Dejte si dvojku

Zatímco místní média každý den varují před evropským tažením prasečí chřipky a hlásí počty mrtvých v jednotlivých zemích, české ministerstvo zdravotnictví vytrvale mluví o zbytečné panice.

„Čeká nás pouze běžné období chřipek,“ komentuje katastrofické scénáře o nastupující pandemii mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Je to pravda? A pokud ne, na co se tedy máme připravit?

Sousedi za vodou

Hubert Hrabcik má důvod být v klidu. Hlavní rakouský hygienik spokojeně počítá zvyšující se počty očkovaných, ve sklepě ministerstva zdravotnictví leží antivirotika pro polovinu obyvatel a jsou podepsány dodávky vakcín pro sto procent Rakušanů. Jeho český kolega Michael Vít mezitím nervózně kličkuje před opakující se otázkou, kdy konečně dorazí vakcína i k nám.

A celý týden pro jistotu není k zastižení.

Očkování proti prasečí chřipce samozřejmě nepředstavuje generální spásu. Spousta lékařů ho považuje za zbytečné a další varují před alergickými reakcemi. Pro většinu populace je ale dostatek vakcín každopádně klíčovým bodem, od nějž se v době, kdy rostou zprávy o počtu nakažených (minulý pátek 486), odvíjí jejich klid.

České úřady se v této situaci snaží vykroutit ze známého faktu, že zaspaly a vypsaly výběrové řízení na dodávku vakcín až v době, když už jiné vlády přijímaly balíčky s prvními dávkami. Právě Rakousko vypracovalo na doporučení Světové zdravotnické organizace svůj pandemický plán už v roce 2005 a o rok později uzavřelo smlouvu s americkou firmou Baxter (která mimochodem vyrábí vakcíny na Kolínsku).

Když se pak v polovině května objevily ve světě první ataky mexické (neboli prasečí) chřipky, zvedl hlavní rakouský hygienik v klidu telefon a dal znamení k zahájení výroby. Podobný program měly připraveny i vlády v Nizozemsku nebo v Kanadě.

„Vakcína vás ochrání na 85 procent,“ vyvrací kritiku odpůrců očkování profesor pro sociální medicínu z vídeňské univerzity Michael Kunze.

První dávka vakcíny by měla dorazit na konci listopadu i k nám. Očkování tady dostanou chronicky nemocní se srdečními a plicními obtížemi a zdravotnický personál, celkem téměř milion lidí. „Počet vakcín určitě stačí,“ tvrdí mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Epidemiologové však nesouhlasí a tvrdí, že je nutné očkovat minimálně 30 procent obyvatelstva, aby populace mohla novým virům úspěšně čelit. Argumenty nabízí právě rakouský a německý scénář. Ministerstvo kontruje, že v těchto zemích byla v létě nákaza větší. Čísla však říkají opak: nemocnost u sousedů se dá srovnat.

Vakcína vás ochrání na 85 procent

V Rakousku zatím zemřeli dva pacienti a v Německu třináct, což v poměru k počtu obyvatel přibližně odpovídá jedné oběti v Česku. Podobně se dají srovnat i dlouhodobá čísla u běžné sezonní chřipky: v Německu ročně umírá osm tisíc lidí, v Rakousku osm set až dva tisíce a u nás experti hovoří o dvou tisících.

V této situaci Čechům nezbývá nic jiného než se spolehnout na sebe. Pokud ale někdo není na seznamu lidí, kteří mají být podle údajů zdravotních pojišťoven očkováni, má u nás smůlu.

Mluvčí českého ministerstva zdravotnictví sice tvrdí, že vakcína je pod kontrolou státu všude na světě, ale opět je to vedle. „Jistě že se dá vakcína koupit. Očekáváme vlnu Čechů, kteří se k nám přijedou očkovat. Už k nám jezdí první Němci z Bavorska, za osm eur vakcínu dostanou,“ vzkazuje z Vídně epidemiolog Kunze.

