Dárci plazmy míří za hranice, lákají je výrazně vyšší odměny

Do zahraničí za zajímavějšími finančními odměnami nemíří jen český zdravotnický personál. Stále víc cestují za hranice dárci krve a plazmy ze Znojemska, které lákají sumy vyplácené rakouskými klinikami…

Znojmo, Retz – V závěru loňského roku vyrostla v centru rakouského Retzu nenápadná klinika Humanplasma. Část lékařských odborníků a široká veřejnost z okresu Znojmo se domnívala, že se v Retzu klientům odebírá kromě plazmy také krev. Objevily se obavy, že část znojemských klientů by přešla do Rakouska a v příhraničí by se projevil nedostatek dárců krve. Vedení soukromé rakouské kliniky však tyto informace vyloučilo. “ V plazmaferetickém středisku v Retzu se odebírá jen plazma, “ sdělil Rudolf Meixner, vedoucí firmy Humanplasma. Každý zdravý člověk mezi 18 a 65 lety může v ČR darovat plazmu stejně jako v sousedním Rakousku. V obou státech ovšem platí odlišné zákony. V Česku lze plazmu darovat 25krát, kdežto v Rakousku je povoleno 50 odběrů ročně, tedy jedenkrát týdně. Tuto skutečnost v hojné míře využívají lidé z příhraničí a v mnoha případech skupinově jezdí do nedalekého Retzu, aby se podrobili odebrání plazmy za cenu 15 EUR, tedy asi 450 korun. Ve znojemské nemocnici nabízejí za stejný odběr 300 korun. “ Zatím jsme výrazněji nepocítili odliv dárců plazmy a jen třetina našich dárců si peníze za úhradu stráveného času v nemocnici vyzvedne. Další dvě třetiny jsou dárci, kteří poskytují plazmu bezplatně, “ uvedl primář transfúzního oddělení znojemské okresní nemocnice Jan Simonides. “ Nechávám si odebírat plazmu, protože to považuji za správné, a mám pocit, že někomu mohu pomoci, “ uvedla Věra, které žije na okrese Znojmo. Je jí 48 let a nemůže najít zaměstnání. Zdravotní sestra Denisa Vejtasová potvrdila, že čeští lidé z okresu Znojmo a Třebíč si uvědomují finanční stránku věci a považují darování plazmy za přilepšení ve své životní situaci.

Přijímací procedura přitom není složitá a většina zdravotnického persnálu v rakouské firmě hovoří česky. Klient se podrobí vstupní prohlídce, kdy se mu odebere asi 20 mililitrů krve a provedou se zkoušky ve zdejší laboratoři na krevní obraz a jaterní testy, ostatní nutné zkoušky na HIV, žloutenku typu C a bílkovinu se provádějí až v Linci. V případě, že všechny testy vyjdou negativně, může být plazma odebrána. “ Veškeré uvedené zkoušky se opakují při každém odběru a teprve poté se plazma prodává farmaceutické firmě k dalšímu zpracování, “ uvedla Denisa Vejtasová, zdravotní sestra pracující v rakouském plazmovém středisku. “ Z devadesáti procent tvoří naši klientelu Češi a pouze malá část jsou Rakušané, “ řekla česká sestřička.

V místnosti odběru plazmy lze najednou odebírat plazmu dvanácti lidem a celá procedura trvá necelých padesát minut. Na lůžkách leží především čeští dárci, kteří si čas krátí čtením českých časopisů nebo si povídají i s dětmi, které rodiče do Rakouska doprovázejí. Během jednoho dne se plazma odebere maximálně od 108 dárců a množství je rozlišeno váhou každého jedince.

V České republice se plazma nezpracovává, a pokud ji nemocnice nespotřebuje, dodává se španělské a rakouské firmě k výrobě léků, které pak putují zpět do České republiky. Prozatím je plazma výhodný artikl, neboť je po ní ve světě nyní značná poptávka, ovšem časem se preparáty nyní vyráběné z lidské plazmy budou vytvářet synteticky.

Gabriela Střechová, Rovnost, 30.3.2002

Ohodnoťte tento článek!