České zdravotnictví v roce 2013 – II.

Martin Holcát je rozumný člověk. Po strašidelných jménech, která prosvištěla éterem, je to úleva. Jeho výsledky ovšem zcela závisejí na vládě jako celku. Buď se praští přes kapsu a napíchne do zdravotnictví infuzi, nebo se ministr bude jen tak plácat, vést boj na zdrženou a resort administrovat „na přežití“.

I přes celkově bouřlivé politické dění – zatýkání na úřadu vlády a z toho vyplývající pád vlády Petra Nečase, jmenování vlády Jiřího Rusnoka a předčasné volby do Poslanecké sněmovny ČR – bylo české zdravotnictví i v uplynulém roce středem zájmu veřejnosti. Dění v této oblast dominovala zejména finanční krize nemocnic a výměna ministrů zdravotnictví. (období červenec – prosinec)

Červenec

● Správní rada VZP schválila návrh ředitele Zdeňka Kabátka na převzetí portálu, který společnost IZIP pro pojišťovnu provozuje za 72 milionů ročně. Odkup práv má VZP přijít na 63 milionů.

● ÚS vyhověl návrhu 51 poslanců z řad opozice, kteří požadovali zneplatnění několika částí zákona o veřejném zdravotním pojištění, a zrušil klíčové části zdravotnické reformy. Za neústavní byly označeny nadstandardy ve zdravotnictví, vyšší poplatky za hospitalizaci i pokuty zdravotnickým zařízením za nevybírání regulačních poplatků.

● Nejvyšší státní zastupitelství zastavilo stíhání bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro neopodstatněnost.

● Nový ministr zdravotnictví Martin Holcát zveřejnil zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven. Ukazuje se, že si pojišťovny sáhly na samé dno – celkový zůstatek pojišťoven nepokryje jejich měsíční náklady.

Srpen

● Nejvyšší kontrolní úřad poukázal na nízkou transparentnost a nehospodárnost nákupů ve fakultních nemocnicích. V cenách, za které nemocnice nakupovaly léky a zdravotnické prostředky, byly patrné výrazné rozdíly.

● „Vláda odborníku“ Jiřího Rusnoka sice nezískala důvěru poslanecké sněmovny, přesto však představila své programové prohlášení. V kapitole zdravotnictví se chce věnovat především progredující finanční krizi nemocnic. Stabilizace chce docílit zejména valorizací plateb za státní pojištěnce, odkupem pohledávek zdravotních pojišťoven a lepším nastavením úhradových mechanismů.

● Lázně bijí na poplach. Krizový štáb lázní referoval o 50% poklesu počtu pacientů, jimž jsou placeny lázně z veřejného zdravotního pojištění. Na vině je nové nastavení indikačního seznamu. Ohrožena je řada lázeňských míst. Ministr Martin Holcát přislíbil pomoc, indikační seznam však měnit nebude. Namísto toho iniciuje jednání se zdravotními pojišťovnami, zvýšit by se měla i platba za ošetřovací den.

● ÚS vyhověl stížnosti porodní asistentky Ivany Königsmarkové, kterou v předchozích jednáních obecné soudy uznaly vinnou za pochybení u plánovaného domácího porodu. Podle verdiktu ÚS se případ vrací k novému projednání. Ústavní soudkyně Ivana Janů v odůvodnění uvedla, že soudy kauzu Ivany Königsmarkové sice řešily podrobně a pečlivě, přesto se nevypořádaly s veškerými specifiky případu. Poukázala na princip presumpce neviny a povinnost soudů rozhodnout v případě pochybností ve prospěch obžalovaného. Soudci shledali porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces a porušení principů trestního práva. Obecné soudy podle nich nekriticky přejaly závěry znaleckých posudků lékařů, kteří vznášeli nepřiměřené nároky na vedení porodu v domácnosti, jež prakticky vedení těchto porodů vylučují.

Září

● Předseda vlády Jiří Rusnok začal sestavovat rozpočet. V návrhu státního rozpočtu na rok 2014 se již počítá s prostředky na navýšení odvodů za státní pojištěnce. První informace hovoří o částce cca 3,7 miliardy korun. Ministr financí Jan Fisher však slibuje částku ještě o něco vyšší.

● ČSSD společně s odbory a zástupci nemocnic apelují na Jiřího Rusnoka, aby neprodleně začal řešit krizi financování českých nemocnic. Řešení prý spočívá v realizaci programu vlády v oblasti stabilizace financování zdravotnictví, se kterým se opozice i nemocnice principiálně ztotožňují.

● Ministr práce a sociálních věci František Koníček vyhověl žádosti ČLK a prodloužil přechodné období pro psaní papírových neschopenek namísto povinného využívání jejich elektronické verze až do roku 2016.

● VZP oznámila ukončení dohodovacího řízení o hodnotách bodu a výši úhrad hrazených služeb a regulačních omezeních pro rok 2014. Dohody bylo dosaženo s praktickými lékaři, s praktickými lékaři pro děti a dorost, ambulantními gynekology, poskytovateli lázeňské-rehabilitační péče a zdravotní péče v ozdravovnách.

Říjen

● ČLK vyjednala s VZP významnou změnu způsobu uzavírání smluv s ambulantními specialisty. Správní rada VZP odsouhlasila, že se s těmito poskytovateli budou napříště uzavírat smlouvy jen na dobu neurčitou.

● Ministr Martin Holcát odmítl vyhovět žádosti krizového štábu na změnu úhradové vyhlášky pro rok 2013. Rozhodnutí předcházelo negativní stanovisko předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešové, podle které je taková změna z legislativního hlediska nerealizovatelná.

