Český vynález venku frčí. Doma není zájem

psychiatrie, deprese, únava vyhoření

Je to paradox: v několika státech světa po vynálezu dvojice českých lékařů doslova skočili. V Česku ovšem zájem není. Projekt přitom prokazatelně šetří utrpení pacientů se schizofrenií a také miliony korun za léčbu.

Všechno začalo už před pěti lety: psychiatři Filip Španiel a Lucie Bankovská-Motlová tehdy vymysleli unikátní program pro schizofreniky. Pacienti, kteří se do projektu Itareps zapojí, jsou díky němu pod neustálou kontrolou lékařů.

Prostřednictvím zpráv SMS odpovídají každý týden na cílené otázky, čímž se průběžně vyhodnocuje jejich stav, a snadno se tak předejde záchvatům.

Zní to jednoduše, ale sedmdesát procent z nich už nemusí nikdy do nemocnice. Kdyby projekt uznaly české zdravotní pojišťovny a fungoval by ve všech léčebnách a nemocnicích, v nichž se schizofrenie léčí, vyhnulo by se hospitalizaci téměř dvanáct tisíc pacientů.

Tolik jich totiž ročně z celkového počtu 41 000 v ústavech skončí. Úspora by činila bezmála sto milionů korun: náklady na péči o jednoho schizofrenika dnes ročně dosahují jedenácti tisíc a v novém programu klesnou na tři tisíce. Pojišťovny však nejeví zájem.

„Navrhli jsme pojišťovnám, aby program podpořily a motivovaly lékaře k tomu, aby jej používali, protože se tím ušetří velká část nákladů za hospitalizaci. Neuspěli jsme,“ popisuje Španiel.

Pojišťovny odkázaly lékaře na takzvané dohodovací řízení, při kterém se každý lékařský výkon zváží a přizná se mu bodové, tedy i finanční ohodnocení. To ale nemělo žádný výsledek. Paradoxní je, že pojišťovny připouštějí užitečnost programu; formality však mají přednost.

„Nejprve musíme znát výsledky dvojité slepé studie. Při té se porovnávají účinky léčby u pacientů, kteří byli do programu zařazeni, a těch, kteří se ho neúčastnili,“ říká šéfka Oborové zdravotní pojišťovny Ludmila Plšková. Jiří Rod, mluvčí VZP, z jejichž účtů se platí léčba zhruba šedesáti procent českých pacientů, navíc tvrdí, že „jednání byla jen neformální“.

„Je samozřejmě možné o takovém programu jednat,“ dodává nejasně na adresu projektu, který už pět let funguje a po němž doslova skočily některé zdravotní systémy v zahraničí. Do terapie ho zapojili lékaři na Slovensku, v Japonsku, na Tchajwanu, v Nizozemsku či Malajsii.

A jak přesně Itareps funguje? Všichni pacienti mají doma dotazník s deseti jednoduchými otázkami.

„Každý čtvrtek přijde pacientovi na mobil textová zpráva, že je má ohodnotit známkami od nuly do čtyř. Vlastně známkuje odpovědi na otázky týkající se toho, jak se cítí, například jestli se mu dobře spí,“ vysvětluje Cyril Höschl, ředitel pražského Psychiatrického centra, které Itareps vyvinulo, jako jediné ho provozuje a samo si ho platí. Odpovědi pacientů vyhodnotí počítač, a pokud signalizuje problém, okamžitě zasáhne odborník.

Český vynález venku frčí. Doma není zájem
Ohodnoťte tento článek!