České zdravotnictví v roce 2013 – I.

Leoš Heger

I přes celkově bouřlivé politické dění – zatýkání na úřadu vlády a z toho vyplývající pád vlády Petra Nečase, jmenování vlády Jiřího Rusnoka a předčasné volby do Poslanecké sněmovny ČR – bylo české zdravotnictví i v uplynulém roce středem zájmu veřejnosti. Dění v této oblast dominovala zejména finanční krize nemocnic a výměna ministrů zdravotnictví. (období leden – červen)

Leden

● Drtivá většina segmentů zdravotní péče se bude v roce 2013 potýkat s nedostatkem financí. Nový mechanismus výpočtu úhrad, který pro svou složitost a nepředvídatelnost kritizovali nejen zástupci lékařského stavu, ale i rozličná sdružení poskytovatelů zdravotní péče, měl podle prvních předpokladů České lékařské komory (ČLK) nejtvrději dopadnout zejména na soukromé lékaře, ambulantní specialisty a menší nemocnice. Lékaři i nemocnice předpokládají v roce 2013 reálný pokles příjmů jak v důsledku systému výpočtu úhrad a celkovému restriktivnímu charakteru úhradové vyhlášky, tak i kvůli inflaci a navýšení sazby DPH.

● Pokračují smluvní jednání mezi zástupci nemocnic a zdravotních pojišťoven. Restrukturalizace péče mělo být docíleno mimo jiné prostřednictvím rozdělení smluv na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé smlouvy se změnou struktury. Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) tento koncept odmítla a vyzvala všechny své členské nemocnice, aby takové smlouvy nepodepisovaly. Současně zaslala zdravotním pojišťovnám své vlastní návrhy smluv vycházejících z původních návrhů pojišťoven, ale dodávající nemocnicím větší právní jistoty. Většina rámcových smluv by měla být dlouhodobá a zcela by měly odpadnout krátkodobé smlouvy na 6 měsíců. Jako první na připomínky nemocnic zareagovalo tehdy nové vedení VZP a nalezlo s menšími a krajskými nemocnicemi kompromis, který stvrdilo vzájemným memorandem s kraji a AČMN. Většina rámcových smluv s VZP se od té doby uzavírala na dobu 5 let. Všude tam, kde nedošlo k dohodě se smlouvy uzavíraly alespoň na dobu 18 měsíců – odpadly tak zcela krátkodobé půlroční smlouvy.

● AČMN zaslala zdravotním pojišťovnám vlastní návrhy smluv, které sice vycházejí z původních návrhů pojišťoven, ale dodávají nemocnicím větší právní jistoty. Většina rámcových smluv by měla být dlouhodobá a zcela by měly odpadnout krátkodobé smlouvy na 6 měsíců. Nové vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) na připomínky nemocnic slyšelo a dohodlo s menšími a krajskými nemocnicemi kompromis, který stvrdilo společným memorandem. Většina rámcových smluv s VZP se má uzavírat na dobu 5 let. Tam, kde zatím k dohodě nedošlo, pak na dobu nejméně 18 měsíců.

● Proton Therapy Center (PTC) sídlící v areálu Na Bulovce přijalo prvního pacienta, jehož léčbu v plném rozsahu hradí tuzemská zdravotní pojišťovna. Okolnosti podepsání „smlouvy o smlouvě budoucí“ mezi oběma institucemi, ke které došlo v době řízení VZP nuceným správcem Antonínem Pečenkou, stále nejsou zcela vyjasněny. Pečenka krátce před svým odchodem z funkce zavázal VZP k podepsání kontraktu ve výši 1 miliardy korun ročně. Nové vedení VZP smlouvu považuje za neplatnou, zástupci PTC na ní naopak trvají. V médiích se začínají objevovat spekulace o možné arbitráži.

● Kontrola odhalila pochybení v hospodaření VZP. Špatné hospodaření na fondu prevence a chyby při uzavírání smluv se společností IZIP prý VZP připravily o stovky milionů. Ve fondu prevence byly prověřeny smlouvy a peněžní toky za přibližně 1,2 miliardy korun a pochybnosti panují zhruba o 400 milionech z této sumy. MZ se v této souvislosti obrátilo nejen na policii, ale také na antimonopolní úřad, ministerstvo financí a živnostenský úřad.

Únor

● Nový ředitel VZP Zdeněk Kabátek oznámil, že VZP již uzavřela smlouvy s 93 % zdravotnických zařízení akutní lůžkové péče a 90 % zařízení následné a hospicové péče.

● ČLK připravuje informační kampaň spojenou s peticí a jednodenní symbolickou protestní akcí nazvanou „Den zdraví lékařů“. Občané mají být informováni o negativních dopadech reforem na kvalitu a dostupnost péče v České republice. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka už totiž nelze dosáhnout „změny k lepšímu“ jinak než silou. Proti trendu snižování veřejných výdajů na zdravotnictví a možnému omezení kvality a dostupnosti péče začali pacienti v ordinacích svých lékařů podepisovat „Petici za zachování kvalitního zdravotnictví“. Proti svému prezidentovi se postavilo Sdružení praktických lékařů ČR, které své členy vyzvalo, aby se akce neúčastnily a označilo iniciativu komory za politicko-odborářský aktivismus.

