Český skalpel, prosím

Jaké suvenýry jdou v Česku nejlépe na odbyt? Zdravé zuby, pružné kolenní klouby, dokonalé poprsí… Němci, Rakušané, Britové, ale i Američané už dobře vědí, že slábnoucí zrak, vrásčitý obličej, ale třeba i neplodnost jim v českých nemocnicích a ordinacích ošetří, odoperují a vyléčí rychleji a levněji než doma…

Nejlepší upomínkou na Česko jsou moje zuby. Sedmička vpravo nahoře je z Turnova. Loni jsem trávil dovolenou v Českém ráji. Dvě pravé dolní stoličky jsou zase z Prahy, kam jsem si udělal výlet rok předtím, odhaluje původ svých keramických korunek osmapadesátiletý Belgičan Roger Raveel.

Každá korunka ho u nás vyšla asi na čtyři tisíce korun. V Belgii by si zubaři naúčtovali zhruba pětkrát tolik. Na Raveelovo doporučení se dalo v Česku léčit několik jeho přátel a téměř celá rodina.

„Já sám se letos na podzim chystám do Krkonoš – a na operaci kolenního kloubu. Pod českým skalpelem, samozřejmě,“ usmívá se belgický manažer.

Levné pivo i lékaři

„Pryč jsou časy, kdy se návštěvníci ze Západu obávali, že si odtud spíše nějakou nemoc odvezou. Teď se sem naopak jezdí masově léčit,“ říká pražská oční lékařka Jana Herníková, která má s léčením cizinců bohaté zkušenosti. Ačkoli žádné úřední statistiky o přílivu zahraničních pacientů neexistují, oslovení lékaři se shodují: tato klientela se množí.

„Ročně nám přibývají stovky pacientů ze zahraničí, naši klientelu tvoří v současné době cizinci až ze čtyřiceti procent,“ přiznává Libuše Štecherová, ředitelka pražské soukromé kliniky GHC nabízející všestrannou péči. Příliv pacientů ze zahraničí hlásí i státní zdravotnická zařízení.

Důvodů, proč si zájemci ze západní Evropy i ze zámoří rádi jezdí do Česka napravovat zdraví, je hned několik. Především je láká kvalita a cena. V některých oborech má česká zdravotní péče nejlepší pověst ze zemí střední a východní Evropy. Na západ od českých hranic se přitom za srovnatelnou kvalitu platí mnohonásobně více.

„Chystáme se s kamarády na čtyři dny do Prahy a slyšel jsem, že kromě dobrého a levného piva jsou v Česku také dobří a hodně laciní lékaři,“ ukazuje očařka Herníková e-mail, který jí minulý týden přišel od dvaatřicetiletého Skota Jamieho: rád by spojil svůj jarní výlet do Prahy s laserovou operací očí.

„Ale musím být brzy fit, abych si co nejvíce užil Prahu a pořádně ochutnal to vaše slavné pivo,“ pokračuje e-mail. Jamieho přijde v Česku laserové odstranění oční vady podle druhu zákroku na osmnáct až pětačtyřicet tisíc korun, zato na domácí operaci by musel ušetřit minimálně 2500 liber (přes sto tisíc korun).

Tolik peněz za lékaře v Česku, ubytování, stravu, letenku a kýžené pivo ani zdaleka neutratí.

Dalším českým hitem jsou pro západní klienty nezvykle krátké čekací lhůty u většiny zákroků. Například Britové jsou zvyklí čekat na umělý kloub až čtyři roky.

Každý pacient přirozeně vítá zkrácení času stráveného v bolesti či nehybnosti, ale zcela klíčovou roli hraje čas u takzvané potratové turistiky. Některým cizincům přijde vhod benevolentnější tuzemská legislativa; na britských ostrovech jsou například zakázány některé zkrášlovací injekce, v Itálii či Polsku zase není možné léčit neplodnost tolika způsoby jako v Česku.

„V řadě států je zakázáno dárcovství spermií a vajíček. Mnohé dvojice, kterým se nedaří zplodit potomka, přijíždějí s tím, že jsme pro ně poslední nadějí,“ uvádí Jitka Řezáčová, vedoucí pracoviště asistované reprodukce pražského Ústavu pro matku a dítě.

Příjemné s užitečným

Složení zahraniční klientely proudící do Česka je různorodé; mezi nečastější pacienty-výletníky patří Němci, Rakušané či Britové. Ze zaoceánských jsou to pak zejména Američané, Kanaďané, ale i Australané.

„Klienti, kteří přiletí z dálky, si většinou domluví celou řadu zákroků. Mezi nimi pak procestují republiku, případně i okolní státy,“ říká Marta Moidlová, primářka pražské Kliniky laserové a estetické dermatologie a plastické chirurgie. Mnozí také spojují výlet za lékařem se služební cestou.

„Letěla jsem do České republiky na kongres a vrátila se s krásnými plnými rty. Bylo to skoro zadarmo,“ uvádí na specializovaných internetových stránkách zaměřených na plastickou chirurgii anglická manažerka Gill.

„Určitě by bylo mnohem levnější postavit kliniku někde na venkově za Prahou, ale cizinci se chtějí léčit a zároveň být v centru dění,“ vysvětluje zmíněná Libuše Štecherová z kliniky GHC. Její pacienti mohou, pokud chtějí, sledovat ruch na Václavském náměstí přímo z oken kliniky.

Nejvíce cizinců se ročně vystřídá pod rukama českých zubařů, očařů a plastických chirurgů či dermatologů. Na většinu zákroků z těchto oborů jim totiž zdravotní pojišťovny nepřispívají a cizinci si je musejí stejně jako doma celé uhradit sami. Hitem posledních let je zkrášlovací medicína, tedy zvětšování prsů a naopak zmenšování břicha, liposukce, facelifty a různé laserové operace.

„Jezdí k nám celé rodiny nebo party lidí. Minulý měsíc jsme tu třeba měli rodinu z Londýna. Matka si nechala udělat facelift, otci jsme vymodelovali krásný nový nos a vylepšili uši a dospívající dcera si z Čech přivezla větší prsa,“ vypočítává primářka Moidlová.

Oproti Čechům, kteří využívají služeb plastických chirurgů zatím spíše opatrně, jsou prý cizinci odvážnější a ochotnější více experimentovat. „Někdy ani nechodí s přesnou představou, spíš přijdou do ordinace a řeknou: Jsem tu na dovolené. Řekněte, co všechno by se na mně za tu dobu dalo zlepšit,“ uvádí Moidlová.

Hon na cizince

S vidinou tučného zisku se kliniky a ordinace předhánějí v lákání zahraniční klientely. Vylepšují své propagační materiály a internetové stránky, inzerují v zahraničním tisku.

Cizincům nabízejí luxusní pokoje s mramorovými koupelnami, zdravotnický personál povinně navštěvuje jazykové kursy. Hon na turisty přitom zdaleka nepořádají jen soukromé kliniky, svoji finanční bilanci by léčbou cizinců rády vylepšily také státní nemocnice.

„Nemůžeme využívat možnosti inzerce stejným způsobem jako soukromé subjekty. Zdokonalujeme ale třeba naši internetovou prezentaci a překládáme ji do angličtiny a němčiny,“ říká mluvčí Fakultní nemocnice v Olomouci Egon Havrlant a dodává: „Určitě se chceme zaměřit na propagaci služeb, které by mohli vyhledávat i zahraniční pacienti. Jsou pro nás velkým ekonomickým přínosem.“

Proč si bílé pláště dávají tolik záležet na lovu zahraničních pacientů? Jedním z důvodů je i to, že jim u některých zákroků mohou s klidným svědomím naordinovat podstatně vyšší ceny, na jaké by Češi nepřistoupili. TÝDEN oslovil prostřednictvím elektronické pošty několik klinik.

