ČR se loni léčilo zhruba 79.000 cizinců, dluží téměř 50 milionů

sestra, sestry, nemocncie, pokoj, pacient

V Česku se loni léčilo téměř 79.000 cizinců, náklady na jejich léčení dosáhly celkem 575 milionů korun. Náročnější léčení většinou hradili ze své zahraniční pojistky, lehčí ošetření hotově.

Nemocnicím a ambulancím dluží cizinci 49 milionů korun, uvádí Ústav zdravotních informací a statistiky na svém na svém webu. Nejčastěji byli ošetřeni pacienti ze Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu, Německa a Ruska. Nejvyšší náklady byly na léčení Slováků, činily 145,5 milionu korun.

„Celkem se v ČR v roce 2009 léčilo 78.665 cizinců, z nich 37.951 ze zemí EU. Počty jsou srovnatelné s údaji za rok 2008 a mírně vyšší než v předešlých letech,“ upřesnil Ivan Popovič z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Nejvíce cizinců ošetřili zdravotníci v Praze, kde jejich počet dosáhl 33.810 lidí, v Karlovarském kraji bylo ošetřeno 9798, v Jihomoravském 7857 a v Plzeňském 3839 cizinců. Odpovídá to soustředění ekonomiky a turistického ruchu. Nejméně ošetřených cizinců vykázali zdravotníci v krajích Zlínském, kde jich lékaře navštívilo 805, v Pardubickém 1059 a na Vysočině potřebovalo ošetření 1067 cizinců.

Nejčastěji ošetřovanými cizinci byli občané Slovenské republiky, kterých bylo 15.918, Ukrajinců bylo 11.077, Vietnamců 6512, Němců 5916 a Rusů 5695. Slováci jsou nejčastěji ošetřenými cizinci v deseti krajích. V krajích Libereckém a Královéhradeckém byli nejčastěji ošetřenými cizinci Němci, ve Středočeském Ukrajinci a v Karlovarském Rusové.

Třetina všech ošetřených cizinců byla ze zemí sousedících s ČR, tedy z Německa, Polska, Slovenska a Rakouska, celkem to bylo 25.242 lidí.

Z celkových nákladů na péči dlužili cizinci na konci roku českým zdravotnickým zařízením 8,5 procenta. Ze zemí EU nebylo ve lhůtě splatnosti uhrazeno 3,8 procenta nákladů.

Hotově platilo přes 46 procent pacientů, v hotovosti tak bylo uhrazeno 34,6 procenta celkových nákladů, čísla ukazují, že hotově platili cizinci zejména levnější ošetření. Z pacientů ze zemí EU téměř třetina hradila léčení ze své zahraniční pojistky, krylo to 48 procent celkových nákladů, tedy většinou dražší a náročnější péči.

Občané Rakouska a Slovenska využili evropskou kartu zdravotního pojištění na více než polovinu nákladů péče, u ostatních zemí EU byl podíl nižší.

Ohodnoťte tento článek!