Čechů s brýlemi přibývá. Jak vidí svět lidé s oční vadou?

Zrak se Čechům v posledních letech stále zhoršuje. Brýle nebo kontaktní čočky nosí zhruba každý druhý Čech. Frekventovaným onemocněním, o kterém se stále častěji mluví, je syndrom suchého oka. Ten v současnosti trápí každého sedmého Čecha.

Mezi nejčastější oční vady patří krátkozrakost, dalekozrakost, vetchozrakost a astigmatismus. U mladých lidí je nejvíce rozšířená krátkozrakost. V pozdějším věku – typicky nad 40 let – je téměř u většiny populace rozvinuta vetchozrakost. Stále více lidí trápí syndrom suchého oka. „Počet lidí s dioptrickou oční vadou každým rokem roste, nejvíc přibývá lidí s krátkozrakostí, na které se velkou mírou podílí nadměrná práce do blízka, například na počítači nebo mobilním telefonu. Čím dál větším problémem začíná být takzvaný syndrom suchého oka, který také způsobuje častá práce s počítačem, tabletem nebo mobilem. Při těchto činnostech totiž člověk intuitivně méně mrká a povrch oka rychle osychá. To způsobuje pálení a řezání očí. Také klimatizované prostory se svým suchým vzduchem přispívají k vysychání očí a snížené produkci slz. Ty je potřeba nahradit kapkami ve formě umělých slz. Tyto problémy má v současné době každý sedmý člověk. Léčba syndromu suchého oka je možná několika způsoby – aplikací umělých slz nebo speciálním přístrojem, který znovu aktivuje činnost slzných žláz. Pacientům s podrážděnýma očima z důvodu nedostatku slz nebo jejich snížené kvality také doporučujeme užívání vhodných doplňků stravy, které fungují i jako prevence,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Většina zrakových potíží se projevuje pozvolna. Pokud jsou příznaky odhaleny včas, lze řadu očních vad vyléčit nebo jejich zhoršování zpomalit. Zanedbaná dioptrická vada se ale může začít velmi rychle zhoršovat. Jak se nejčastější oční vady projevují? „Krátkozrakost způsobuje zhoršené vidění do dálky, na čtení vidí člověk dobře. Dalekozrací lidé vidí hůř jak na dálku, tak i na blízko. Vetchozrakost ovlivňuje vidění do blízka a lidé si musejí brát na čtení brýle, do dálky vidí dobře. Astigmatismus ovlivňuje vidění na blízko i do dálky, kvalita vidění závisí na velikosti vady. Nízká hodnota nebývá patrná, u vyšších stupňů astigmatismu se objevuje snížená ostrost vidění, zhoršené vnímání detailů a kontrastů, pokřivený a deformovaný obraz, který může vést například k záměně písmen v textu,“ popsal Karel Liška, hlavní optometrista oční kliniky Gemini.

Nejdřív brýle, potom operace. Každá dioptrická vada lze řešit brýlemi, což je nejjednodušší forma korekce a mezi Čechy i nejvyhledávanější. Roste ale obliba laserových operací, které dioptrickou vadu vyřeší jednou provždy. „Většina našich pacientů má zkušenosti s nošením dioptrických brýlí nebo kontaktních čoček. Jen málo pacientů se ihned po zjištění dioptrické vady rozhodne pro operaci. Lidí, kteří se ale chtějí oční vady zbavit chirurgicky, každým rokem přibývá. Brýle totiž lidi často obtěžují během sportu, někdy jich potřebují i několik – na čtení, řízení, běžné nošení, ztrácí je a častým důvodem je i estetika a pohodlí, ne každému jednoduše brýlové obruby, ať už jsou jakékoli, sluší a ne každý je na obličeji snese. Ideálním věkem pro laserovou korekci oční vady je 18 až 40 let, kdy je oční vada ustálena. Brýlí se ale mohou zbavit i starší pacienti, u nich se zpravidla volí jiná metoda než laserová korekce. Kupříkladu výměna nitrooční čočky za multifokální nebo implantace presbyopické fakické čočky,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

Častým onemocněním je i šedý zákal. V Česku jím trpí až půl milionu lidí. U pacientů starších 60 let toto onemocnění ohrožuje dokonce každého druhého. Ve věku 75 až 85 let má šedý zákal 90 procent lidí. „Šedý zákal se projevuje zhoršením vidění do dálky i při čtení, změnou dioptrií. Léčit se dá jen operativně, tedy vyjmutím zakalené čočky ven z oka a nahrazením umělou nitrooční čočkou. Operace šedého zákalu patří k běžným ambulantním zákrokům a hradí ji pojišťovna. Šedý zákal lidé často zaměňují za zelený, ten má ale jiný průběh a zcela vyléčit nelze. Zelený zákal se projevuje zhoršením periferního vidění, což pacient nemusí ze začátku vůbec poznat, proto jsou tak důležité pravidelné kontroly u očního lékaře. Léčí se trvalou aplikací kapek, v některých případech se dá zvážit i operativní přístup. Na rozdíl od šedého zákalu, který se operací odstraní celý, se zelený zákal operací jen pozastavuje, nikdy se zcela nevyléčí,“ řekl Pavel Stodůlka.

PROJEVY NEJČASTĚJŠÍCH OČNÍCH VAD
Krátkozrakost je oční vada, při které se paprsky světla sbíhají už před sítnicí, a na sítnici tak nevzniká ostrý obraz. Projevuje se neostrým viděním do dálky. Koriguje se brýlemi, kontaktními čočkami nebo operací, která se provádí buď laserem, nebo implantací nitrooční čočky.

Dalekozrakost – při této oční vadě se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají až za sítnicí, a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Projevuje se špatnou viditelností na čtení. Stejně jako krátkozrakost se koriguje brýlemi, kontaktními čočkami nebo operací, která se provádí buď laserem, nebo implantací nitrooční čočky.

Astigmatismus je oční vada, která se vyskytuje často společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Oko má rozdílnou lomivost v různých směrech. Koriguje se cylindrickým sklem v brýlích nebo laserovou operací, jen výjimečně kontaktními čočkami.

Šedý zákal je zkalení oční čočky. Vyskytuje se především ve vyšším věku, ale výjimečně i u mladých lidí nebo i dětí. Pacient hůře vidí na dálku i na blízko, jako by se díval přes špinavé sklo. Jedinou možnou léčbou je operace, při níž je zakalená čočka nahrazena umělou nitrooční čočkou. V rozvojových zemích je jednou z hlavních příčin slepoty.

Zelený zákal na rozdíl od šedého zákalu neznamená zkalení očních struktur, ale poškození zrakového nervu vysokým nitroočním tlakem. Je zrádný tím, že se nemoc z počátku nemusí nijak projevit. Proto je důležitá včasná diagnostika. Zvýšený nitrooční tlak může odhalit pouze lékařské vyšetření. Pokročilý glaukom způsobuje výpadky zorného pole.

Čechů s brýlemi přibývá. Jak vidí svět lidé s oční vadou?
Ohodnoťte tento článek!