Přejít na obsah

Čechů je v zahraničních týmech na výzkum léků a nemocí zatím málo

zpět
4.5.2015
DNA, geny, genetika, výzkum
zvětšitDNA, geny, genetika, výzkumZdroj: Shutterstock

DNA, geny, genetika, výzkum | Zdroj: Shutterstock

 

Česká vědecká pracoviště se málo podílejí na mezinárodních konsorciích, která se v biomedicíně zaměřují na výzkum nových léčebných metod nebo vývoj nových léčiv, shodují se odborníci. Díky zahraniční spolupráci by přitom mohla v praxi lépe uplatnit své badatelské výsledky a zároveň si ve specializovaném programu sáhnout na miliardové dotace.

Příležitostem pro akademickou obec, zástupce farmaceutického průmyslu a vědce se věnovala mezinárodní konference v Praze.

Na podporu výzkumu globálních zdravotních rizik se zaměřuje mezinárodní program IMI (Innovative Medicines Initiative). V zemích střední a východní Evropy se ale jeho výzvy zatím nesetkávají s dostatečným zájmem, uvedla Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

V letech 2008 až 2014 bylo v programu pět miliard euro, z toho polovinou přispívala Evropská unie. Nyní v něm působí padesátka mezinárodních konsorcií. Pro roky 2014 až 2020 jsou podle manažerky IMI Catherine Brettové připraveny prostředky ve výši 3,28 miliardy eur. Na základě výzev se mohou žadatelé zaměřit například na výzkum autismu, cukrovky, astmatu nebo se učí efektivně pracovat s pacientskými daty, uvedla.

„Podíl české účasti na IMI je malý. Zatím máme jen tři aktivní účasti v porovnání s šesti tisíci subjekty, které se v rámci Evropy zapojily,“ řekl ČTK manažer asociace Martin Michalov. Češi se nemohou hlásit individuálně, ale jako součást konsorcií. Proto potřebují dobré kontakty v zahraničí.

„Musíme být víc proaktivní. Jde o preklinický a klinický výzkum, kde myšlenka může vzniknout i na úrovni akademické obce, třeba přijde na nový cíl pro dané léčivo, nebo ho vyvíjí,“ řekla ČTK vedoucí Oddělení klinických studií brněnského Masarykova onkologického ústavu Regina Demlová.

Češi se podle ní bojí vytvořit konsorcia a prosadit svou myšlenku na evropské úrovni. Programy IMI jsou filozoficky postavené jinak, než studie zadávané farmaceutickým průmyslem, jsou více o partnerství, dodala. Česko je naopak úspěšné v přímo zadávaném výzkumu - v klinických studiích, které jsou časté v onkologii, kardiologii a psychiatrii.

Jedním z nejznámějších akademických pracovišť, které úspěšně uplatňuje svůj výzkum v praxi, je Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Příjmy z patentů již zesnulého chemika Antonína Holého tvoří dodnes významnou část rozpočtu instituce. Spolupracuje s americkou firmou, která vyrábí díky výzkumu Holého léky na HIV nebo žloutenku typu B.

„Dostáváme od firmy podněty, co je zajímavé ve výzkumu. Vědecký svět se na to dívá jinak než komerční,“ popsal spolupráci ředitel Martin Fusek z ÚOCHB. Navázat úzký kontakt s konkrétním odborníkem v nadnárodní firmě je ale podle něj obtížné, zřejmě proto se Češi málo zapojují i do konsorcií.


Komentovat článek: Čechů je v zahraničních týmech na výzkum léků a…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné