Dluhy nemocnic zase narostly. O stamiliony

Titulní obrázek

I když loni začaly zdravotní pojišťovny platit v termínech a i když některé kraje své nemocnice oddlužily, přesto dluhy zdrabotnických zařízení začaly opět růst.O vzrůstajících dluzích svědčí dosud nepublikované údaje institutu ÚZIS, který patří ministerstvu zdravotnictví…

Nemocnice podle nich přiznaly, že se dluhy (závazky po lhůtě splatnosti) zvýšily o 274 milionů korun a opět překročily částku čtyři miliardy.

To je podle expertů jasný důkaz vážných problémů. Kdo nesplácí dluhy, ten musí počítat s vysokým penále či smluvními pokutami.

Také jiná data potvrzují, že stav je skutečně vážný. Ještě v roce 2006 ukazovala účetní bilance, že závazky překročily pohledávky o 1,4 miliardy, loni to už bylo o 4 miliardy.

Nemusí to nutně znamenat, že se bilance loni zhoršila o víc než dvě a půl miliardy. Například některé závazky mohou být kryty rozpočtem státu, či krajů.

Pouze tři kraje bez problémů

ÚZIS nezveřejňuje údaje o konkrétních nemocnicích, publikuje však výsledky jednotlivých krajů. Ty jsou aktuální právě před krajskými volbami, protože ukazují, který z hejtmanů umí dobře hospodařit s velkými zdravotnickými podniky.

Kraje převzaly okresní nemocnice v roce 2003 a voliči mohou po pěti letech zjistit, že bezpečně si s nimi vědí rady jen v Plzeňském, Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Dluhy jejich nemocnic jsou dlouhodobě nejnižší a loni se ještě snížily.

Nejhorší Pardubice a Karlovy Vary

Kontrolu nad hospodařením krajských nemocnic naopak ztratili už před lety na Pardubicku. Spolu s nimi se však v minulém roce dramaticky propadly nemocnice na Vysočině, Zlínsku a Ústecku, kde se dluhy zvýšily o 50 milionů.

Nejhůře loni skončil nemocniční holding Karlovarského kraje, který byl ještě roku 2006 v černých číslech. Loni se však podle krajské mluvčí Andrey Bockové zadlužil 150 miliony, a proto také své výsledky ministerstvu zdravotnictví raději ani neposlal. Letos Karlovarští plánují ztrátu 80 milionů.

Oddlužení v Liberci, Olomouci a na Vinohradech

Mírně se situace zhoršila ve středních Čechách a Královéhradeckém kraji. Do stejné kategorie patří jižní Morava. Tam sice dluhů přibylo, jdou ale na účet státní nemocnice U svaté Anny v Brně.

Své katastrofální zdravotnické účty loni zlepšil Liberecký kraj, který snížil dluhy o 150 milionů. Ředitel liberecké nemocnice Ludvík Nečesaný to pro Mf Dnes vysvětloval změnami po loňském převodu krajských ústavů na akciovou společnost.

„Nemocnice obrátila vývoj svého hospodaření díky úsporám nákladů a omezení investic, pacientů se to přitom nedotklo,“ poznamenal ředitel. Samotné dluhy však klesly díky tomu, že kraj před převodem na akciovku nemocnici oddlužil. Převzal od ní závazek splatit dluh za stavbu jídelny právě ve výši 150 milionů.

Podobně se dluhy při převodu nemocnic na akciové společnosti snižovaly na Olomoucku, kde kraj uhradil investice za 60 milionů. Ze státních nemocnic měly nejvyšší ztrátu Fakultní nemocnice Olomouc (250 milionů) a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (200 milionů, stát ovšem 80 milionů uhradil).

Pojišťovny šetří

Finanční propad celého sektoru nemocnic vysvětlují znalci nejen selháním radních v některých krajích či jednotlivých manažerů nominovaných ministerstvem zdravotnictví.

„Důvodem je, že se loni platby pojišťoven zvyšovaly pomaleji, než rostla inflace,“ říká expert Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. Zatímco pojišťovny zvýšily platby nemocnicím o tři procenta, inflace dosáhla čtyř procent.

Letos je úhradová vyhláška ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) ještě tvrdší. Oproti očekávaným 6,5 procentům inflace vyplatí pojišťovny nemocnicím jen o 4 procenta navíc. Na propadu příjmů nic nezmění ani půl miliardy korun, které nemocnice za rok vyberou na poplatcích od pacientů.

Nemocnice omezí služby

Nemocnice mají v této chvíli dvě možnosti. Buď se ještě víc zadlužit, anebo omezit péči. I když budou léčit o něco méně, než loni, pojišťovny jim paušál nesníží.

Tato situace je z pohledu nemocnic nezvyklá, protože v posledních patnácti letech pojišťovny vždy zvyšovaly své platby rychleji, než rostla inflace.

Srovnatelné je pouze období v roce 2002, kdy ministr Bohumil Fišer (ČSSD) nařídil zvýšit platy zdravotnického personálu o tolik, že lékaři rovněž museli své služby pacientům přechodně omezit.

Petr Holub, Aktuálně.cz

Dluhy nemocnic zase narostly. O stamiliony
Ohodnoťte tento článek!