● Senát odmítl elektronickou preskripci. Senátoři se připojili ke kritikům povinného předepisování léků pomocí elektronických receptů, které mělo platit od roku 2015.

● Slučování fakultních nemocnic v Brně – ve dvou brněnských fakultních nemocnicích (FN Brno a FN u sv. Anny) začaly analytické týmy zpracovávat podklady pro případné sloučení obou zařízení. Jasno bude do konce května.

● Krizový štáb varoval před drastickým propadem úhrad. Podle únorových propočtů Krizového štábu nemocnic, pacientů a odborů budou dopady úhradové vyhlášky tvrdší, než se původně předpokládalo. Pokles úhrad za akutní péči dosáhne nejméně 6 %, u následné péče 5 % a u ambulantní dokonce 10 %.

● Poslanci odmítli senátní návrh novely zákona o léčivech a podpořili původní poslaneckou verzi, která obsahuje i povinnost výhradního využívání elektronických receptů od roku 2015. Novelu později podepsal i prezident republiky Václav Klaus.

Březen

● 1. března proběhla protestní akce lékařů v roce 2013 – „Den zdraví lékařů“. Podle ČLK svou informativní roli splnila, dosáhnout změny k lepšímu se však organizátorům zatím nepodařilo. MZ totiž stále trvá na svém – naše zdravotnictví je na tom dobře a restriktivní úhradovou vyhlášku není třeba měnit.

● MZ nevyhovělo požadavkům odborů a zástupců nemocnic na zmírnění restriktivní úhradové vyhlášky. Odbory i nemocnice požadují více finančních prostředků, které by zmírnily dopady nejen hospodářské krize, ale také vlastní legislativní činnosti vlády. To se týká především zvýšené sazby DPH, která podle nemocnic a odborů vede v kombinaci s restriktivním nastavením úhrad k výraznému propadu příjmů zdravotnických zařízení. MZ odkazuje nespokojené poskytovatele zdravotní péče k individuálním smluvním jednáním se zdravotními pojišťovnami – úhradová vyhláška podle MZ udává jen základní rámec, vyšší úhrady si prý poskytovatelé mají vyjednat s pojišťovnami sami. Ti ovšem poukázují na nerovné vyjednávací podmínky, kdy zdravotní pojišťovny mají jasně navrch.

● Správní rada VZP odsouhlasila postup pojišťovny, která neuzavře miliardový kontrakt PTC. Rada kvitovala také fakt, že VZP podala na PTC trestní oznámení kvůli sporu o smlouvu o smlouvě budoucí.

● Bezdomovectví jako výsledek reformy psychiatrické péče. Alespoň tak by podle některých psychiatrů mohla dopadnout připravovaná reforma psychiatrické péče, pokud by ji MZ pojalo čistě ekonomicky. Psychiatři vyjádřili obavy z uzavírání velkých ústavů a následné bezprizornosti některých pacientů.

Duben

● Úhradovou vyhláškou se bude zabývat Ústavní soud (ÚS). Návrh z dílny ČLK na zrušení aktuálně platné úhradové vyhlášky získal v horní komoře parlamentu podporu napříč politickým spektrem – 39 senátorů požádalo ÚS, aby kontroverzní normu zrušil.

● Od prvního dubna vstoupila v platnost řada legislativních změn souvisejících s reformními zákony ministra zdravotnictví Leoše Hegera a některými předpisy a směrnicemi Evropské unie. Změny se týkaly například zdravotních prohlídek zaměstnanců či možností dárcovství orgánů a pravidel odběru tkání zemřelých cizinců na území ČR pro účely transplantace. Od 1. 4. 2013 také došlo k legalizaci používání léčebného konopí a změnily se některé regulační mechanismy v oblasti výroby, předepisování a distribuce léčiv.

● MZ uveřejnilo svou rámcovou představu o budoucí reformě psychiatrické péče. Jasno má i v tom, jak ji bude financovat – z evropských peněz. Přibližně 4 z celkových 6 miliard korun z EU by měly jít na modernizaci léčeben. Reforma psychiatrické péče by podle ministerstva měla probíhat v letech 2014–2020, a to ve spolupráci s kraji a poskytovateli péče. Ministerští úředníci také v reakci na varování některých kritiků formulovali i základní motivy a cíle reformy, které prý obavy některých psychiatrů vyvracejí. Změny by měly vést ke zlepšení kvality života psychiatrických pacientů, zlepšení podmínek poskytování psychiatrické péče, lepší provázanosti zdravotních a sociálních služeb, zvýšené efektivitě při resocializaci duševně nemocných a obecně k destigmatizaci oboru. Na všechna tato opatření dlouhodobě apeluje i většina psychiatrů.