● Ředitel VZP Zdeněk Kabátek oznámil konečnou sumu, za kterou pojišťovna odkoupí od společnosti IZIP práva k portálu VZP – nakonec se jedná o částku 59 milionů korun. Podle Kabátka jde o významný krok na cestě k definitivnímu odpoutání se od kontroverzní společnosti IZIP.

● Záměr na sloučení brněnských nemocnic padl. Zákon o univerzitních nemocnicích, na základě něhož mělo být sloučení realizováno, již nemá kdo schválit. Poslanecká sněmovna byla v srpnu rozpuštěna – chod státu zajišťují úřady, vláda a senát.

● Republika se chystá na předčasné volby, jejichž termín byl stanoven na 25. a 26. října. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vstupuje do časově neomezené stávkové pohotovosti. Souvislost s volbami popírá – důvodem jsou prý dlouhodobě neřešené problémy zdravotnictví, které prý neřeší ani dočasná vláda Jiřího Rusnoka.

● Vláda v roce 2014 navýší platby za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun. Vládní zákonné opatření schválil i Senát PČR. Souhlas horní komory však bude po volbách muset potvrdit nově zvolená poslanecká sněmovna.

● PTC získalo první dlouhodobou smlouvu s českou zdravotní pojišťovnou – VoZP. Tát ledy začínají i na straně VZP.

Listopad

● Vláda schválila návratnou finanční pomoc pro VZP ve výši 700 milionů korun. Ministr financí Jan Fisher navíc přislíbil další půjčku ve výši 1 miliardy.

● ÚS učinil průlomové rozhodnutí a shledal úhradovou vyhlášku ministerstva zdravotnictví na rok 2013 za protiústavní, čímž vyhověl skupině 39 senátorů napříč politickým spektrem. Další verze úhradové vyhlášky již musí splňovat přísnější ústavní kritéria. Vykonatelnost nálezu je odložena až do konce roku 2014 – okamžitá aplikace rozhodnutí by dle mínění soudců mohla destabilizovat zdravotnictví.

● MZ odhalilo základní obrysy úhradové vyhlášky na rok 2014. Základním charakterizujícím rysem by mělo být ukončení restrikcí, mírný růst drtivé většiny segmentů, lepší srozumitelnost a předvídatelnost.

● V Jihlavě proběhl XXIII. sjezd České lékárnické komory, jehož hlavním tématem byla problematika financování lékárenské péče v době rostoucího tlaku na snižování ceny léčiv za současné potřeby zavádění nových technologií. Staronovým viceprezidentem byl zvolen Michal Hojný.

● MZ obnovilo funkci Hlavní sestry ČR, stala se jí někdejší šéfka oddělení ošetřovatelství a dalších nelékařských povolání Alena Šmídová.

● V Brně proběhl XXVII. sjezd České lékařské komory. Hlavním tématem byly vedle úhradové vyhlášky na rok 2014 také rozpory mezi občanským zákoníkem a zákonem o zdravotních službách nebo změny v odškodňování pacientů. Jednalo se také o tradičních tématech jako přesčasová práce lékařů, personální podmínky v nemocnicích či finanční ohodnocení práce zdravotníků a související exodus lékařů mimo obor a do zahraničí.

Prosinec

● Úhradová vyhláška na rok 2014 prošla připomínkovým řízením a strhla velkou bouři reakcí. Nejhlasitěji zaznívala kritika od prezidenta ČLK Milana Kubka, podle kterého MZ nerespektovalo usnesení ÚS.

● Neexistence adresného zvaní na screening rakoviny v ČR si všimla OECD, která jej ve své zprávě dala do souvislosti se zdejší nadprůměrnou úmrtností na zhoubné nádory v rámci srovnání 33 zemí. Zdravotní pojišťovny začnou rozesílat pozvánky na vyšetření od 1. ledna 2014.

● Od 1. ledna 2014 začne v ČR platit směrnice EU o pracovní době, která též upravuje přesčasovou práci lékařů. Nově nebudou moci sloužit přesčas více než 8 týdně. ČLK spolu s odbory varují před problémy, které v příštím roce čekají nemocnice v důsledku její aplikace.

● O porod bez přítomnosti lékaře bude moci požádat porodní asistentku každá rodička, u níž se předpokládá jeho fyziologický průběh. Rodičky také v rámci tzv. ambulantního porodu budou moci odejít z porodnice dříve než po doporučených 72 hodinách. Změnu umožnila vyhláška, kterou MZ novelizovalo seznam výkonů.

● Poplatek za pobyt v nemocnici, který s účinností od 1. ledna příštího roku zrušil ÚS, nebudou pacienti platit ani v plánované snížené sazbě. Poslanci totiž vetovali zrychlené schválení vládní předlohy, která počítala alespoň s poplatkem ve výši 60 korun, přičemž děti měly být osvobozeny. Smlouva mezi koaličními stranami budoucí vládní koalice navíc s opětovným zavedením těchto poplatků nepočítá. Výpadek v příjmech zdravotnických zařízení má být kompenzován valorizací plateb za státní pojištěnce a úhradovou vyhláškou.

● Jednání stran ČSSD, ANO a KDU-ČSL o budoucí vládě se přenáší až do nového roku. Budoucím ministrem zdravotnictví bude s největší pravděpodobností kandidát ČSSD, kterým je ve stínové vládě ČSSD Svatopluk Němeček.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!