Centrální nákupy slibuje zdravotnictví i justice

peníze

Jen na kancelářské vybavení, datové služby, energie a pohonné hmoty mají ministerstva v příštím roce dostat okolo 13 miliard korun. Kolik by mohly pomocí centrálních nákupů ušetřit, odhadovat nechtějí. Většina úřadů jen ujišťuje, že s úsporami počítá.

„Koaliční strany asi mají jiné starosti. Vládnou rok a půl a s centrálními nákupy nepokročily. Nechápu, proč třeba krajská policejní ředitelství nakupují izolovaně, když zakázky na celorepublikové úrovni v minulosti řešil rezort vnitra,“ uvedla poslankyně opoziční ODS Jana Černochová.

Poptávat zboží a služby ve velkém chtějí ministerstva zdravotnictví nebo justice. „Počítáme s centrálním zadáváním nákupů elektrické energie a plynu, pohonných hmot, automobilů, mobilních hlasových a datových služeb, stolních PC, notebooků či tiskáren,“ stojí na stránkách úřadu Roberta Pelikána (ANO).

Určité rozpory panují mezi šéfem státní pokladny Andrejem Babišem (ANO) a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD). Zatímco Babiš požaduje centrální nákupy i u drobností jako zdravotnické rukavice nebo roušky, Němeček by takto poptával jen určité produkty a přístroje. Zatím je dohodnuto, že se uskuteční několik pilotních nákupů konkrétních položek, výsledek projde analýzou a pak se rozhodne, jak dál.

Centrální nákupy nejsou v Česku ničím novým. Možnost zadávání zakázek tímto způsobem upravuje zákon platný už od roku 2006. O šest let později byla ústředním orgánům státní správy a jejich podřízeným organizacím stanovena povinnost, aby objednávaly vybrané komodity, jako jsou telekomunikační služby nebo energie, společně.

Centrální nákupy slibuje zdravotnictví i justice
Ohodnoťte tento článek!