V prvním případě hledal možnosti zdokonalení opotřebované tělesné schránky pro českou zájemkyni, v druhém pro irskou. V e-mailové schránce irské klientky uvázly ceníky s až pětkrát vyššími cenami, než jaké byly nabídnuty Češce.

Například Sanatorium Chotoviny na Táborsku, jež se specializuje hlavně na zahraniční klientelu, nabídlo české pacientce plastiku horních víček za sedm tisíc korun, Irce za 670 liber (asi osmadvacet tisíc korun). Český tuk odsává klinika za devatenáct až sedmadvacet tisíc, irský v přepočtu za padesát až šedesát tisíc korun. Nejsou dvojí ceny protizákonné?

„U zákroků, na které nepřispívá pojišťovna, jde o smluvní ceny. Každý může za stejný zákrok zaplatit jinou částku, pokud na ni přistoupí,“ říká ředitel právního oddělení České lékařské komory Jan Mach. Přes několikanásobně vyšroubované ceny se navíc cizincům operace stále vyplatí. Například v Irsku by vylepšení horních víček stálo v přepočtu kolem padesáti tisíc korun.

K cestování za českými lékaři mají zahraniční pacienti v poslední době další důvod. Nepřijíždějí už jen na zákroky, které si musejí sami hradit. Putování za zdravím začaly podporovat i jejich zdravotní pojišťovny.

„Když se například Němec rozhodne, že se tu nechá operovat, musí se nejprve domluvit se svou domácí pojišťovnou, zda mu zákrok zafinancuje. Ta mu většinou s radostí kývne; sama tím ušetří,“ vysvětluje Mach.

Podle týdeníku Welt am Sonntag začaly některé pojišťovny dokonce připlácet pacientům, kteří místo za svým německým lékařem cestují do Česka či Polska.

Kdo by se měl bát?

Čeští lékaři plesají nad každým mohovitým cizincem. Turisté odjíždějí spokojeni a jejich zdravotní pojišťovny si mnou ruce nad tím, jak ušetřily. Všechna spokojenost se ale na druhé straně přelévá do rozhořčení britských, německých a dalších lékařů, z jejichž ordinací a operačních sálů pacienti utíkají do zahraničí.

Zvláště Němci proti tomu zahájili tvrdou kampaň. V televizi běží spoty odrazující od léčby na Východě, lékaři píšou varování do tisku.

„V Česku a Polsku neplatí tak přísné postupy jako pro naše lékaře v Německu. Následná péče je příliš krátká a v případě komplikací je váš ošetřující lékař daleko,“ varoval na podzim ve Welt am Sonntag prezident německé Společnosti pro estetickou chirurgii Rolf Klein.

„Při vzniku komplikací se cenové výhody mohou rovnat nule nebo přejít ve ztrátu,“ upozorňuje v Süddeutsche Zeitung Renate Janczeková ze saské centrály na ochranu spotřebitelů. „Někteří pacienti přijedou pěkně vystrašení z toho, co se u nich o našem zdravotnictví píše,“ říká ředitelka Štecherová.

Neobsazená lůžka a prázdné čekárny dělají vrásky zahraničním lékařům, ale neměli by být neklidní i čeští pacienti? Co když se jejich lékař přeorientuje z domácích pacientů na zahraniční?

Jakýsi modelový příklad nabízejí čeští stomatologové: cizinci je vyhledávají velmi často a sami zubaři už upozorňují na to, že jich ubývá a sotva zvládají pokrýt potřeby domácích pacientů. Kdo by ale odmítl zámožného cizince, který platí hotově a třeba i dvakrát tolik, a nedal mu přednost před Čechem, za něhož platí se zpožděním pojišťovna?

„Situace se skutečně zhoršuje,“ upozorňuje prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. „Dá se očekávat, že zahraničních pacientů bude v budoucnu přibývat, a jednou by z toho mohl být velký problém.“

Veronika Ludvíková, Týden

Ohodnoťte tento článek!