Druhý krok procesu transformace orgánu ochrany veřejného zdraví

Titulní obrázek

„Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o realizaci dalšího z posloupnosti na sebe navazujících kroků procesu transformace orgánů ochrany veřejného zdraví. Tím je integrace poloviny stávajících zdravotních ústavů do celkem sedmi celků vyššího řádu,“ píše se v tiskové zprávě MZ…

Tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví ČR

Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o realizaci dalšího z posloupnosti na sebe navazujících kroků procesu transformace orgánů ochrany veřejného zdraví. Tím je integrace poloviny stávajících zdravotních ústavů do celkem sedmi celků vyššího řádu.

To samozřejmě neznamená zánik zdravotních ústavů v dotčených místech (což by bylo protizákonné). Jedná se pouze o nezbytný krok, který vede k zpřehlednění celého systému a vytváří nutný předpoklad k uskutečnění dalších integračních kroků.

Cílem tohoto integračního procesu je vytvoření jediné, z hlediska funkčnosti a ekonomiky optimalizované organizace. Průvodním a logickým jevem tohoto procesu je určité omezení suverenity dotčených ústavů, avšak v žádném případě z hlediska jejich funkčnosti.

To znamená, že z dosavadních pozic jsou k dnešnímu dni odvoláni příslušní ředitelé zdravotních ústavů s tím, že pravomoci doposud spojené s řízením těchto zařízení, přebírá ředitel přesně definovaného „nadřízeného“ ústavu.

MZ zdůrazňuje, že důvodem k odvolání ředitelů nejsou výhrady k výkonu jejich dosavadní funkce. I nově vznikající struktura vyššího řádu má pouze časově omezenou platnost – je jen výsledkem jednoho z nutných kroků transformace.

Celý subsystém zdravotních ústavů vznikl jako poněkud nelogický krok procesu přeměny někdejší velmi volné a těžko řiditelné struktury okresních hygienických stanic v moderní, funkční a ekonomicky optimalizovaný orgán výkonu státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví, který státu předepisuje Ústava ČR.

Základní idea transformace, tedy oddělení výkonu státní správy od laboratorního servisu, nebyla dotažena do konce. Laboratorní činnosti, které nárokuje státní zdravotní dozor, totiž zdaleka nevyžadovaly a nevyžadují tak rozsáhlý potenciál, který měly k dispozici tehdejší okresní hygienické stanice.

Z velké části se jedná o činnosti běžné komerční povahy, mnohdy snadno dostupné i v privátním sektoru (pokud v definovaných případech dotyčný subjekt splňuje podmínky akreditace).

Předchozí vlády, přes opakovaná a naléhavá varování, že systém není financovatelný ani ve střednědobém výhledu (jak dokazovaly průběžně probíhající analytické práce), nenašly odvahu k pokračování započaté transformace, takže současný systém je zbytečně předimenzovaný, tedy neúnosně drahý.

Je logické, že o to razantnější musí být kroky, které provádí ministerstvo zdravotnictví v současnosti. Jsou možná nepopulární, ale jsou nezbytné.

Občané si samozřejmě mohou být jisti tím, že ministerstvo zdravotnictví si je při realizaci všech těchto kroků vědomo toho, že žádný z nich nebude znamenat jakékoliv ohrožení v oblasti práva na ochranu zdraví, které mu zaručuje Ústava ČR.

Mgr. Tomáš Cikrt, ředitel odboru komunikace s veřejností MZ, mluvčí MZ

Ministerstvo zdravotnictví

Druhý krok procesu transformace orgánu ochrany veřejného zdraví
Ohodnoťte tento článek!