D. Rath: Proti nepravdám se těžko bojuje

Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger mě v Právu 24. července několikrát křivě obvinil, že nesouhlasím s tím, aby naše zdravotní sestry měly stejné vzdělání jako jejich západoevropské kolegyně, a tím jim upírám lepší finanční ohodnocení. Proti autoritativně prohlašovaným nepravdám se jen velice těžko bojuje, ale nelze zase jen mlčet…

Povinné vzdělání zdravotních sester je upraveno jedinou závaznou směrnicí EU, a to 77/453/EHS. Zde se v článku 1. bod 2. písmeno a. a b. můžeme dočíst, že zdravotní sestrou je osoba, která má 10 let všeobecného školního vzdělání a tři roky studia specificky odborného zaměření. Tolik závazná evropská norma. Nic víc, nic méně. Tedy pan Schlanger neumí číst, nebo záměrně dezinformuje a nemluví pravdu. Obě varianty jsou smutné a vypovídají hodně o truchlivém obrazu našich největších, ale nejméně schopných odborů. Zpřísnění podmínek k výkonu povolání zdravotní sestry na území našeho státu oproti základním požadavkům EU by nepřineslo nic jiného než diskriminaci českých sester v zemích EU, ale dokonce i u nás doma. Slovenka či Polka, která by splnila podmínky směrnice, by musela být totiž zaměstnána jako plnohodnotná zdravotní sestra na pozici, kde by Češka musela mít vysokoškolské vzdělání. Z této „maličkosti“ mám velký strach, neboť si nepřeji další znevýhodnění českých zdravotních sester, které je už tak dost tristní a panu Schlangerovi bohužel nikdy příliš nevadilo. Dále jsem byl obviněn ze zlovolnosti, že sestrám nepřeji vysokoškolské vzdělání. Předně jsem hluboce přesvědčen, že musíme umožnit studia každému, kdo chce a má na to nadání a schopnosti. Samozřejmě se to týká i samostatného oboru ošetřovatelství, který má bezpochyby své místo na slunci. Je však pravdou, že se tento vysokoškolský obor studuje už mnoho let a existují desítky absolventek. Je realitou, že podstatná část těchto vysokoškolaček pracuje na pozicích středoškolsky vzdělaných sester, a to i s jejich platem. Převedeno do srozumitelné řeči, naše nemocnice nemají o tento druh pracovníků zájem a absolventky nemohou najít adekvátní zaměstnání. Je to do jisté míry i logické. Především nemocní lidé potřebují u svého lůžka laskavou, milou a ochotnou sestřičku, která je schopna je umýt, podat jim mísu či je polohovat, aby se neproleželi. Tuto těžkou dřinu, která je fyzicky i psychicky vysilující, však nedokáže nikdo dělat celý den, a tak vedle této „méně“ kvalifikované práce zdravotní sestry dělají i práci kvalifikovanější, například píchají injekce, podávají léky, dávají infúze, pracují se zdravotnickou dokumentací. Podle pana Schlangera, který snad nikdy v nemocnici nepracoval, by tuto kvalifikovanou práci měly převzít sestry – vysokoškolačky a na ostatní, tedy dnes 99 % sester, by zbyla těžká a méně kvalifikovaná dřina. Panem Schlangerem prosazovaný systém nepovede ke zlepšení zdravotní péče či ke zvýšení platového ohodnocení sesterské práce, ale k totální destrukci systému ošetřovatelské péče, neboť na méně kvalifikovanou, ale klíčově důležitou práci nebudeme schopni získávat kvalitní pracovníky. Není mi jasné, kdo se bude starat o pacienty, neboť většina zdravotních sester vysokou školu dělat nebude a zatímco dnes pracují v týmu s lékařem, tak do budoucna budou pracovat jako podřízené svých kolegyň vysokoškolaček. Tato degradace spolu se současným špatným finančním ohodnocením povede jen k zesílení dalšího odlivu sester z nemocnic a tedy k příkrému zhoršování jimi poskytované péče. Další nezodpovězenou otázkou je, kde se vezme tolik nových vysokých škol. Jde totiž zhruba o 30 tisíc nových vysokoškolaček. Na jedné straně nejsme schopni z kapacitních důvodů vzít na práva a filosofii stovky lidí ročně a na druhou stranu budeme budovat nové vysoké školy pro třicet tisíc absolventů ošetřovatelství? Nezbývá se jen ptát, kdo astronomické náklady zaplatí? Pan Schlanger to nebude.

David Rath (autor je prezidentem České lékařské komory), Právo, 27.7.2001

Ohodnoťte tento článek!