Euro: Smrdáky vedou

turistika, zdravotní turistika, cestování, pas

Češi se za léčbou do zahraničí zrovna nehrnou. Loni jich za plánovaným zákrokem hrazeným pojišťovnou vyjely tři stovky.

Ačkoli by se mohlo zdát, že státní hranice se minimálně v Evropě víceméně rozplynuly, u zdravotních služeb to úplně neplatí. Za plánovanou péčí jezdí do zahraničí jen minimum českých pacientů, například loni jich bylo jen něco přes 300. Dlužno podotknout, že v tom Češi nejsou žádní zpátečníci. Většina nemocných, ať už je jakékoli národnosti, se nejraději léčí doma, byť má za jistých podmínek šanci, že jim tuzemská zdravotní pojišťovna léčbu v zahraničí proplatí. Musí být ale schválena předem.

Podmínky pro léčbu v Evropě upravuje směrnice o přeshraniční péči, již v nejbližší době Česko transponuje do zákona. A pojišťovny předpokládají, že tzv. zdravotní turistika bude četnější. „Nárůst žádostí o plánovanou péči lze očekávat. Došlo k němu již letos z důvodu větší informovanosti mezi pojištěnci,“ upozorňuje mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Richard Medek.

Pak ještě existuje úzká skupinka lidí, která se léčí mimo Českou republiku na své vlastní náklady. Vzhledem k tomu, že se jejich počty a výdaje nikde neshromažďují, je obtížné podat charakteristiku této skupinky.
„České zdravotnictví poskytuje velice kvalitní péči. Tudíž zájem lidí vycestovat není velký, a to hlavně z důvodu, že lidé aktuálně mají tuto možnost velice omezenou a nemají finanční prostředky, aby se nechali léčit v zahraničí, protože vyjednávání se zdravotními pojišťovnami o úhradě léčby může být komplikované. Předpokládám, že na své náklady si závažné diagnózy v zahraničí léčí jen jednotlivci,“ vysvětluje Vladimír Dvořák, ředitel Odboru řízení produktů a podpory životního pojištění ČSOB Pojišťovny.

Doktoři z celého světa

Situace by se ale mohla brzy změnit. Zmíněná ČSOB Pojišťovna nedávno uvedla na trh nový, v Česku zatím unikátní produkt – pojištění Best Doctors pro léčbu závažných onemocnění, jako je rakovina, by-pass koronární tepny, náhrady srdečních chlopní, transplantace tkání nebo kostní dřeně a neurochirurgické operace, v cizině. Plánuje, že během dvou let získá přes deset tisíc klientů.

„Když jsme o uvedení pojistky uvažovali, zjišťovali jsme, jaký by o ni mohl být zájem. Potenciální klienti nejvíce vítali možnost, že by měli volbu, kde budou svou chorobu léčit. Stejně tak distributoři považují tuto pojistku za smysluplný produkt,“ upřesňuje Dvořák. Pojišťovna čerpala i ze slovenských zkušeností, kde podobnou službu nabízí Allianz. Pojistka se prý prodává velmi dobře.

Zdravotní pojišťovny totiž nehradí vyžádané zákroky, které jsou v Česku dostupné. Také zpravidla neplatí za péči, jež nespadá do kategorie služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Takže za akupunkturu, byť by vám nejlepší čínský specialista sebevíce pomohl, z pojišťovny peníze nevyrazíte.
„Zdravotní pojišťovna je ale povinna uhradit a odsouhlasit pacientovi plánovanou péči v EU v případě, že je sice v Česku poskytována a hrazena, ale pacientovi se jí zde nemůže dostat v lékařsky odůvodnitelné době. Takovou žádost nemůžeme pacientovi zamítnout,“ doplňuje mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra (ZPMV) Hana Kadečková.

Nárok i na dialýzu

Jak uvádějí data Centra mezistátních úhrad (CMU), za plánovaným zákrokem, který jim po předchozím souhlasu uhradila zdravotní pojišťovna, do zahraničí loni vyjelo 320 tuzemských pacientů. Jejich léčba vyšla na 13 milionů korun, vzhledem k objemu celého zdravotnického rozpočtu zanedbatelných, což představuje v průměru 41 tisíc korun na jeden případ. Podíl schválených žádostí přitom dosahuje vysokých 96 procent.
Nejčastějším příkladem autorizované plánované péče v EU (viz tabulka Za léčbou za hranice) jsou nejmodernější genetická vyšetření vzorků, prováděná v laboratořích několika vyspělejších států EU (Německo, Nizozemsko).

„Po rozdělení ČSR lze zmínit i Slovensko, kde je ve výjimečných případech schvalována lázeňská péče nedostupná v Česku, například sirné koupele ve Smrdákách nebo vysokohorské pobyty nad 2000 metrů ve Vysokých Tatrách,“ upřesňuje zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny Ludmila Plšková. Tyto pobyty přitom tvoří největší díl ze všech případů hrazené plánované péče v zahraničí. Vedle pojišťovnou autorizované nemocniční péče má český pojištěnec již nyní právo na refundaci výdajů za ambulantní ošetření v evropských zemích do výše českých cen. Takových případů jsou ročně desítky.

„Český turista má také v Evropě nárok na veškerou nezbytnou péči a její úhradu v ceně dle předpisů daného státu. To kryje nejen případy akutní, ale i chronické potíže,“ vysvětluje ředitel CMU Ladislav Švec. To znamená, mohou na dovolenou vyrazit například i lidé odkázaní na dialýzu či ti, kteří si léčí nádorové onemocnění chemoterapií, což mimochodem komerční cestovní pojistky obvykle nekryjí. Výdaje za tyto zdravotní služby loni dosáhly 384 milionů korun a šlo o 37 tisíc případů.

Jak shodně předpokládají zdravotní pojišťovny, v příštích letech náklady na zdravotní služby poskytnuté tuzemcům v zahraničí nepochybně porostou.

„Již nyní zaznamenáváme zvyšující se zájem o léčbu v jiných státech EU. Informují se zatím především občané v příhraničních oblastech, kteří mají nejbližší zdravotnické zařízení na opačné straně hranice. Někteří pacienti ale chtějí za léčbou vycestovat i z dalších důvodů, například chtějí být po dobu léčby v blízkosti své rodiny, která žije v jiném členském státě.

Další chtějí získat přístup k jinému způsobu léčby, než který je poskytován ve státě, kde jsou pojištěni, nebo se domnívají, že jinde získají kvalitnější péči,“ vypočítává mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Přesto pojišťovny neočekávají u ošetření běžně v Česku dostupných skokový růst, především kvůli jazykové bariéře a vysoké spoluúčasti v zemích Unie. „Půjde proto dle našeho názoru v první fázi o péči v České republice nedostupnou nebo experimentální,“ doplňuje ředitelka Plšková. l

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!