EK: Země EU málo investují do prevence chronických nemocí

Členské země Evropské unie nedávají dost peněz na prevenci chronických onemocnění, přestože výdaje na jejich léčbu tvoří přes tři čtvrtiny jejich zdravotnických rozpočtů. Vyplývá to z nové zprávy Evropské komise o zdravotním stavu v EU za rok 2017.

Zmíněná onemocnění jsou přitom výsledkem jevů, kterým lze předcházet, jako je kouření, konzumace alkoholu a nedostatek fyzické aktivity. V České republice je přítomnost rizikových faktorů nadprůměrná. Podle zprávy, která vznikla ve spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jdou na prevenci nepřenosných nemocí jen tři procenta rozpočtů na zdravotnictví, zatímco 80 procent jde na jejich léčbu.

„Vynakládat v rámci našich rozpočtů na zdravotnictví pouhá tři procenta na prevenci,… prostě nestačí,“ řekl eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis. „Je lepší nemocem předcházet, než je léčit. My to ale přesto neděláme,“ dodal. Řada problémů podle něj pramení z faktorů, kterým lze zabránit. Například pětina Evropanů starších 15 let má nadváhu a Evropa je světovým lídrem v konzumaci alkoholu.

Rizikové faktory jsou trvale vysoké i v České republice, uvádí Evropská komise. “…dospělí v roce 2014 zkonzumovali 11,9 litru alkoholu na osobu, což je téměř o dva litry více než průměr EU. Pozitivnějším faktem je, že se nárazovému pití oddává menší část obyvatelstva (15 procent) než v EU. Míra obezity (19 procent) je nad průměrem EU a rychle se zvyšuje. Vyvolává proto sílící obavy ohledně veřejného zdraví,“ napsali autoři zprávy. V Česku se také nadprůměrně kouří.

Naopak se v České republice zvyšuje střední délka života, která je nyní 78,7 roku. To je o dva roky méně, než činí unijní průměr. K evropskému standardu se také přibližuje odvratitelná úmrtnost. Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je však ve srovnání s průměrem osmadvacítky dvojnásobná, znepokojivé je také zvyšující se riziko úmrtí na diabetes, rakovinu, demenci a jiné duševní nemoci.

Evropskou unii jako celek kromě civilizačních chorob trápí i nedostatečná kvalita primární zdravotnické péče. Více než čtvrtina občanů unie se se zdravotními problémy obrací na pohotovost místo na všeobecného lékaře, na Slovensku je to dokonce přes 70 procent obyvatelstva. V Česku je podíl lidí, kterým se nedostává potřebné péče, takřka zanedbatelný, do budoucna ale může působit problémy nedostatek pracovních sil ve zdravotnictví.

„Potřebujeme zlepšit přístup k primární péči, aby první záchytný bod pro občany nepředstavovaly pohotovostní služby. Stejně tak je nutné začlenit podporu zdraví a prevenci nemocí do všech oblastí politiky, aby se zlepšil zdravotní stav obyvatel a snížil se tlak na systémy zdravotní péče,“ uvedl eurokomisař Andriukaitis. Doufá přitom, že jednotlivým státům předložená analýza EK dobře poslouží.

1)
poznámka
EK: Země EU málo investují do prevence chronických nemocí
Ohodnoťte tento článek!