizontu se budu snažit prosadit nový zákon o České lékařské komoře, který zefektivní fungování naší profesní samosprávy a vrátí komoře kompetence, kterými standardně disponují komory v tradičních evropských demokraciích a které nutně potřebujeme k tomu, abychom mohli plnit očekávání občanů i svých členů.

V březnu se na pozvání ČLK uskuteční v Praze vrcholné zasedání CPME (Stálý výbor evropských lékařů) a já doufám, že si neuděláme ostudu.

Komora se bude pochopitelně i nadále snažit bránit české zdravotnictví před nezodpovědnými experimenty a chaosem, avšak rádi bychom také přispěli k prosazování takových změn, které naše podfinancované zdravotnictví nutně potřebuje. Abychom mohli být úspěšní, potřebovali bychom však někoho rozumnějšího na postu ministra. Bez podpory ministerstva zdravotnictví se totiž jakékoliv změny prosazují jen velmi obtížně.

Michaela Svobodová, www.Zdravi.Euro.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?