ČSSD chce zdravotní ústavy v Ostravě a Ústí nad Labem, ne v Praze

ČSSD

Senát by mohl umožnit vládě sloučení 14 zdravotních ústavů do dvou celků, pokud budou mít sídla v Ostravě a Ústí nad Labem, ne v Praze. Prosazovali to v senátním zdravotnickém výboru sociální demokraté, kteří mají v horním komoře většinu.

K přijetí oficiálního doporučení jim ve výboru chyběl jeden hlas. Schválení novely zákona o ochraně veřejného zdraví nikdo nenavrhl.

Výbor i hlasy dvou zástupců ODS doporučil Senátu požádat ministerstvo zdravotnictví o předložení koncepce primární prevence a hygienické služby, a to v nejkratší možné době.

Slučování ústavů vláda navrhla s cílem zrušit neefektivní ústavy a dosáhnout tak úspor. Aleně Dernerové (Severočeši.cz) se nelíbilo, že má být zrušen i ústav v Ústí nad Labem, na jehož činnosti podle ní stát netratí. Navrhla proto ústavy, které se zabývají měřením složek životních a pracovních podmínek, ponechat v regionech nejvíce postižených znečištěním.

Ministerstvo zdravotnictví počítá se zachováním dosavadních regionálních pracovišť v každém regionu. Centralizací ústavů chce dosáhnout jejich ziskovosti, neboť stát je po první fázi reorganizace dotoval asi pěti miliony korun ročně.

Dva ústavy prý mají větší šanci uspět ve výběrových řízeních na velké zakázky a vydělat si třeba na lepší laboratorní vybavení. Při první reorganizaci vytvořilo ministerstvo pro administrativně technické činnosti ze 14 zdravotních ústavů sedm celků; státnímu rozpočtu to uspořilo 600 milionů korun ročně.

Novela se týká také hygienických stanic. Nynějších 59 pracovišť už nebude v zákoně jmenovitě uvedeno.

Zdravotní ústavy zakotvila novela od ledna 2003. Hygienická služba se tehdy rozdělila na správní úřady, tedy krajské hygienické stanice, a na laboratorní a ostatní kapacity soustředěné do zdravotních ústavů. Zdravotní ústavy dostaly za úkol při státním dozoru například odebírat a vyšetřovat vzorky pitné vody a vody koupališť a testovat výrobky.

Státní zdravotní dozor podle ministerstva nyní zabírá jen nejvýše pětinu výkonu zdravotních ústavů. Zbývající kapacity nabízejí ústavy na trhu služeb. Z příjmů za diagnostiku, například viru chřipky či viru HIV, kterou platí zdravotní pojišťovny, dotují ústavy ostatní činnosti.

Ohodnoťte tento článek!