D. Rath: Kdo se spokojí službami pojišťovny, nemusí nic platit

Rozhovor s prezidentem České lékařské komory MUDr. Davidem Rathem: Co říkáte na výkonnost českého zdravotnictví, které, jak vyplývá z analýzy Světové zdravotnické organizace (WHO) z údajů let 1993 až 1997, je na 81. místě? – Bohužel, neznám metodiku, kterou Světová zdravotnická organizace použila a tedy vůbec netuším, co toto místo znamená. Rozhodně nejde o úroveň, neboť například USA nejsou o mnoho příček před námi, přičemž úroveň jejich zdravotnictví je neskonale vyšší…

Rozhovor Haló novin s prezidentem České lékařské komory MUDr. Davidem Rathem:

Co říkáte na výkonnost českého zdravotnictví, které, jak vyplývá z analýzy Světové zdravotnické organizace (WHO) z údajů let 1993 až 1997, je na 81. místě?

Bohužel, neznám metodiku, kterou Světová zdravotnická organizace použila a tedy vůbec netuším, co toto místo znamená. Rozhodně nejde o úroveň, neboť například USA nejsou o mnoho příček před námi, přičemž úroveň jejich zdravotnictví je neskonale vyšší. Pokud bychom srovnávali jen náklady a efektivitu měřenou třeba dětskou úmrtností, pak jsme na tom o mnoho lépe nežli USA, neboť dosahujeme srovnatelných výsledků za finanční částku desetkrát nižší.

Dá se zvýšit výkonnost zdravotnictví v ČR a když, tak čím?

Jak jsem řekl, nevím, čím byla výkonnost měřena. Pokud bereme střední délku života, rok od roku se u nás zvyšuje, i když zatím nedosahujeme průměru zemí EU. Prodloužení tohoto parametru, třeba jen o půl roku, znamená další mnohamiliardové investice do zdravotnictví, ale i do preventivních programů. Pokud za bernou minci výkonnosti bereme dětskou úmrtnost, máme lepší výsledky nežli řada zemí EU při dramaticky nižších nákladech, jsme tedy výkonnější. Pokud bereme počet kontaktů občana ČR s lékařem, pak jsme nejvýkonnější na světě, neboť náš občan kontaktuje lékaře patnáctkrát za rok, zatímco průměr EU je někde na úrovni šesti návštěv. Počtem implantovaných kardiostimulátorů jsme nad průměrem zemí EU, opět při finančních nákladech, které jsou pětkrát nižší.

(Pokračováni na str. 3)

(Dokončeni ze str. l)

V tomto výčtu bych mohl pokračovat dál a docházeli bychom k podobným výsledkům. Už z těchto důvodů mi není „žebříček“ Světové zdravotnické organizace jasný.

Proč Česká lékařská komora vypracovala katalog nadstandardních lékařských služeb?

Dle průzkumu agentury Sofres-Factum má 40 procent lidí o tyto služby zájem. Vyšli jsme vstříc požadavkům občanů.

Domníváte se, že pacient bude schopen zhodnotit, zda výkon lékaře v jeho případě je nadstandardní?

I proto bude existovat katalog těchto služeb, aby si pacient mohl vybrat a věděl, že jde o něco, co nepatří do péče hrazené z jeho pojištění.

Nebude ceník lékařských služeb v praxi více záležet na libovůli a vztahu lékaře k pacientovi?

Je to možné, neboť žádná závazná norma v této oblasti existovat nemůže. Je to stejné jako s cenami v obchodech či restauraci. Na jedné straně kupující, který zváží kvalitu a potřebu zboží – služby a porovnají s cenou, kterou stanovil prodávající.

Nepovede stanoveni nadstandardních lékařských služeb k omezení lékařské péče těch, kteří musejí tzv. obrátit každou korunu, než ji vydají?

Určitě nepovede. Stejně jako luxusní vůz, lepší hotel či luxusní restaurace přece také nevede k omezeni prodeje levných vozů, méně luxusních hotelů či levných hostinců. Prostě důležité zdravotní služby hradí i nadále pojištění. Luxusní a nadstandardní si hradí jen ten, který je chce. Kdo se spokojí se službami hrazenými jeho pojišťovnou, nemusí nic doplácet.

Nestanou se časem nadstandardní služby problémem, a to nejenom etickým?

Vůbec netuším, proč by se měly problémem stát.

DAGMAR JAGOŠOVÁ, Haló noviny, 15.8.2001

Ohodnoťte tento článek!