Eutanazie po česku: právo odmítnout léčbu

Titulní obrázek

Dobrovolnou smrt pod rukama lékařů přináší druhá fáze reformy ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Pacient získává nejen plnou moc nad léčbou, ale také nad svým životem. Nemocný totiž může odmítnout léčbu a dobrovolně zvolit smrt…

Ošetřující lékař však nesmí udělat nic, co by vedlo k aktivnímu ukončení života sebevíc trpícího pacienta

Jeho přání musí být ale písemné a úředně ověřené, popřípadě stvrzené dvěma svědky. Vyplývá to z návrhu zásad zákona o zdravotních službách, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. „Právo odmítnout zdravotní službu vychází z Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Není to něco, co bychom si sami vymysleli a do zákona zakomponovali,“ vysvětlila náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová.

Svoboda volby

Podle právníků ovšem tento článek legalizuje teze některých náboženských skupin. „Odmítání krevních transfuzí příslušníky skupiny Svědků Jehovových se tak stává legálním rozhodnutím, ať má jakékoliv důsledky,“ míní právník Oldřich Choděra. Podle něj jde o průlom, kdy si člověk sám bude rozhodovat o životě nebo smrti, a přitom nepůjde o eutanazii, tedy o usmrcení nevyléčitelně nemocné osoby. „V žádném případě nemůžeme mluvit o eutanazii. Lékař nesmí udělat nic, co by vedlo k aktivnímu ukončení života pacienta,“ tvrdí Hellerová. Pokud se člověk rozhodne, aby nebyl oživován, musí tak učinit předem a své přání musí mít notářsky ověřené. „Rozhodneli se tak v průběhu léčby, musí mu být vysvětleny všechny důsledky jeho rozhodnutí, což musí být zdokumentováno. Pacientovo rozhodnutí musí být opět písemné, úředně a svědecky stvrzené,“ dodala náměstkyně.

Lékaři jsou pro

Lékařská veřejnost novinku vítá. „Pro mne je nejvyšší hodnotou v životě člověka možnost svobodného rozhodnutí,“ tvrdí Pavel Pafko, přednosta III. chirurgické kliniky FN Motol. V podobném duchu hovoří také přední onkolog profesor Jiří Vorlíček. „Ve svobodné společnosti má člověk plné právo o sobě rozhodnout. Toto ustanovení platí nejen v zemích EU, ale i v USA. Pokud by se člověk rozhodl a připravil si pro nějaký případ písemné prohlášení, ale nakonec se rozhodl jinak, může toto své rozhodnutí kdykoliv vzít zpět,“ vysvětluje profesor Vorlíček. Někteří lékaři přesto přílišné nadšení brzdí. „Na jedné straně je to úžasná svoboda, na druhé straně to má háček. Musíme si uvědomit, že jde o nezvratné rozhodnutí. I když ho můžeme vzít zpět, asi už nedoženeme zpoždění, které by při takové léčbě vzniklo. A když takové rozhodnutí učiníme, ztrácíme naději. Ta vždy nějaká je,“ tvrdí profesor Milan Kvapil, přednosta interní kliniky nemocnice Motol.

Jitka Zadražilová, Regionální deník

Ohodnoťte tento článek!