Čekání na transplantace

Odborná veřejnost nyní řeší otázku předběžného nesouhlasu s dárcovstvím orgánů. Podle profesora Erbena by její uzákonění znamenalo konec transplantací…

Ostravská kauza se špatnou evidencí odběru lidských orgánů zpochybnila transplantační program v republice. Další brzdou by mohl být uzákoněný předběžný nesouhlas všech potenciálních dárců.

Pardubice – Na poslední říjnovou schůzku si členové občanského sdružení Umíme žít s dialýzou mezi sebe pozvali poslankyni Parlamentu ČR Alenu Páralovou. Na pořadu dne byl připravovaný zákon o transplantacích.

„Ostravská kauza o obchodu s lidskými orgány byla objasněna, jak prokázala parlamentní i zdravotnická komise a konečně i soud. Ukázalo se, že šlo pouze o administrativní pochybení,“ uvedl přednosta nefrologického oddělení pardubické polikliniky Josef Erben. O to víc jej mrzí, že zkreslené informace byly nedávno znovu ventilovány v televizní Klekánici.

V průměru čeká pacient na transplantaci ledviny tři roky. Zatímco v roce 1997 bylo ještě v republice transplantováno 445 osob, po ostravské kauze došlo ke značnému poklesu. Po znovuobnovené důvěře v lékaře se funkčního ledvinového štěpu v loňském roce dočkalo 353 pacientů, což je zase o 37 více než v předchozím roce. Není rovněž bez zajímavosti, že do roku 1989 se u nás transplantovalo jenom 80 ledvin ročně. Tehdy také byla dialýza dostupná pouze pacientům do padesáti let. Dnes na ni docházejí i lidé, kteří překročili osmdesátku.

Dialýza pro všechny

Nyní žije v České republice více než 2400 transplantovaných a zhruba 3800 dialyzovaných osob. „Náklady na transplantaci jsou zhruba takové, že za jediný rok se pro zdravotní pojišťovnu vyrovnají úhradě za roční dialýzu,“ upozornil prezident Společnosti dialyzovaných a transplantovaných v ČR Lubomír Jelínek na význam podpory transplantačního programu.

„Za naše členy mohu říci, že máme důvěru v ošetřující lékaře. Jejich jakékoliv pochybení by znamenalo i zastavení tohoto programu, což si lékaři uvědomují a své pacienty poškodit nechtějí,“ uvedl Lubomír Jelínek, jenž žije osm let s transplantovanou ledvinou.

Od ledna letošního roku je předsedkyní pardubického sdružení Umíme žít s dialýzou Helena Rezlerová, jež před devíti lety už po transplantaci ledviny porodila zdravou holčičku. Před rokem začala znovu chodit na dialýzu a nyní je na čekací listině pro novou transplantaci.

„Poměry před deseti lety se vůbec nedají srovnat. Dnes je neporovnatelně lepší jak vybavení, tak přístup k pacientům,“ dodala mladá žena, která nyní „velí“ stovce členů sdružení, jež před necelými dvěma lety vzniklo při dialyzačním středisku Kolf.

Předběžný souhlas nutný

V odborné veřejnosti je nyní přetřásána otázka předběžného nesouhlasu s dárcovstvím orgánů. Podle profesora Erbena by její uzákonění znamenalo konec transplantací a pacienti by zůstali odkázáni pouze na dialýzu. Za nesmysl označila takovýto přístup rovněž poslankyně Alena Páralová.

„Stejně jako existuje čekací listina na transplantace, měl by fungovat registr osob, jež si své orgány darovat nepřejí. Ani by nemuselo být uvedeno jejich jméno, stačilo by pouze rodné číslo. A toto jejich právo by mělo být respektováno,“ připojil svůj názor prezident Jelínek.

JIŘINA MIKEŠOVÁ, Pardubické noviny, 31.10.2001

Ohodnoťte tento článek!