Přejít na obsah

Doktoři na záchrankách stárnou a je jich málo

zpět
11.5.2015
sanitka, záchranka, záchranná služba
zvětšitsanitka, záchranka, záchranná služba
Autor: Miroslav Chaloupka

sanitka, záchranka, záchranná služba | Autor: Miroslav Chaloupka

 

Průměrný věk lékařů na záchrankách v pohraničních oblastech přesáhl pětapadesát let. A bude hůř. Pokud se situace nezmění, vyjedou sanitky bez nich. „Nic jiného než zrušit posádky s lékaři nám nezbude, když nebude koho do vozu dát,“ potvrdil šéf Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR Marek Slabý.

S chronickým nedostatkem lékařů se Česko potýká dlouhodobě. Doktoři ze záchranek navíc musí před specializací na urgentní medicínu splnit atestaci z jiných oborů. „Potřebujeme je k nám dostat co nejdřív, ideálně hned po škole, ne až po pěti letech, kdy pracují někde jinde. Proto chceme atestaci z urgentní medicíny jako základní obor. Lékař si za tři roky dodělá vzdělání, ale na další dva roky je náš,“ uvedl Slabý.

Podle náměstka ředitele Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Jiřího Knora je mezi mediky o obor obrovský zájem. „Ministerstvo přislíbilo nápravu. Koncept oboru je připravený od začátku roku 2014. Máme polovinu roku 2015 a pořád nevíme, na čem jsme,“ řekl Knor.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová ČTK sdělila, že pokud jde o specializační vzdělávání již vystudovaných lékařů, tak je atestace z oboru urgentní medicína možné v tuzemsku vykonávat už od roku 2004. Neuvedla však, jak je to s možností, aby to mohla pro lékaře být první atestace, kterou skládají.

Zabránit odchodům

,,O problému víme. V současnosti zákon není napsán, diskutujeme jej s odbornou veřejností. V tuto chvíli nejsme schopni konkretizovat jednotlivé osudy oborů postgraduálního vzdělávání. Rozhodně se nechystáme odebírat atestace nebo rušit obory. Máme zájem o to, aby se získání některých atestací zrychlilo,“ řekla Deníku s tím, že ministerstvo má zkušenosti s odchodem mladých lékařů do zahraničí, jelikož tam získají některé atestace rychleji. Odchodům chce stát zabránit.

Zastoupení lékařů v poměru k ostatním zaměstnancům zásahových služeb se pohybuje mezi sedmi a čtrnácti procenty. Podle šéfů záchranek se nenajde pracoviště, na kterém nechybí.

„Potřebujeme ale více kmenových pracovníků. Kdyby alespoň 30 procent z našich zaměstnanců tvořili lékaři, bylo by to výborné,“ konstatoval Slabý, podle kterého způsobila velké problémy změna zákoníku práce v roce 2007. Od tohoto roku smějí lékaři odpracovat méně přesčasových hodin než v minulosti. „Chybí kolem dvaceti lékařů a změna v zákoníku práce v roce 2007 znamenala odchod sedmnácti lékařů,“ sdělil ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Milan Klusák.

Řešení vidí ředitelé záchranných služeb v zahraničí. Rakouské a německé charitativní organizace, jako je Červený kříž nebo samaritáni, často suplují činnost záchranek, dodávají zdravotnický personál nebo auta. Ve větších městech jezdí v sanitkách lékaři z velkých krajských nemocnic. „Slouží třeba tři dny na ARO a pak dva dny na záchrance,“ řekl Deníku Slabý.

Banální případy: klíště či sklenička

Podle Knora by nedostatek lékařů vyřešilo větší zapojení praktických lékařů. U německých sousedů se běžně střídají při víkendových službách na pohotovostech, které v Česku často nahrazuje právě záchranná služba. „Není to dobrá praxe. Může se stát, že sanitka, která vyjede k banálnímu případu, chybí k výjezdu k osobě ve vážném zdravotním stavu. Vyjede tedy posádka ze vzdálenější základny a dojezdový čas se prodlouží,“ uvedl Knor.

Se stále se zvyšujícím počtem výjezdů záchranek v posledních letech souvisí i případy zneužití rychlé záchranné služby. „Jsme dobře dosažitelní a bezplatní. Letos jsme jeli například ke klíštěti, pořezání o skleničku nebo podvrtnutému kotníku z nohejbalu v neděli odpoledne, když se do pondělí nechce čekat a do nemocnice to nejde, protože jsou všichni pod vlivem alkoholu,“ konstatoval Knor, kterého znepokojuje i situace v domech s pečovatelskou službou.

„Lékaře nemají, a když je problém, vytočí telefonní číslo 155. Do jednoho nejmenovaného zařízení jsme měli za jeden měsíc 72 výjezdů. To už přesahuje všechny meze,“ uvedl.

Podobné problémy řeší i Milan Klusák. „V letech 2011 až 2013 jsme měli meziroční nárůst kolem dvou tisíc výjezdů. V roce 2014 to už bylo víc než pět tisíc. Něco není v pořádku. Může to být způsobeno nárůstem počtu pacientů, ale roli hraje i fakt, že jsou lidé pohodlnější. Raději si zavolají záchranku, která je odveze zdarma, než aby jeli tramvají nebo taxíkem. Stále častěji se setkáváme s tím, že výjezdová skupina dorazí na místo a zjistí, že pacient ošetření nepotřebuje. Záchranka zkolabuje, když bude jezdit jen k takovým případům,“ prohlásil. Ministerstvo se palčivý problém pokouší vyřešit. Jednou z diskutovaných možností je větší zapojení praktických lékařů do pohotovostních služeb. Počítá se s finanční motivací, případně motivací ze strany zdravotních pojišťoven.

„Cílem je, aby byl v jednotlivých krajích vždy dostupný lékař, ke kterému by šli lidé v případě, že jejich problém nevyžaduje akutní zásah záchranné služby. Záleží samozřejmě na rozložení v regionech, ale ve větších městech by bylo vhodné, pokud by lékaři sloužili pohotovosti přímo v areálech nemocnic. Záleží na dohodách s kraji a s pojišťovnami,“ dodává mluvčí Štěpánka Čechová.


Komentovat článek: Doktoři na záchrankách stárnou a je jich málo

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné