Budu hledat společná řešení pro relativně vzdálené světy

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

Přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze a bývalý děkan 1. lékařské fakulty UK prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, byl počátkem října zvolen rektorem Univerzity Karlovy. Hovořili jsme s ním o směřování univerzity ve třetím tisíciletí, postoji k univerzitní pluralitě, strastech českého výzkumu i nových trendech výuky.

Do klání o funkci rektora jste šel také s vizí Univerzity Karlovy (UK) jako univerzity pro třetí tisíciletí. Jaké jsou hlavní předpoklady naplnění této vize?

Univerzita by měla být připravena tak, aby tímto stoletím prošla úspěšně, dynamicky a zařadila se mezi přední univerzity světa. Jednou z oblastí, kde lze tuto vizi naplnit, je zaměření na špičkovou vědu, která bude, díky bohaté mezinárodní spolupráci, posouvat lidské vědění.

Druhou oblastí je vzdělávání studentů, ale i společnosti, ať už formou studia pregraduálního, doktorského či celoživotního. I způsob vzdělávání se na počátku třetího tisíciletí mění. Od klasické tabule a křídy přes powerpointové prezentace až po nové doplňující systémy elektronického distančního studia. Kontakt pedagoga a studenta je jistě nezastupitelný, ale mohou jej zlepšit další podpůrné systémy.

Třetí rovinou je role univerzity ve společnosti, kterou musí škola komunikačně dobře zvládnout. Musí zaujímat kvalifikovaná odborná stanoviska, která jsou před tím na její půdě diskutována a podrobena kritické analýze.

Zdůrazňujete tradiční přístup, zároveň hovoříte o světových trendech a nových vizích. Co si pod těmito novými trendy můžeme představit? Které univerzity mohou být pro UK vzorem?

Trendem je například model, který v současnosti běží na českých a slovenských lékařských fakultách, tedy WikiSkripta, elektronické platformy, kam se ukládají díla autorů Univerzity Karlovy. Díky tomu mohou být přístupná nejen studentům, ale i širší veřejnosti. Je tak zajištěn kontinuální přístup studentů ke vzdělávacím materiálům.

Patří sem také eKnihy, eSkripta, ale i další modely, které je nyní potřeba podrobit analýze, například systémy MOOCS. Z univerzit bych jmenoval například Katolickou univerzitu v belgickém Louvain, kde mají od roku 2000 iKampus, ale problematice eVzdělávání se samozřejmě věnuje většina špičkových univerzit ve světě. Na amerických univerzitách například komunikace či konzultace mezi pedagogem a studentem standardně probíhá prostřednictvím Skypu.

Mezi kandidáty na post rektora UK jste byl odbornou veřejností vnímán jako manažer, který bude měnit, ale ne radikálně. Jaké změny pod vaším vedením nastanou?

Změny se dotknou především infrastruktury rektorátu, který by se měl více otevřít a efektivně komunikovat s akademickou obcí. Chci se také zaměřit na problematiku informačních platforem. Už jsem jednal s kolegy z matematicko-fyzikální fakulty i s IT profesionály a budeme společně hledat řešení jak lépe využívat informační systémy na univerzitě. Změn by dále měly doznat vnější vztahy a komunikace univerzity se společností.

Moje představa je, že by mělo vzniknout muzeum UK a také reprezentativní informační centrum UK, prezentující univerzitu a jejích 17 fakult. Připomeňme, že univerzitě patří prostory v samém srdci Prahy, kolem nichž denně projdou tisíce lidí včetně zahraničních turistů. Zlepšit by se mělo i pořádání tiskových konferencí univerzity. V krátké době se rovněž obrátím na paní děkanky a pány děkany s tím, jaké jsou názory jednotlivých fakult k diskutovaným tématům, která vyvstala v průběhu volební kampaně.

V úvodu svých programů jste spolu s protikandidáty zdůrazňoval význam autonomie pro fakulty i univerzitu jako celek. Co tuto univerzitní svobodu ohrožuje nejvíc?

Autonomie uvnitř univerzity se nastavuje vnitřními pravidly a jsem přesvědčen, že řadu činností lze spolu s odpovědností delegovat na přestavitele fakult. Což může navíc ve výsledku odlehčit i některým administrativním problémům. Ohledně vnější autonomie univerzit panuje shoda mezi českými vysokými školami, že aby mohly svobodně učit a bádat, musejí mít svoji nezávislost danou zákonem o vysokých školách.

Jistě jsou, byly a nejspíše i v budoucnu budou snahy ji narušovat. Autonomie je ovšem velmi důležitá, dává vůli a svobodu vyjadřovat se k problémům a otázkám, které jsou ve společnosti nastolovány. Stát by měl dbát na kvalitu výuky na vysokých školách a důsledně ji kontrolovat, to se ale neděje. Měl by definovat, co od vysokých škol očekává, ale vlastní realizaci těchto očekávání nechat na školách a jejich svobodně volených orgánech.

Jak se vyvíjí diskuse nad rozpočtem pro vysoké školy na rok 2014 s přihlédnutím k vyjádření premiéra Rusnoka, který považuje základní výzkum Akademie věd ČR za nevýdělečný a v rozpočtu jí přidělil o miliardu méně?

Státní správa a státní instituce jsou v řadě případů také nevýdělečné a hodně ztrátové. Každá instituce, včetně vysokých škol a státní správy i průmyslového sektoru, má své rezervy. Ale představa, že něco vybádám a hned to prodám, je velmi primitivní a scestná. Špičkoví vědci, nositelé Nobelovy ceny, pracovníci světových vědeckých institucí, ti všichni se shodují, že pokud lze něco skutečně vybádat, je to otázka základního výzkumu, který přinese nové klíčové poznání, až posléze aplikovatelné do průmyslové sféry.

Pokud se zaměříme na aplikovaný výzkum, zanedlouho zjistíme, že nic nového nebude a půjde jen o varianty téhož. Navíc i nároky na hodnocení vědecké činnosti jsou v Česku zcela odlišné pro průmyslovou sféru. Položil bych však jiné otázky, a to například jak moc sama průmyslová sféra podporuje výzkum. Jak velký podíl státních prostředků na vědu putuje do průmyslové sféry, kde se objevuje požadovaná inovace?

Projevuje se například stoupajícím HDP? Provádějí se pouze proexportní opatření, kdy se ze dne na den oslabí koruna. To ve svých důsledcích pocítí právě i výzkumné instituce, protože nakupují řadu špičkových přístrojů a dalších inovací ze zahraničí, neboť český průmysl ve většině případů není schopen takové technologie poskytnout. Na jedné straně se pro podnikatele vytvoří proexportní opatření, na druhou stranu je třeba říci, že Česká národní banka rozhodnutím o devalvaci koruny zhoršila pozici výzkumných institucí v Česku, tedy naši konkurenceschopnost v oblasti vědy a výzkumu. Pokud výzkumný ústav investuje v řádech milionů korun v zahraniční měně, v jediném momentu se mu o statisíce prodraží náklady.

Vraťme se k rozpočtu pro vysoké školy…

Jednání zatím nejsou uzavřena. Předpokládá se, že rozpočet by měl být relativně stejný jako v předcházejících obdobích a vyšší důraz nejspíš bude kladen na kvalitativní kritéria.

Byl jste děkanem 1. lékařské fakulty UK, vedete Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. V čem bude řízení univerzity podobné a v čem se naopak bude významně lišit?

Obecné principy řízení instituce platí všude. Některé postupy, zejména problematiku patentové ochrany, grantového systému, evropských projektů či studijní agendy, jsem si ověřil na 1. LF UK, která patří k velkým fakultám univerzity. Univerzita je na druhé straně mnohem širší komunita, velmi pestrá z hlediska odborného zaměření, a je zde třeba mít na zřeteli na vyváženost.

Není malých a velkých, nejsou bohaté a chudé fakulty, jsme na jedné lodi a tou je univerzita. Rektor musí dbát na to, aby byl každý hlas na univerzitě slyšen. Mým úkolem bude hledat společná řešení pro relativně vzdálené světy, které na univerzitě koexistují, aby o sobě více věděly a vzájemně se více obohacovaly.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!