Populace si zvykne

A jaký scénář na nás ve světle alarmujících zpráv, které bez dalších komentářů citují údaje o počtu mrtvých na celém světě, čeká? V první řadě platí, že nikdo z oslovených nechce z údajů o tažení mexické chřipky světem (zatím má na svědomí 6500 mrtvých) nic zásadního vyvozovat.

„Počítáme s tím, že se nemocnost u pandemické chřipky navýší ve srovnání s běžnou chřipkou přibližně třikrát,“ říká za Česko Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.

Onemocnět by sice mohlo v průběhu dvou až tří týdnů až 30 procent obyvatel, ale odpovídající nárůst úmrtí nikdo nepředpokládá, protože dramatická vlna prasečí chřipky s největší pravděpodobností během zimních měsíců odezní, případně si na ni místní populace zvykne. Při vysokém počtu nemocných však hrozí ochromení normálního chodu země.

„Některé služby jako zásobování nebo doprava mohou úplně zkolabovat,“ vysvětluje primář českobudějovické nemocnice Václav Chmelík.

Počítáme s tím, že se nemocnost u pandemické chřipky navýší ve srovnání s běžnou chřipkou přibližně třikrát

A co na to ministerstvo? „Žádná pandemie netrvá věčně, za tři týdny je pryč,“ odpovídá mluvčí Sršeň. Prasečí chřipka ale přesto vyvolává strach.

Připomeňme, že na rozdíl od běžné nákazy napadá především mladé lidi, a protože v populaci proti nemoci zatím nejsou protilátky, šíří se bleskovou rychlostí.

„Nový virus rychle napadá plíce. Běžná chřipka jde spíš na srdce. Často nestačí, abychom pacienta napojili na umělé dýchání, plíce totiž úplně selžou. Je to také otázka počtu přístrojů v nemocnicích,“ říká prezident Německé společnosti nemocniční hygieny a profesor z univerzity v Greifswaldu Axel Kramer. To je alarmující zpráva především proto, že české úřady tvrdí, že žádné nebezpečí nehrozí.

Žádná pandemie netrvá věčně, za tři týdny je pryč

Nedostatek srozumitelných informací o reálném nebezpečí samozřejmě umocňuje paniku a komplikuje práci už tak přetíženým lékařům. „Po zprávě o první oběti v Karlových Varech začaly na testy do nemocnice chodit pacienti i po jednom zakašlání. Ani si doma nevzali obyčejný lék proti teplotě. Takové chování by mohlo přetížit zdravotnický systém,“ upozorňuje primářka infekčního oddělení v karlovarské nemocnici Jaroslava Poustková.

Mediální strašení ale může mít i své výhody. „Pokud mají lidé strach, dodržují základní opatření a nákaza se nešíří tak rychle,“ vysvětluje epidemiolog Kynčl.

To ale nestačí. Proč tedy vlastně ministerstvo kritizuje média za šíření poplašných zpráv a zároveň nenabízí jinou možnost, jak se dostat k informacím? „Máme webovou stránku,“ oznamuje Sršeň. Její obsah není nijak strhující – zahrnuje především rady, jak si mýt ruce a jak v případě nakažení omezit kontakt s okolním. Web sám o sobě navíc nikdy hlad po informacích nezažene.

Což dokazuje i přetíženost infolinek, které zavedla ministerstva v Rakousku nebo v Německu. S touto službou se však u nás nepočítá.
„Web stačí,“ trvá na svém mluvčí Sršeň.

Ke slovu tedy přicházejí selské rady: je nutné si pořádně mýt ruce, nechodit na místa plná lidí a při prvních příznacích chřipky si lehnout. „Pokud budeme konzumovat antioxidanty jako rajčata nebo červené víno, které podporují tvorbu krve a pomáhají vylučovat škodlivé látky z těla, budeme mít proti nemoci lepší imunitu. A nakonec i lepší náladu,“ říká hygienik Kramer.

Ohodnoťte tento článek!