Experiment na člověku je nepřípustný

*S devitalizačním programem bez požehnání ministerstva zdravotnictví začala Horská nemocnice ve Vrchlabí. Zasáhnete? – V tuto chvíli ne. *Proč? – Vždyť klinické zkoušky na lidech byly pozastaveny. Podle současných právních předpisů…

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ BOHUMIL FIŠER:

* S devitalizačním programem bez požehnání ministerstva zdravotnictví začala Horská nemocnice ve Vrchlabí. Zasáhnete?

V tuto chvíli ne.

* Proč?

Vždyť klinické zkoušky na lidech byly pozastaveny. Podle současných právních předpisů má k tomu co říci hodně lékařská komora. Ta posuzuje, jestli dotyčný lékař se nezpronevěřil vůči etice svého povolání. A jestliže skutečně nepostupuje v souladu s tím, co se považuje za standardní lékařské umění, tak principy porušuje. My, jako ministerstvo, nemůžeme každou zvěst hned prověřovat. Dostaneme-li však důvěryhodnou informaci, že opravdu devitalizační operace Vrchlabí zahájilo, obrátím se na naše právní oddělení, aby mi udělalo analýzu, zda zasáhnout či ne.

* Svaz pacientů už předložil analýzu právní kanceláře doktora Petra Folprechta, která tvrdí, že na základě článku 32 Světové lékařské asociace je zákrok legální, protože lékař může použít neověřenou metodu, je-li přesvědčen, že pacientovi pomůže.

Pokud vím, zmíněný článek byl do uvedené Helsinské deklarace dán proto, že někdy některá metoda je ještě ve stadiu výzkumu, tedy nebylo ještě prokázáno, že je zcela správná, ale už existují informace o tom, že by pacientovi mohla pomoct.

* A to je případ i devitalizace.

Ne. To není takový případ. Neznám žádnou studii, která by ukazovala, že tato metoda aplikovaná na člověku má pro něj nějaké výhody proti metodám ověřeným, osvědčeným a tradičním.

* Jak tedy budete posuzovat krok Vrchlabí v případě, že skutečně operace devitalizační technikou zahájí, a ne jen jejich přípravu?

Jako experiment na člověku. A to je nepřípustné.

(Pokračování na str. 3)

(Pokračování ze str. 1)

* Znamená to, že by dotyčný lékař nebo nemocnice byly za takový zákrok ministerstvem potrestány?

Nedokážu v tuto chvíli přesně odpovědět. Je nutné věc prokonzultovat s právníky.

* Svaz pacientů tvrdí, že jste devitalizaci jako takovou nezakázal.

To je pravda. Také ji zakázat nemohu. Já sám jako ministr nemám právo k tomu, abych určoval, co je správné a co ne. Od toho jsou týmy odborníků. V dopise jsem nemocnice upozornil, že tento postup bude znaleckými komisemi, které ministerstvo zřizuje tehdy, jestliže si nějaký pacient nebo pozůstalý stěžuje, že mu nebyla poskytnuta správná lékařská péče, posuzován za non lege artis, tedy nesprávný. Tento dopis jsem napsal na základě chirurgické společnosti, která mi sdělila, že zastává toto stanovisko. A chirurgové jsou v případě devitalizace ti rozhodující.

* Ředitel vrchlabské nemocnice Vladimír Dryml a prezident svazu pacientů Luboš Olejár tvrdí, že kolem devitalizace se rozproudila atmosféra strachu. Že lékaři se bojí touto metodou operovat, aby na ně nebyl vyvíjen psychologický nátlak.

Kolem devitalizace se nerozproudilo vůbec nic, kdyby oni sami stále něco takového neprezentovali. Ve výzkumech jsou dnes stovky nových postupů, které se zkouší. Z těch stovek nových postupů se ukáže, že jen malá část je pozitivních, tedy přínosná pro pacienta, a naopak velká k ničemu nevede. Devitalizace je jen jedna z těchto nových metod. Ministerstvo podpořilo klinickou studii na pacientech, která zatím prokázala, že devitalizace nepřináší pacientovi žádné další výhody.

* To znamená, že je úplně zavrženíhodná?

Ne. Devitalizace otevřela celou řadu otázek a je správné, aby výzkum v této oblasti plně pokračoval dál. Může se ukázat, že pro určitou skupinu pacientů, za určitých okolností, by mohla být přínosná. Ale pro tuto hypotézu, kterou jsem nyní vyslovil, zatím neexistuje jediný výsledek, který by ji podpořil.

* Chcete tedy také, aby se výzkum vrátil zpět, pouze ke zvířatům?

Hlavně je třeba devitalizační techniku podrobně zkoumat. Samozřejmě především na zvířatech.

* Řekl jste …především… jak tomu mám rozumět?

Nejsem proti tomu, aby se podnikla další klinická studie na lidech. Ale musí být jasně definováno, co by mohla přinést. Jako u každého experimentu se musí připravit jeho postup podle mezinárodních kritérií. Protokol pak předat k posouzení jiným odborníkům. Tedy, když chirurgové chtějí dělat nějaké pokusy musí to posoudit jiní chirurgové. Tak se běžně postupuje. Zjistí-li se, že postup není neetický a mohl by být pro pacienta přínosem, pak se podle něj postupuje. Tak ministerstvo postupovalo při první klinické studii a tak je ochotno postupovat znovu.

* Protokol ke klinickým zkouškám ale připravil i Svaz pacientů?

Vím o něm a dal jsem ho posoudit. Zatím nenašel žádný pozitivní ohlas, není posunem pro pacienta. Je ale pravda, že imunologická společnost devitalizaci neodmítla. Protokol Svazu pacientů však označila za nevhodný. A pokusy na člověku nelze dělat na základě nějakého protokolu, který odborná lékařská společnost považuje za paskvil.

* Takže byste nedoporučoval devitalizační zákrok, ani kdyby byl poslední nadějí a pacient samozřejmě podepsal, že souhlasí s operací?

Zatím výsledky klinické studie ukázaly, že naděje byly plané. Rakovinu umíme léčit, a pokud na tom není ještě pacient tak špatně, pak klasická léčba mu prodlouží život a zlepší se kvalita jeho života. Kdyby devitalizaci v této fázi podstoupil, byl by vlastně poškozen, protože nevíme, jak by tělo na novou metodu reagovalo.

* Opakuji otázku: ani kdyby to byla poslední naděje?

Kolem devitalizace je mediální kampaň, která hraje s psychologií. A z tohoto pohledu pacienty chápu, že se k ní někteří upnou. Já jsem ale vědec a pracuji s fakty. A ta jsou zatím proti pokusům na lidech.

Václav Pergl, Právo, 18.5.2002

Ohodnoťte tento článek!