Cabrnoch uspěl se svou zprávou v Evropském parlamentu

Evropský parlament přijal zprávu europoslance Milana Cabrnocha (EPP-ED/ODS) ohledně modernizace evropské sociální politiky a rozvoje systémů zdravotní péče.
Zpráva prosazovala mimo jiné nutnost spoluúčasti pacienta na úhradě zdravotní péče. Rozhovor s Milanem Cabrnochem najdete v článku…

Evropský parlament přijal zprávu europoslance Milana Cabrnocha (EPP-ED/ODS) ohledně modernizace evropské sociální politiky a rozvoje systémů zdravotní péče.

Zpráva prosazovala mimo jiné nutnost spoluúčasti pacienta na úhradě zdravotní péče.

Vysvětlete prosím, k čemu zpráva Evropské komise věnovaná Modernizaci sociální ochrany slouží a jaký má význam.

Zprávu s názvem Modernizace sociální ochrany a rozvoj kvalitní zdravotní a

dlouhodobé péče předložila Evropská komise na jaře minulého roku Evropské radě, Evropskému parlamentu, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Podstatou zprávy Komise je identifikování hlavních výzev, se kterými se musí vypořádat zdravotní systémy všech členských zemí. Komise navrhuje členským zemím společné cíle, ke kterým by mohl směřovat rozvoj, případně reformy zdravotní a dlouhodobé péče v jednotlivých členských zemích.

Definování společných výzev, přihlášení se ke společným cílům, výměna názorů a zkušeností a společné vyhodnocování úspěšnosti rozvoje zdravotní a dlouhodobé péče v jednotlivých členských zemích jsou podstatou procesu otevřené koordinace.

Evropský parlament zprávu projednal a přijal k ní usnesení (které bylo právě dnes schváleno). Tím Evropský parlament jako jediný volený orgán Evropské unie vyjadřuje svůj názor k dané problematice. Závěry EP nejsou legislativní povahy, ale hrají významnou roli při formulování dalších návrhů Komise i při rozhodování Evropské rady ve věci rozvoje a reforem ve zdravotnictví.

Který z bodů zprávy považujete za nejdůležitější?

Není snadné vybrat z rozsáhlé zprávy a usnesení Evropského parlamentu jednu myšlenku. Významné je jasné pojmenování důvodů pro nezbytný rozvoj národních systémů zdravotní péče – jsou jimi pokračující stárnutí populace v členských zemích, stále rychleji se rozvíjející nové technologie a zvyšující se informovanost a tedy i očekávání obyvatel členských zemí.

Je dobré, že se orgány EU i národní reprezentace shodují na hlavích cílech, kterých je třeba se při rozvoji zdravotnictví držet. Jsou jimi vysoká kvalita péče, její dostupnost a finanční stabilita systémů zdravotní péče v jednotlivých zemích.

Shoda panuje i v tom, že kvalita, dostupnost a finanční stabilita jsou vzájemně úzce svázány a že nelze rozvíjet zdravotnictví pouze jedním z těchto směrů, ale je nezbytné dbát na jejich rovnováhu a symetrický rozvoj.

Sám si nejvíce cením důrazu, který je kladen na úlohu pacienta, jeho právo rozhodovat, míst pro své rozhodování dostatek informací, a současně nést za svá rozhodnutí jasnou odpovědnost. Dále si cením toho, že Evropský parlament vyzdvihuje význam komunikace ve zdravotnictví, nezbytnost sdílení informací a právo pacienta být plně informován o zdraví i nemocech, o výsledcích zdravotní péče, která mu byla poskytnuta, o alternativách další péče, jejich rizicích a prognóze.

Co bylo problém prosadit?

Hodně času jsme věnovali ve výboru diskusi o spoluúčasti pacienta na úhradě zdravotní péče. Některé země považují stávající podíl svých občanů na úhradě zdravotní péče za příliš vysoký, jiné za příliš nízký. Různost zdravotních systémů v jednotlivých členských zemích je jedním z důvodů, proč Evropský parlament zdůrazňuje princip subsidiarity a tedy plnou odpovědnost národních vlád a parlamentů za rozvoj a reformy zdravotnictví. Nakonec jsme se shodli na tom, že jistá míra spoluúčasti je ve zdravotních systémech nezbytná a že Evropské unii nepřísluší ji sjednocovat.

Druhá otázka, na kterou byly v výboru různé názory, se týká pohybu osob a čerpání zdravotní péče v zahraničí. Od některých kolegů především ze starých členských zemí jsem zaznamenal snahu ochraňovat vlastní trh zdravotních služeb před konkurencí z jiných, hlavně nových členských zemí. Pro mne je takový postoj nepřijatelný a vždy budu prosazovat rovný přístup k trhu uvnitř Evropské unie, a to i k trhu zdravotních služeb.

Co si můžeme představit pod tím, že jsou vlády vyzývány ke zlepšení dostupnosti informací pro pacienta?

Podobné výzvy mají jak ve zprávě Evropské komise, tak v usnesení Evropského parlamentu obecný charakter a je to tak správně. Tato výzva souvisí s důrazem, který klademe na roli pacienta.

V přístupu pacienta k informacím jsou výrazné mezery, a to jak v nových, tak i ve starých členských zemích. Jedná se o informace obecné, tedy informace o zdraví, podpoře zdraví a výchově ke zdraví, informace o nemocech a možnostech jejich léčby. Nedostatečná je i dostupnost informací o jednotlivých zdravotnických zařízeních, rozsahu a hlavně kvalitě zdravotní péče, kterou to které zdravotnické zařízení na trhu nabízí. Až na výjimky je minimální dostupnost individuálních informací, tedy o výsledcích konkrétní péče poskytnuté konkrétnímu pacientovi.

Stejně tak chybí informace o ceně zdravotní péče a možnostech jejího vyhledání jak v zemi pobytu pacienta, tak v ostatních členských zemích.

Evropská komise i Evropský parlament vyzývají vlády ke zlepšení dostupnosti informací pro pacienty a občany. Plně takovou výzvu podporuji a jsem rád, že zaznívá koordinovaně z evropské úrovně, protože právě poskytování informací je jednou z oblastí, kde je koordinace na mezistátní úrovni prospěšná.

Adéla Daňhová, www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!