Expert: Následná péče je temnou stránkou českého zdravotnictví

8. 8. 2006 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Třináctou komnatou a temnou stránkou českého zdravotnictví je podle lékaře a ekonoma Petra Fialy následná péče. Navazuje na akutní léčení a je poskytována například lidem po mrtvici či po těžkém úrazu. Přestože tvoří 30 procent lůžkové kapacity, jde na ni jen osm procent peněz pojišťoven...


Mezi průměrnými náklady a úhradami z pojištění je rozdíl až 500 korun na pacienta a den.

Fiala to uvádí v analýze, kterou chce vyvolat diskusi o následné péči v Česku. Text rozeslal od Kanceláře prezidenta republiky přes ministra zdravotnictví, prezidenta lékařské komory a zdravotní pojišťovny až po poslance a senátory všem, kteří mají co říci k financování zdravotnictví.

„Následná péče v Česku funguje jen díky nezměrné obětavosti všech, kdo zde pracují ve prospěch svých zapomenutých pacientů,“ uvádí Fiala v analýze.

Vychází z celoplošného šetření, které provedla Asociace českých a moravských nemocnic. Podle údajů za rok 2005 pokryjí úhrady od pojišťoven sotva základní pobyt nemocného bez léků a lékařské péče.

Špatné nastavení úhrad se podle Fialy táhne z let 1997 a 1998, kdy byla zařízení z resortu sociálních věcí převedena do zdravotnictví. Úhrady zůstaly, přestože náklady zdravotnictví a sociální sféry se liší. S pokrokem medicíny, jak se zachrání stále více lidí v akutním stavu na jednotkách intenzívní péče, přibývá následné péči pacientů.

„Rozdíl až 500 korun na jeden lůžkoden brání uplatňování moderní medicíny, humanizaci zařízení, ale už i základní péči, což přímo ohrožuje život pacientů,“ uvádí v analýze Fiala.

Připomíná, že základní strategií systémů EU je co nejrychlejší odsun pacientů z drahých akutních lůžek na lacinější doléčovací a rehabilitační. „Všem daňovým poplatníkům by se to bohatě vyplatilo, protože náklady zde jsou pětkrát nižší,“ upozorňuje Fiala.

Pokud by přibylo lůžek následné péče, mohli by na ně být pacienti včas překládáni. Kdyby se srovnaly náklady na péči s úhradami, stála by celá následná péče za rok zhruba 10,5 miliardy, tedy jen o 2,5 miliardy více než nyní.

Fiala rovněž vyčíslil, co vlastně pojišťovny nyní v následné péči hradí - vedle denní dávky stravy, energií, praní prádla či administrativy jsou to platy sester a čtvrtina platu ošetřovatelek.

Úhrady nepokryjí tři čtvrtiny platu ošetřovatelek, platy lékařů, léky a krev, zdravotnický materiál. Rehabilitaci, včetně logopedie a ergoterapie, pojišťovny nehradí vůbec.

„Mnohá zařízení už svůj marný boj vzdala a dávají svým pacientům jen to málo, na co dostanou peníze,“ konstatuje Fiala. Sbírky podle něj situaci nevyřeší, začít se musí zaplacením největších dluhů. Nové vedení VZP podle Fialy naznačuje, že má zájem nesrovnalosti napravit, vůli k nápravě projevily i zaměstnanecké pojišťovny.

ČTK

Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz

Metal Josef

V následnej peče v praxi je viac menej funkcia zdravotná sestra a sanitár.Funkcia ošetrovatel v tychto zariadeniach moc nenajdete zrejme je to ekonomickou situaciou zariadenia alebo vedome šetrenie aby zariadenie ako tak prosperovalo.Nasledná peče ale funkciu ošetrovatelov by mala mat a to zrejme preto že táto praca nie je tak po odbornej stranke tak naročna a pre ošetrovatelov a ošetrovatelky je tato praca v takychto zariadeniach mimoriadna prospešna.Každe zariadenie naslednej peče by malo presadzovat kvalitu peče a stoho dovodu do takychto zariadeni by malo prijimat ošetrovatelov a nenahradzovat tym pracu danou sanitarmi.Poistovne by mali plne hradit vykoni ošetrovatelov ako i sestry lebo tato praca je dost náročna a vešekere usilie týchto ludi by malo byt patrične ocenene a nie podcenovane.Myslim si že funkcia ošetrovatel-ošetrovatelka je podcenovana a do zariadeni naslednej peče sa moc toto zaradenie tejto funkcie nevyužíva.Statistika by určite dala mne za pravdu že tato funkcia takychto zariadeniach nieje bud tabulkou alebo neochotou tych ludi ktory kategorizaciu vymisleli.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?