Chybí lůžka následné péče. Může za to financování

V průběhu celého loňského roku v českých nemocnicích přibyla tři lůžka následné péče. Ukázují to data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tak nízké číslo překvapilo i náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska.

„Přijde mi to zvláštní. Pravděpodobně jsou ta čísla zkreslená. K rozvoji následné péče došlo,“ diví se Nosek.

Podle Petra Fialy, ředitele léčebny ve Chvalech a místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic, ale číslo odpovídá realitě. „Že je těchto lůžek obecně málo, to vidí každý, když potřebuje umístit svoje rodiče po úrazu nebo nemoci,“ říká Fiala.

Za vším je podle Fialy financování. Lůžka, na kterých leží dlouhodobí pacienti vyžadující rehabilitaci a ošetřovatelskou zdravotní péči, se prostě nevyplatí. „Ředitelé nemocnic produkují ztrátu. Letos podle úhradové vyhlášky vychází příjmy na úroveň roku 2008, to neprospěje vzniku ani jediného nového lůžka,“ uvádí Fiala.

To, že má Česko nedostatečné kapacity péče o stárnoucí obyvatelstvo, byl původně jeden z hlavních argumentů pro restrukturalizaci nemocnic.

Z části rušených akutních lůžek se měla stát lůžka následná. „Tomu jsem nevěřil ani tenkrát, to jsou jen plané řeči,“ míní Fiala.

V některých regionech se ovšem situace výrazně zlepšila, protože přibylo jiných služeb pro nemohoucí a dlouhodobě nemocné. „Některá zařízení už necítí tak silný tlak pacientů jako dříve. Část pacientů zůstává v domácím prostředí,“ míní Nosek.

Záhada sociálních služeb

V roce 2011 přibylo v nemocnicích podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky 63 lůžek následné péče. Statistiky jsou v této oblasti problematické, protože se zvlášť počítají lůžka následné péče v nemocnicích, zvlášť v odborných ústavech.

Samostatnou kapitolou jsou pak sociální služby. Zatímco na to, kolik Česko potřebuje nemocničních kapacit akutní péče, vznikla podrobná analýza, úřady tápou v tom, kolik ošetřovatelské péče je zapotřebí.

Ohodnoťte tento článek!