Chybí výdej léčiv pod zodpovědností lékárníka

Titulní obrázek

„V návrhu lékového ústavu nám chybí v něm celá řada léčiv, především pro emergentní terapii. Dále jsme například navrhovali, aby byla zahrnuta lokální antibiotika a některé lokální kortikoidy, stejně tak by tam mohla být některá chemoterapeutika močových cest, slabší spasmolytika, hepatika s obsahem silymarinu, mohl by tam být i nitroglycerin v tabletách a ve spreji,“ říká v rozhovoru pro Zdraví.Euro.cz prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček…

RozhovorZdraví.Euro.cz

Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil návrh nové kategorie léčiv bez předpisu s omezením. Podle tohoto návrhu by mohli lékárnici za přesně stanovených podmínek vydat léky na některé onemocnění i bez lékařského předpisu. Na otázkyZdraví.Euro.cz k tomuto tématu odpovídá prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček.

Souhlasíte s názorem některých lékařů, že pokud tento návrh začne platit, přejmou lékárníci část kompetencí, které až dosud patřily lékařům? Například výdej antihypertenziv na základě měření tlaku v lékárně?

Takové názory se mylně odvíjejí od předpokladu, že lékárník na základě měření tlaku zahájí terapii. I z letmého přečtení omezujících podmínek je patrné, že má jít o orientační měření tlaku. Toto orientační měření vede k tomu, že lék je vydán pouze pacientovi, který jej už užívá a užívá ho správně tak, že jeho používáním je dosaženo optimálních hodnot tlaku (v rozmezí definovaném v omezujících podmínkách výdeje). V opačném případě, tedy když se hodnota tlaku „nevejde“ do stanoveného rozmezí, není možné lék vydat a pacient je směřován k lékaři, který následně posoudí, je-li důvodem „neoptimálního“ tlaku špatná compliance pacienta, chybná dávka nebo chybně zvolená terapie. Osobně v tom žádné převádění kompetencí nevidím.

Lékaři však namítají, že lékárník pacienta s vysokým krevním tlakem přeměří a pak mu bez vědomí lékaře prodá léky, jimiž se dlouhodobě léčí. Co na takové připomínky říkáte vy?

Jak už bylo řečeno, pacientovi, který se již léčí některým z přípravků na hypertenzi, změří lékárník tlak, a pokud se vejde do stanoveného rozmezí, může mu lékárna poskytnout daný preparát. Není to tak, že bychom léčili vysoký tlak, lékárníci jen kontrolují, zda pacient může nadále takový lék užívat. Nesmí mít tlak příliš vysoký ani příliš nízký. Z návrhu vyplývá, že pacientovi může být vydána dávka daného přípravku nejdéle na tři měsíce a záznam výdeje přípravku na předpis přitom není starší 6 měsíců. Celkový čas, kdy pacient může dostávat antihypertenziva bez dohledu lékaře, je tedy 9 měsíců. V této fázi návrh konkrétně u antihypertenziv pouze kopíruje možnosti opakovacího receptu.

Odborná zdravotnická veřejnost má k návrhu SÚKL předkládat své připomínky. Jaké námitky bude mít Česká lékárnická komora?

V tuto chvíli máme dojem, že není zdůrazněna možnost lékárníků zhodnotit stav pacienta a daný lék nevydat. Tuto pravomoc přitom lékárníci mají – mohou odmítnout vydat lék pacientovi, u kterého mají podezření, že by mu poškodil zdraví. A nejde jen o pseudoefedrin. Zneužívané mohou být i jiné léky, ať už vydávané bez lékařského předpisu nebo v jiném režimu výdeje. Například pomocí betablokátorů si lukostřelci nebo střelci mohou navozovat bradykardii, diuretika zase často maskují jiný doping… V okamžiku, kdy lékárník pojme podezření, by měl odmítnout lék vydat.

Podle toho, jak situaci popisujete, to vypadá, že se chystá velké rozvolnění prodeje léčiv dosud pevně vázaných na recept…

Naopak. V okamžiku, kdy lidé budou vědět, že si mohou některé léky obstarat v lékárně i bez receptu, je třeba, aby veřejnost věděla, že požadavky pacientů nejsou nárokové. Že i když pacient splní všechny podmínky, může lékárník lék nevydat, protože vidí, že by mohl zhoršit pacientův zdravotní stav.

Které další konkrétní výhrady vůči návrhu máte?

Chybí nám v něm celá řada léčiv, především pro emergentní terapii. Dále jsme například navrhovali, aby byla zahrnuta lokální antibiotika a některé lokální kortikoidy, stejně tak by tam mohla být některá chemoterapeutika močových cest, slabší spasmolytika, hepatika s obsahem silymarinu, mohl by tam být i nitroglycerin v tabletách a ve spreji. Rovněž si myslíme, že anopyrin 100 mg, který je v návrhu SÚKL dokonce zařazen do negativního seznamu léčiv, měl být zařazen přímo do kategorie „výdej bez lékařského předpisu“, jak je tomu v jiných evropských zemích.

Také v návrhu postrádáme léky na podporu erekce (sildenafil) a některé léky na hubnutí (orlistat), o kterých se v Evropě v současnosti rozhoduje o zařazení do výdeje bez lékařského předpisu. Dále nám v seznamu chybí vyšší dávky antiflogistik k těm, jež jsou dnes v režimu výdeje bez receptu, nebo butylskopolamin, který je bez receptu třeba na Slovensku. Připomínek tedy budou mít lékárníci celou řadu.

Jaký konkrétní praktický užitek podle vás přinese zřízení této nové kategorie léků?

Bude to užitečné například pro pacienta, který jede na dovolenou nebo na chalupu a zapomene si léky – na místě už mu je předepíše lékař přinejmenším neochotně a ekonomické důvody jsou jen jedním důvodem. V tuto chvíli chybí výdej založený na zodpovědnosti lékárníka. Některé léky jsou přitom předepisovány vyloženě formálně. Typickým příkladem je antikoncepce, což mohou nejlépe posoudit samy pacientky.

Jaká je vaše představa o maximálním časovém úseku, po který může pacientka užívat antikoncepci bez dohledu lékaře?

Nechci to specifikovat, omezení by samozřejmě být mělo. Už dnes platí doporučení k pravidelným jaterním testům, které ale skutečně pravidelně provádí jen málokterý lékař. Je na odborné společnosti, aby se k tomuto problému vyjádřila. Znovu, nejen z vlastní zkušenosti, opakuji, že u řady léků je preskripce velmi formální.

Základním rozporem mezi lékaři a lékárníky asi bude časový horizont, po který může pacient zůstat pouze pod dohledem lékárníka a po jehož uplynutí se musí opět vrátit k lékaři. Bude Česká lékárnická komora u každého léku prosazovat jasné časové limity?

Bude to jedna z připomínek, ale ne u všeho. Jedna věc jsou kompenzovaní pacienti, kteří lék užívají dlouhodobě, druhá věc emergentní stavy.

Zmínil jste léky na poruchy erekce, jejichž výrobci by byli velmi rádi, aby byl prodej uvolněn. Měl by být i u těchto preparátů nějaký časový horizont, po který může pacient zůstat bez dohledu lékaře?

Tyto podmínky připravuje pro centrální registraci Evropská léková agentura (EMEA) a doporučení se liší podle preparátů. Jde hlavně o posouzení zdravotního rizika a také například o to, aby s nimi lidé dál neobchodovali (o čemž svědčí denní porce spamu v našich emailových schránkách).

Iva Bezděková, www.Zdravi.Euro.cz

Chybí výdej léčiv pod zodpovědností lékárníka
Ohodnoťte tento článek!