Další rozvoj robotické chirurgie v ČR brzdí nedostatek peněz

Doc. MUDr. Petr Štádler, CSc.

Další rozvoj robotické chirurgie v Česku brzdí podle primáře oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce Petra Štádlera nedostatek peněz. Homolka, která je lídrem robotických operací v cévní chirurgii, musí dojednávat se zdravotní pojišťovnou úhradu léčby pro každého pacienta zvlášť, řekl Štádler, který patří k předním světovým operatérům.

Na Homolce operoval za pomoci robota už přes 300 pacientů. Ve Francii, kde se robotické chirurgii věnují nejvíc v Evropě, jen kolem stovky, v USA několik desítek.

„V poslední době je cévní robotický program v útlumu, loni podstoupilo tuto operaci na Homolce jen 21 pacientů. Příčiny propadu přitom nejsou odborném, ale ekonomické,“ řekl primář. Podle něj se tyto operace staly obětí v boji za úspory ve zdravotnictví, prý se zbytečně plýtvá.

„Je to nesmysl a naší pacienti na to doplácejí. Důvodem blokace jsou údajně vysoké náklady. Když se ale propočtou skutečně všechny náklady na výkon, včetně pooperačního průběhu, vyjde nakonec robotická operace levněji,“ řekl primář. Samotný výkon je dražší, protože se používají nástroje, které mají omezenou dobu použití a po několika pacientech se musejí vyměnit. „Nikdo ale už se nezabývá tím, že pobyt na JIP je kratší a už vůbec nikdo třeba délkou pracovní neschopnosti, protože to už jsou peníze, které nejdou ze zdravotního pojištění,“ poznamenal.

Na Homolce provádějí cévní chirurgové operace od těch nejjednodušších, jako je chirurgická léčba křečových žil, až po ty nejnáročnější akutní výkony, kdy jde bezprostředně o život, jako například při krvácení z velkých cév. Centrum přijímá pacienty z celé ČR, soustřeďují se zde komplikovaní nemocní, mnohdy po opakovaných předchozích operacích.

Na místo zásahu se chirurg dostává přístupem přes vnitřek cévy. Robot přesně přenáší pohyby operatéra, odstraňuje výchylky dané třesem ruky a umožňuje takovou manipulaci s nástroji, které lidské zápěstí není schopno.

Nejčastěji se výkon za asistence robota provádí při rekonstrukci aorty. Jednou z výhod je nižší výskyt komplikací. Po klasické operaci břišní aorty musí třetina nemocných znovu na sál, udělá se jim kýla v jizvě, což se po robotické operaci nestane. Robot může operovat i obézní pacienty, kde klasický výkon je technicky náročný a jsou časté komplikace při hojení. Někteří pacienti po robotické operaci aorty jsou z JIP už druhý den přeloženi na jednotku zvýšené péče, po klasické operaci zůstávají na JIP několik dní.

Robotický tým Homolky vypracoval vlastní operační postupy a provedl řadu ojedinělých výkonů, například operoval výduť na tepnách zásobujících ledviny či slezinu. Jako první na světě operoval najednou výduť břišní aorty a obou pánevních tepen. V souvislosti s robotickou operací zemřel z více než 300 operovaných jen jeden pacient, a to na plicní komplikace, samotný zákrok na aortě důvodem úmrtí nebyl, shrnul Štádler.

Ohodnoťte tento článek!