Co změní reforma zdravotnictví ve zdravotním pojištění?

16. 8. 2007 16:42
přidejte názor
Autor: Redakce
Jedna z oblastí, již čekají po přijetí reformy zdravotnického systému největší změny, je oblast zdravotního pojištění. Od 1. ledna 2009 by měla vejít v platnost nová pravidla pro fungování zdravotních pojišťoven. Připravuje se balík zákonů, které jejich činnost oproti dnešnímu stavu výrazně promění...


„Připravili jsme souhrnný koncepční materiál o změnách v českém zdravotnictví na léta 2007 až 2010. Jde především o změny ve zdravotním pojištění a zdravotních pojišťovnách tak, aby mohl být daleko lépe naplněn nárok občanů,“ prohlásil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

Prvním z připravovaných opatření je novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v níž chce ministerstvo zcela jasně vymezit práva pojišťoven a pojištěnců. V zákoně má být nově stanovena jasná definice péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně definování jasné časové a místní dostupnosti.

„Konkrétní čísla budeme mít k dispozici na přelomu letošního a loňského roku, ale je jasné, že u péče, která musí být dostupná často, například primární péče, budou tyto vzdálenosti velmi malé. U specializované péče to bude naopak. Podobně to bude i u stanovení maximálních čekacích dob. Jiná bude logicky pro příjezd zdravotnické záchranné služby, jiná pro plánované operace,“ vysvětlil náměstek pro zdravotní pojištění MUDr. Pavel Hroboň.

S čekacími lhůtami rovněž souvisí i zavedení transparentních čekacích seznamů. Ty by měly být podle Hroboně veřejně přístupné, pravděpodobně na internetu, takže pacient by mohl sledovat své pořadí. „Pro případnou změnu pořadí, třeba kvůli náhlému zhoršení zdravotního stavu, musejí být jasně definovaná pravidla,“ podotkl náměstek.

Legální nadstandard

Novela zákona má pojištěncům rovněž zajistit právo na informace o jiných způsobech léčby. Pacient si tedy bude moci zajistit stanovisko ke svému zdravotnímu stavu a ke způsobu své léčby od dalšího, nezávislého odborníka. Pakliže by pojišťovna nebyla schopna tyto služby pojištěnci poskytnout, hrozí jí sankce.

Zpřísnění sankcí se chystá rovněž pro dlouhodobé neplatiče povinných odvodů na zdravotní pojištění.

Pacienti budou mít rovněž možnost připlatit si legálně nadstandardní péči. „Tím, že jasně vymezíme nárok z veřejného zdravotního pojištění, vznikne prostor pro to, aby si občané legálně připlatili nadstandard,“ prohlásil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

Co konkrétně bude za tento nadstandard považováno, zatím ministr neví. S největší pravděpodobností půjde hlavně o nezdravotnické služby, případně některé varianty běžné péče.

Pacient bude mít k dispozici velmi podrobné informace o tom, co je hrazeno z veřejného pojištění a co si může připlatit.

Pakliže bude novela zákona schválena, budou moci zdravotní pojišťovny nabízet svým klientům takzvané plány řízené péče. Pojištěnec v jeho rámci přistoupí na jistá omezení při výběru lékaře či zdravotnického zařízení (například bude se zdravotními problémy chodit vždy nejdříve k praktickému lékaři). „Plány řízené péče jsou v zahraničí běžné a je dokázáno, že vedou k poměrně významným úsporám,“ uvedl Pavel Hroboň.

Za zdravý životní styl a pravidelné preventivní prohlídky pacient dostane určité bonusy.

Úřad pro dohled nad ZP

Dalším z připravovaných opatření je zřízení nezávislého úřadu, který by dohlížel na plnění povinností pojišťoven a na jejich finanční situaci. Úřad by měl v pravomoci rovněž udílení a případné odebírání licencí jednotlivým pojišťovnám. Dohlížel by také na přerozdělování odvodů na veřejném zdravotním pojištění.

„Finanční náklady na zřízení tohoto úřadu se pohybují v desítkách milionů korun. Jeho financování by mělo být z větší části zajištěno z pevně stanovených příspěvků zdravotních pojišťoven. Nebude tedy nikomu podléhat a bude nezávislý na státním rozpočtu. Měl by mít mezi 30 a 40 zaměstnanci. Tento počet lidí vykonává již v současnosti podobnou činnost na ministerstvu zdravotnictví. Přestěhováním této agendy na nezávislý úřad dojde k zeštíhlení ministerstva,“ vysvětlil Pavel Hroboň.

Třetím z připravovaných zákonů je pak zákon o zdravotních pojišťovnách, který má především zajistit jednotná pravidla pro všechny pojišťovny a stanovit pravidla pro jejich transformaci na akciové společnosti.

Nově by měl zákon přinést také odpovědnost managementu a správních rad za výsledky organizace, zprůhlednění účetnictví a jasně definované podmínky pro činnost pojišťoven.

Jako jiné finanční instituce

„Jediná právní forma, kterou máme v současné době v českém právním řádu k dispozici a která naplňuje všechny tyto požadavky, je akciová společnost. Je to forma vyzkoušená u jiných finančních institucí,“ prohlásil Hroboň.

„Zdravotní pojišťovny musejí mít jasného vlastníka. U pojišťoven, jako je VZP nebo ministerské zdravotní pojišťovny je situace naprosto jasná, z právního hlediska ovšem není už tak jasná u ostatních pojišťoven. V současnosti probíhá složitá právní analýza případných nároků jednotlivých subjektů, které tyto pojišťovny zakládaly. Na výsledky zatím čekáme,“ uvedl dále Hroboň.

V případě již zmiňované VZP by byl vlastníkem akcií stát, jejího ředitele by pak jmenovala správní rada.

Obecně by podle náměstka pro zdravotní pojištění měly mít správní rady mezi 3 až 7 členy. „Je to obvyklý počet, který zajistí, aby organizace nebyla řízena jediným člověkem, ale fungovala. Jinak mohou samozřejmě vypadat rady dozorčí, které fungování neovlivňují tak přímo,“ vysvětlil Pavel Hroboň.

Na obavy, že budou akciové společnosti používat na svůj provoz až 15 procent vybraného pojistného, Pavel Hroboň namítá, že oproti dnešnímu stavu, kdy mají pojišťovny na provoz k dispozici 3,5 procenta, dojde k navýšení maximálně o 1 procento. „Regulace toho, jaký díl svých příjmů mohou použít na provoz, bude zakotvena v zákoně,“ dodal.

S tím ale nesouhlasí stínový ministr David Rath, který je přesvědčen, že pojišťovny ze zdravotnictví odčerpají na svůj provoz částky mnohem vyšší. „Takové zdravotnictví, jaké dnes chce Julínek, nenajdete nikde na světě,“ prohlásil, „pro ODS je zdravotnictví individuální podnikatelská činnost a jejím předmětem je zisk, tedy byznys jako každý jiný. S tím ČSSD zásadně nesouhlasí. Je to pro pacienty velmi nebezpečné, protože by se tím zhoršila kvalita i dostupnost zdravotní péče.“

Tomáš Julínek je naopak přesvědčen, že pokud bude reforma přijata, situace pacienta se značně zlepší. „Pacienta chceme postavit jako zákazníka, který si bude moci ve zdravotnictví vybírat. Je velký rozdíl, když se k něčemu svobodně rozhodnete, než když vám to někdo nařídí,“ uvedl.

Květa Havlová, www.Zdravi.Euro.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?