Centra pro léčbu mozkové mrtvice varují, že nebudou mít peníze

pacient, nemocnice, pokoj, sestra

Centra pro léčbu mozkové mrtvice varují, že v druhé půli roku nebudou mít dost peněz na léčení. Hrozí, že budou muset omezit počty pacientů, řekl předseda výboru cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Ondřej Škoda.

Pokud pojišťovny peníze nepřidají, budou muset nemocnice dotovat léčbu ze svého. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je podle mluvčího Jiřího Roda připravena s nemocnicemi jednat.

Úhradová vyhláška pro letošní rok podle Škody nepočítá s 33 centry, z nichž deset komplexních poskytuje i neurochirurgickou péči. Platby nemocnicím vycházejí z úhrad roku 2009, kdy tato síť nebyla. Podání první účinné léčby po záchvatu mrtvice stojí pro jednoho pacienta 20.000 korun.

Podle Roda ustavilo ministerstvo zdravotnictví síť iktových center, zatím ale nenásledoval další krok, kterým by se do center přesunuly úhrady z paušálu nemocnic, které přestaly péči poskytovat. „VZP neplánuje pro rok 2011 plošné vyjmutí úhrad v iktových centrech z paušálu. Jsme ale připraveni individuálně s nemocnicemi jednat, což už i z důvodu restrukturalizace lůžek se děje,“ řekl ČTK mluvčí.

„Na obzoru jsou nové účinné léky pro prevenci mozkové mrtvice a my potřebujeme od politiků organizační i ekonomickou podporu sítě center,“ uvedl primář. Cílem podle něj je, aby se na iktovou jednotku dostal každý pacient s mrtvicí. Záchranáři jsou vyškoleni v tom, kam tyto lidi vozit. Veřejnosti se dostává osvěty o prvních příznacích nemoci.

Cévní mozková příhoda, lidově mrtvice, je druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Ročně postihne kolem 40.000 lidí, podle nejnovějších dat na ni v roce 2007 zemřelo 4666 mužů a 6974 žen. Ve stejném roce bylo 41.646 hospitalizací. Až čtvrtina pacientů zůstane trvale odkázána na „institucionální“ péči.

Podle odhadu odborníků je v ČR 190.000 nemocných. Celkové roční náklady na nemocniční péči o pacienty s mrtvicí jsou 1,25 miliardy korun. Úmrtnost na mrtvici klesla v letech 1986 až 2007 i díky novým léčebným postupům a posílení prevence o 62 procent, přesto dál patří podle předního českého neurologa profesora Pavla Kalvacha k nejvyšším v rozvinutých zemích. Problém podle něj je, že mrtvice postihuje lidi ve stále mladším věku.

Ve Švýcarsku, USA, Skandinávii či Japonsku mají lidé mrtvici až ve vyšším věku. Pokud se porovnají země podle roků zmařeného života, tedy o kolik let se zkrátí život pacienta, nebo ho prožije jako invalida, je to pro ČR 7,6 roku. Čína nebo Ukrajina uvádějí 12,7 roku, Rusko 19 let. Naopak Švýcarsko či Skandinávie, které jsou na tom nejlépe, jen 3,7 roku.

Cévní mozková příhoda většinou vzniká po uzávěru mozkové tepny sraženinou a nedokrvení části mozku, část případů je naopak po krvácení do mozku. S věkem riziko roste, dvě třetiny pacientů jsou starší 65 let. Častěji jsou postiženy ženy, také některé rodiny si nesou zátěž této nemoci.

Lidé mohou snížit riziko tím, že si včas léčí vysoký tlak a cholesterol, případně cukrovku, nekouří, zdravě jedí a pravidelně cvičí.

Příčinou mrtvice mohou být i některá srdeční onemocnění, nejčastěji porucha srdečního rytmu zvaná fibrilace, kdy sražená krev ze srdce ucpe mozkové tepny. Dosavadní léky na ředění krve někteří pacienti nesnášejí, řešením pro ně jsou nová antitrombotika.

Centra pro léčbu mozkové mrtvice varují, že nebudou mít peníze
Ohodnoťte tento článek!