Cesta revizí je vyšlapaná

MUDr. Pavel Březovský

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Pavel Březovský hovoří o lékových revizích a propojení SÚKL (jenž má mimo jiné na starosti dozor nad nakládáním s lidskými tkáněmi a buňkami) s Koordinačním střediskem transplantací (KST), jehož je doposud také ředitelem.

Poté, co jste se stal ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jste neopustil post ředitele Koordinačního střediska transplantací s tím, že KST bude nově sloučeno se SÚKL. Proč je třeba tato dvě poměrně nesourodá pracoviště spojovat?

To je jednoduchá záležitost. Zákony č. 296/2008 Sb. a 258/2000 Sb. se týkají tkání, orgánů a buněk. Oba vycházejí z velmi podobných směrnic Evropské unie. Například céva, kterou musíte vzít, abyste přemostili určitou část jater, není orgánem, nýbrž tkání. Nepropojení těchto dvou věcí mezi sebou znamená, že každý následuje zcela jiný princip, což nemá žádnou logiku.

Takže důvody, proč setrváváte v obou pozicích a proč se obě instituce slučují, jsou hlavně legislativní?

Nejen legislativní, ale také praktické. Pokud to nahlédneme z odborného hlediska, tkáně, orgány a buňky spolu bezprostředně souvisejí. Existuje zde určitá logika – orgán je tvořen z tkání a tkáně z buněk. Máme tedy shodný zdroj těchto logických částí a stejné užití – pacienta. Vše v této oblasti vychází ze stejných metod a doporučených postupů.

Pak je zde administrativní hledisko. Všechny postupy, které se týkají nežádoucích účinků a reakcí, jsou totožné. Je zde tedy identická matice rizik. Další věc je, že organizace vychází z toho, zda je systém ohodnocování nastaven jako opt-out, nebo opt-in. Tak to nyní bude v novém zákoně, kdy bude nějakým způsobem nastavena úhrada za darování.

Tyto otázky se od sebe nedají oddělit. Vzhledem k tomu, že jsem jednak odborníkem na transplantace a současně i tkáňovým inspektorem, jsou mi obě oblasti blízké. Pokud to mám shrnout, spojení obou institucí je nejen naprosto logické, ale navíc ušetří administrativní náklady.

SÚKL má dle zákona o veřejném zdravotním pojištění zákonem stanovenou lhůtu 1 rok na lékovou revizi. Za předchozího vedení ředitelem Martinem Benešem se tato revize uskutečnila po 3 letech. Je cesta po této obří přelomové revizi již vyšlapaná a bude se ústavu snáze dodržovat stanovený termín, nebo je revize v roční lhůtě nesplnitelná? V jaké fázi je revize, kterou připravujete nyní?

Ano, cesta je už vyšlapaná. Firmy si na to zvykly a revize probíhá. Samozřejmě, pokud má firma stanovenu vyšší úhradu, než jí relativně přísluší, bude dělat vše pro to, aby se ta záležitost protahovala. Z toho důvodu se firmy proti našim rozhodnutím odvolávají, což posléze musí řešit ministerstvo. To sice obyčejně naše rozhodnutí potvrdí, ale celý proces vždy zabere určitý čas. Sepsání takového odvolání je tedy pro firmy finančně pozitivní.

Setkal jste se za dobu svého působení s nějakým nátlakem ze strany farmaceutických firem?

Přímo rozhodně ne. Pořádají se sice monotematicky orientované konference, které se samozřejmě snaží nepřímo ovlivnit úsudek posluchačů, ale to je v tomto procesu normální a zcela legální. Osobně jsem se s nátlakem ze strany farmafirem zatím nesetkal.

Takže z vašeho pohledu je roční interval pro revizi cen léků splnitelný?

Ano, považuji jej za reálný. Určité průtahy vycházející z popsaných snah firem beru jako normální a přirozené chování těchto subjektů. Revizní činnost jako takovou neohrožuje.

Kdy budou celkové výsledky revize zveřejněny?

Revize jsou zveřejňovány průběžně podle toho, jak nabíhá jejich platnost ve správním řízení.

Máte již nějaké dílčí poznatky?

Určité poznatky máme a jsou detailně publikovány v přehledech na našich internetových stránkách. Je tam jasně vidět, které léky a o kolik byly cenově nadsazené.

Ohodnoťte tento článek!