● Zdravotní pojišťovny v čele s VZP rozbíhají systém pozitivních listů, které mají vést k úspoře za léky. Dohody, při nichž se pojišťovny s firmami v tajné smlouvě zaváží k výhodnější ceně vybraných přípravků, by mohl změnit celý systém stanovování úhrad léčiv. Platforma zdravotních pojištěnců (PZP), která s MZ uzavřela memorandum o zvyšování transparentnosti však i v tomto případě zdůraznila roli zdravotních pojišťoven jakožto veřejných institucí, které nakládají s veřejnými prostředky – podle PZP je utajení těchto smluv nepřípustné.

● Ministr zdravotnictví Leoš Heger začíná hovořit o možnosti zvýšení platby za státní pojištěnce. Jeho záměr však pravděpodobně neprojde přes jeho vládního kolegu – ministra financí Miroslava Kalouska, který takovou možnost priory odmítl.

● Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) představil návrh zákona, na základě něhož by mělo dojít ke sloučení některých státních příspěvkových organizací a organizačních složek státu přímo řízených MZ. K oficiálnímu sloučení vybraných pracovišť mělo podle plánu dojít k 1. lednu 2014.

Květen

● Bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) byl obviněn ze zneužívání pravomocí veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku. Podle protikorupční policie je Tomáš Julínek (v křesle ministra působil od 4. 9. 2006 od 23. 1. 2009) zodpovědný za uzavření nevýhodných smluv na zajištění letecké záchranné služby se soukromými společnostmi Alfa Helicopter a DSA. Podle detektivů protikorupční policie stát kvůli Tomáši Julínkovi prodělal od roku 2009 už 792 milionů korun – ušetřit prý bylo možné, kdyby MZ tuto službu zajišťovala skrze armádu a policii. Bývalý ministr i společnost DSA se brání a poukazují na špatnou interpretaci dat protikorupční policií.

● MZ zaznamenalo úspěch v táhnoucím se sporu se společností Diag Human. Rakouský soud neuznal nároky společnosti a definitivně ukončil exekuční řízení vedené proti České republice.

● VZP se stále nedaří zbavit mediálně propíraného břemene jménem IZIP. Jednání s minoritním akcionářem o odkupu zbylého podílu totiž opět zkrachovala. VZP chce nyní obrátit strategii a přenechat své akcie jiným zájemcům.

● Leoš Heger představil návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce. MZ ve svém návrhu počítá se dvěma variantami navýšení platby. Ta nižší by měla přinést přibližně 3,7 miliardy korun, vyšší pak zhruba 5,7 miliardy korun. Návrh však vláda zatím stále neprojednala – bod se zřejmě z důvodu odporu ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) odsouvá.

Červen

● „Petici za zachování kvalitního zdravotnictví“, kterou ČLK společně s protestní akcí „Den zdraví lékařů“ odstartovala letošní vlnu odporu proti ministerstvu zdravotnictví, podepsalo 123 tisíc lidí. Podle předsedy senátu Milana Štěcha (ČSSD) jde o historicky nejvyšší počet podpisů pod peticí, která kdy do horní komory dorazila.

● MZ spolu s ministerstvem financí oznámilo záměr odkoupit pohledávky VZP. Do systému by takto mohlo přitéci dalších 5 miliard korun, s nimiž zdravotnictví původně nemohlo počítat. Opozice tento krok podpořila, onačila jej ovšem za důkaz podfinancovanosti zdravotnictví, kterou MZ dlouhodobě odmítalo.

● Boj o pojištěnce vrcholí. Zhruba měsíc před vypršením lhůty pro přestup klientů k jiné pojišťovně MZ oznámilo, že má vážné pochybnosti o náborářských praktikách Vojenské zdravotní pojišťovny VoZP. Pojišťovna ale vše popírá a chystá trestní oznámení.

● Protikorupční policie vtrhla na Úřad vlády ČR. Zadrženi byli spolupracovníci premiéra Petra Nečase, lidé z kontrarozvědky a dříve rebelující poslanci za ODS, kteří se dobrovolně vzdali mandátu, aby mohl projít vládní daňový balíček. Mezi zadrženými poslanci byl i bývalý předseda správní rady VZP Marek Šnajdr (ODS). V souvislosti se zatýkáním politiků a představitelů státní správy je vyšetřován také lobbista Roman Janoušek. Ten byl již dříve spojován s problematickými zakázkami dodavatele zdravotnické techniky Kardioport. Policie prověřuje i laboratoře Chambon, kde se jeho jméno objevuje.

● Vláda Petra Nečase (toho času již v demisi) neschválila návrh MZ na navýšení platby za státní pojištěnce. Klíčový byl negativní postoj Miroslava Kalouska.

● Leoš Heger odchází z postu ministra zdravotnictví. Jeho nástupcem se stal nestraník a někdejší náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici v Motole Martin Holcát. Ze své funkce odstoupil i první náměstek Leoše Hegera a místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!