Chebská nemocnice má za 1. pololetí vyrovnané hospodaření

Rozhovor s ředitelem nemocnice v Chebu Milanem Buršou: * Chebská nemocnice patří mezi nejzadluženější nemocnice u nás. Když vás přednosta okresního úřadu jmenoval před rokem do funkce, dal vám jasný úkol: vyrovnané hospodaření. Jak je tedy na tom nemocnice v současné době? Vyjma toho starého dluhu za nezaplacené sociální pojištění, který činí…

v současné době 57 miliónů korun, se dá říct, že dluhy v obchodním styku máme vyrovnány. Respektive dluh činí asi 20 miliónů korun a na pohledávkách máme 30 miliónů korun. To se podařilo hlavně díky loňské dotaci ve výši dvacet miliónů korun a stejně vysoké půjčce. Hospodaření nemocnice se postupně vylepšilo, takže za první pololetí letošního roku jsme s dotací od okresu skončili s vyrovnaným hospodařením při prováděných odvodech na sociální a zdravotní pojištění, včetně splácení dluhu. Tedy kdybychom neměli penalizaci za nezaplacené pojištění. To dělá čtvrtletně 5,5 miliónu korun. To nás táhne ke dnu.

* Není možné zastavení penalizace ?

Jednáme o tom s ministerstvem. Hledáme různé možnosti, jak tuto nemocnici předat bez onoho vysokého dluhu, ať už prodejem majetku nebo jinak. V úvahu by například přicházel prodej bývalého plicního oddělení.

* V souvislosti s převedením nemocnice pod kraj a přípravou krajské koncepce zdravotnictví očekáváte nějaké změny v chebské nemocnici?

Zřejmě dojde k určitému snížení počtu lůžek, ale ne k radikálnímu. Jdeme tou cestou, že velké pokoje, kde je šest nebo deset lůžek, přepažujeme, a tím snižujeme počty lůžek na všech odděleních. Co se týká Chebska, tady došlo v poslední době k výraznému snížení počtu lůžek. V současné době splňuje okres požadavek ministerstva zdravotnictví, který se týká počtu lůžek na počet obyvatel.

* Jak v této souvislosti vnímáte oznámenou snahu Mariánských Lázní o rozšíření činnosti městské nemocnice?

Sám jste byl ještě nedávno jejím ředitelem. Já se tomu musím usmívat. Už v roce 1996 rada prvně rozhodla o zrušení dětského oddělení nemocnice a my jsme jeho činnost ukončili 1998. Uvažovat v dnešní době o zavedení nových oborů a rozšíření kapacity je podle mně chiméra. Například u zmiňovaného dětského oddělení máme i my problém naplnit lůžka. Pokud oddělení nemá alespoň pětadvacet až třicet lůžek, tak si na sebe nevydělá. Městská nemocnice je nestátní zdravotnické zařízení. Může si rozšířit oddělení, jak chce, ale otázkou je, jestli se jim podaří obory nasmlouvat s pojišťovnami. Trend je dnes takový, že se spíš snižuje počet lůžek. A pojišťovny nemají obvykle zájem rozšiřovat kapacity tam, kde už jednou zmizely. Ono může být ekonomicky zajímavé si třeba otevřít gynekologické oddělení. Ale osobně bych se stavěl za to, aby k tomu bylo rovnou otevřeno porodnické a novorozenecké oddělení. To už nejsou tak lukrativní obory. I přes rozdílnost názorů ohledně rozšíření kapacity jsem ale několikrát deklaroval, že jsem připraven spolupracovat s nemocnicí v Mariánských Lázních.

* Při přípravě krajské koncepce zdravotnictví už dnes nemocnice jednají o tom, která oddělení budou zachována, která ne a která by mohla být krajským pracovištěm. Jak je na tom Cheb?

Já nemám obavy z toho, že bychom se nedohodli. Samozřejmě že každý budeme muset s něčím cuknout. V Chebu každopádně zůstanou všechny čtyři základní obory a neurologie, dále bychom rádi zachovali ušní, oční, i když u těchto oborů může jít o formu ordinariátů. Naopak na oddělení krajské péče navrhujeme radiační onkologické oddělení.

* Ještě k financování. Často se vedou polemiky, jestli by města měla finančně podporovat státní nemocnice. Jaký je váš názor?

Blíží se volby a každá politická strana bude mít ve svém programu zajištění zdravotnictví. Takže já si myslím, že to k zajištění zdravotní péče patří. Nemusí jít jen o přímou finanční pomoc, ale třeba i o zajištění bytů pro lékaře. Na to nemocnice v žádném případě nemá, aby jim byty kupovala. Když nemocnice přejdou pod krajské úřady, přestanou být státními. Myslím, že není možné tvrdit, že jen stát by se měl o nemocnice starat. Financování by mělo být vícezdrojové, stát, města i občané. Bez vícezdrojového financování to nejde.

* Jak pokračuje rekonstrukce areálu nemocnice?

V letošním roce jsme provedli další výměnu oken na zbývající části lůžkového oddělení gynekologie včetně operačního a porodnického sálu. Výměna přišla na jeden milión korun a přispěl nám na ni stát prostřednictvím okresního úřadu v Chebu. V rámci toho jsme provedli iúpravy na porodním sále tak, abychom naplnili požadavky otců, kteří chtějí být s rodičkami. Takže v současné době můžeme mít až tři otce u první doby porodu, zatímco dosud mohl být u porodu jen jeden otec. Teď nám zbývá ještě dotáhnout do konce rekonstrukci pavilónu G, kde je gynekologie a onkologie. Potřebovali bychom asi jeden až jeden a půl miliónu na dokončení výměny oken, asi 1,7 miliónu na opravu vnější fasády a milión na střechu. Na rekonstrukci nemocnice z vlastních prostředků investovala za poslední dobu zhruba 40 miliónů korun. Cílem je hlavně zlepšit komfort pro pacienty i personál, ale má to i dopad do ekonomiky, například v úspoře energií.

* Znamená to, že chebská nemocnice byla v tak zanedbaném stavu?

Do Chebu se v minulých desetiletích prakticky neinvestovalo. Poslední rekonstrukce hlavní budovy tu proběhla v šedesátých letech. Zatímco se například v hornických oblastech stavěly drahé nemocnice, do Chebska se peníze nedostaly. Myslím, že by se tímto problémem měla zabývat i vláda a měla by tento nepoměr vyrovnat. Stačí jen sledovat návštěvy ministrů, když tu byl ministr Špidla, navštívil Karlovy Vary, Sokolov a Mariánské Lázně.

Pavel Peňás, Právo, 8.8.2001

Ohodnoťte tento článek!