Česká a slovenská reforma zdravotnictví řeší podobné problémy

Titulní obrázek

Česká a slovenská reforma zdravotnictví jsou si podobné, protože řeší podobné problémy. Slovenské zdravotnictví ale bylo zadluženější a výpadky péče se už projevovaly ve zhoršení zdraví obyvatel. Slováci si to uvědomovali, a proto i podpora veřejnosti reformám byla na Slovensku větší…

Vyplývá to z informací členky reformního týmu ministra Tomáše Julínka (ODS) Henriety Maďarové. Podílela se i na přípravě slovenských reforem, jež v letech 2002 až 2006 provedl tým Rudolfa Zajace.

Dluh slovenského zdravotnictví na startu reforem přesahoval 40 procent veřejných výdajů rezortu. Reforma podle Maďarové dluh snížila a zároveň omezila zneužívání zdravotní péče. Přeměna zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, kterou má v české reformě také Julínek, pomohla podle expertky pojišťovnám k vyrovnanému hospodaření.

České zdravotní pojišťovny mají v této chvíli na účtech přebytky. Více než desetimiliardové zadlužení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) z dob, kdy na ni byla v roce 2006 uvalena nucená správa, je minulostí.

V obou zemích odstartovalo reformy zavedení poplatků: Slováci platili 20 korun za návštěvu lékaře a recept a 50 korun za den v nemocnici. Při jízdě sanitkou dávali dvě koruny za kilometr. Češi platí od ledna 30 korun u lékaře a za položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun na pohotovosti. Po překročení ročního limitu 5000 korun vracejí pojišťovny peníze za návštěvu lékaře a poplatky a některé doplatky za léky.

Nyní platí Slováci pět korun za recept, ostatní poplatky nástupci Zajace zrušili. Přitom díky poplatkům klesla návštěvnost ambulancí i spotřeba léků. Také v Česku se vedou boje o poplatky, zatím žádné zrušeny nebyly, ale rozšiřují se skupiny pacientů, kteří jsou od poplatků osvobozeni.

Pokles spotřeby péče byl podle Maďarové po zavedení poplatků v Česku rychlejší. Na Slovensku ubylo ambulantní péče o deset až 15 procent, v Česku o 15 až 20 procent, u lůžkové péče je v Česku pokles deset procent, na Slovensku dvě až tři procenta. Rozdíl je podle odbornice způsoben tím, že pro placení v nemocnici byl na Slovensku limit 21 dní, v Česku je platba v nemocnici neomezená a nezapočítává se ani do limitu.

Po zrušení poplatků na Slovensku spotřeba péče opět stoupla. Zákonodárci se pokusili omezit ji tím, že zavedli novou povinnost, pacient musí nejprve navštívit praktika, aby mu dal doporučení ke specialistovi.

Slovenská reforma se zastavila ve chvíli, kdy byla zprivatizována část zdravotních pojišťoven. Objevily se i návrhy na jejich zestátnění. Poslanci alespoň zakázali pojišťovnám dát zisk jinam než na úhradu péče. K privatizaci velkých nemocnic se už slovenští reformátoři nedostali.

Také reformátoři v Česku řeší spory o možnou privatizaci pojišťoven. Zelení a lidovci se domohli záruk, že Všeobecná zdravotní pojišťovna zůstane i jako akciová společnost státu. Privatizovat se mohou zaměstnanecké pojišťovny, to je třetina trhu zdravotního pojištění.

Na Slovensku vznikl v rámci reformy Úřad pro dohled nad zdravotní péčí, který reguluje péči i zdravotní pojišťovny. V Česku se podobný úřad připravuje, bude ale dohlížet jen na zdravotní pojištění.

Slovenské zdravotnictví bylo podle Maďarové před reformou výrazně zkorumpované. Poplatky pomohly korupci omezit, lidé dali poplatek a neměli už pocit, že musejí lékaři něco za léčení dát. Podobný záměr mají s poplatky i čeští reformátoři. Protikorupční organizace Transparency International odhaduje korupci v českém zdravotnictví na 20 miliard, to je desetina jeho ročních peněz.

Podle Maďarové se na Slovensku podařilo reformou, byť nedokončenou, dosáhnout toho, že zdravotní pojišťovny vylepšily služby, například všechny zřídily call centra, kde pacientům doporučí volného lékaře nebo nemocnici, kde jim provedou plánovanou operaci. Nově se pojišťovny na Slovensku více zaměřily na prevenci. To je plán i českých reformátorů.

Slováci si byli vědomi, že se bez reformy neobejdou, česká reforma všeobecný souhlas nemá.

Kritizují ji menší koaliční strany, ostře proti ní vystupuje levicová opozice. Odbory pořádají demonstrace a stávky. Podle kritiků nedělá Julínek reformu, ale transfery majetku. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka by základem mělo být stanovení standardů péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Odborníci s ním souhlasí.

Cíle reformy:

Slovensko

* zlepšení zdravotního stavu obyvatel

* zvýšit odpovědnost jednotlivce za zdraví

* kontinuální zvyšování kvality a efektivnosti péče

* stabilizace veřejných financí

* modernizace – zdravotnictví orientované na občana

Česko

* zamezit plýtvání a zvýšit efektivnost

* zajistit postavení pacienta jako zákazníka

* stanovit časovou a místní dostupnost zdravotních služeb a rozsah krytí ze zdravotního pojištění

* zřídit specializovaný nezávislý dohled nad zdravotními pojišťovnami

* zajistit kvalitu a bezpečnost zdravotních služeb

* rovné podmínky pro všechny zdravotní pojišťovny a poskytovatele péče a zvýšení efektivity

Zdroj: Programové prohlášení vlády Slovenské republiky, 2004; Reformní opatření v rezortu zdravotnictví ČR 2007-2009

ČTK

Ohodnoťte tento článek!