Český lékař z týmu špičkových vědců zakládá v Plzni laboratoř

myš, laboratoř, výzkum

Laboratoř experimentální neurofyziologie zakládá pod Lékařskou fakultou UK v Plzni lékař Karel Ježek. Bude se zabývat výzkumem mozku, především paměti. Jedenačtyřicetiletý Ježek se do Plzně vrátil z Kavliho institutu systémové neurovědy, jenž je součástí univerzity v norském Trondheimu.

Sedm let tam patřil do týmu špičkových vědců věnujících se výzkumu mozku pod vedením manželů Moserových. Právě May-Britt a Edvard Moserovi získali letos Nobelovu cenu za lékařství, Ježek s nimi dál spolupracuje a v Plzni nyní dává dohromady svůj vlastní tým.

„V zahraničí jsem strávil řadu let, s rodinou jsme se ale nakonec rozhodli, že chceme žít trvale v Čechách. Hledal jsem místo, kde bych mohl pokračovat v započatém díle,“ řekl ČTK. Podle něj potřebuje vědec pro založení laboratoře startovací rozpočet od instituce, v níž ji buduje. Na Západě je toto běžné, v Česku ale v minulosti takové možnosti nebyly. Situace se začala měnit až v posledních letech.

Nabídku i peníze, zhruba pět milionů korun, získal Ježek od lékařské fakulty v Plzni, jeho laboratoř je součástí nového Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. „Zatím jsme v týmu tři, chci nabrat další kolegy, přičemž potřebuji sehnat ještě peníze pro vědce ze zahraničí, kteří už něco umí,“ uvedl. Návrat do Čech mu usnadnil fakt, že vystudoval právě lékařskou fakultu v Plzni, vrací se do známého prostředí.

„Vím, jak fakulta funguje, a vím, že v posledních letech nabrala úplně jiný kurz než ten, který jsem tu vnímal před 15 lety,“ uvedl. Proměna se prý týkala především managementu, jenž podle Ježka rozumí tomu, že musí vytvořit takové podmínky, aby si z více uchazečů mohl vybírat toho nejlepšího.

Ježkův tým se budě věnovat především organizování paměti v mozku. „Pro informaci si saháme přímo do mozkové tkáně k buňkám, které jsou ve strukturách, jež zprostředkovávají paměť. Nahráváme je pomocí mikroelektrod a poté se ten signál, nuly a jedničky, snažíme dekódovat,“ přiblížil. Vědci chtějí přijít na to, co si buňky mezi sebou říkají a jaké zákonitosti jsou spojeny s tím, když si člověk na něco vzpomene nebo naopak, proč mozek nefunguje optimálně. Jejich poznatky by mohly pomoci v boji se schizofrenií i Alzheimerovou nemocí.

Podle Ježka lidem s Alzheimerovou nemocí jeden den paměť funguje dobře, druhý den se zhorší. Je to známka toho, že je paměť v mozku zapsána pořád, ale mechanismy, které jsou schopny vzpomínky vytáhnout do vědomí, nefungují optimálně. „To je přesně ten moment, který se snažíme studovat. Snažíme se pochopit, jak mozek funguje v normálu, pokud jde o vybavování vzpomínek. Jakmile to budeme vědět a budeme mít vhodné modely zvířecí s lidskými geny, které zprostředkují například Alzheimerovu nemoc, tak bychom to rádi vyzkoušeli na zvířatech a našli to místo, které nefunguje a dalo by se eventuálně terapeuticky ovlivnit,“ dodal.

Ohodnoťte tento článek!