FNOL investovala 73 milionů Kč do centra cévních mozkových příhod

iktus, mrtvice, stroke, Neurologie,

Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) s pomocí evropských dotací investovala téměř 73 milionů korun do modernizace vybavení pro péči o pacienty s cévními mozkovými příhodami. Díky této investici se zlepší vyhlídky lidí postižených tímto závažným onemocněním na uzdravení. Většinu investice pokryla dotace EU, nemocnice zaplatila 15 procent nákladů.

Fakultní nemocnice pořídila například nové monitory životních funkcí, plicní ventilátory, ultrazvukové přístroje, operační mikroskopy i speciální přístroje, pomocí kterých se léčí ucpané mozkové cévy. Díky stavebním úpravám se zvýšil počet specializovaných lůžek intenzivní péče z původních pěti na 13. „Určitě jsme se posunuli také v kvalitě péče. Máme nové výkonnější a přesnější přístroje, které nám pomohou zlepšit vyhlídky pacientů v léčbě,“ řekl novinářům přednosta Neurologické kliniky FNOL Petr Kaňovský.

Podle ředitele nemocnice Romana Havlíka je vybavení srovnatelné se západoevropskými pracovišti, která se specializují na cévní mozkové příhody. „Důležitější než investovaných 72,5 milionu korun je to, že naše nemocnice má kvalitní odborníky, kteří investici maximálně využijí ve prospěch pacientů,“ uvedl Havlík.

FNOL je součástí tuzemské sítě deseti specializovaných center, která se starají o pacienty s mozkovou příhodou. V olomouckém centru jsou do péče o tyto pacienty zapojeny nejen neurologická, neurochirurgická a radiologická klinika, ale také oddělení rehabilitace a urgentního příjmu.

„Je skvělé, že máme heliport na střeše chirurgického komplexu. Často se totiž k přepravě těchto pacientů používá vrtulník, protože jsou přiváženi i z více než stokilometrové vzdálenosti. Na heliport navazuje urgentní příjem a celý diagnostický komplement,“ podotkl vedoucí lékař centra Daniel Šaňák.

V Olomouckém kraji systém funguje tak, že jakmile zdravotnická záchranná služba dorazí k pacientovi a zjistí, že by mohl být postižený cévní mozkovou příhodou, tak ihned volá lékařům FNOL a konzultuje s nimi další postup. Než je pacient dopraven do nemocnice, tak už je připraven tým odborníků.

„Pokud u nás potvrdíme diagnózu, přistoupíme k léčbě trombolýzou, kdy se krevní sraženina rozpouští pomocí léku podaného do žíly nemocného a v některých vhodných případech pomocí katetru až přesně do místa krevní sraženiny,“ podotkl Šaňák.

Cévní mozkové příhody jsou ve vyspělých zemích po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí a nemocnosti. V souvislosti s cévní mozkovou příhodou nebo na její následky zemře až 30 procent lidí, které toto onemocnění postihne.

„Čím dál častěji jsou mezi pacienty postiženými tímto onemocněním lidé v produktivním věku. Souvisí to se špatným životním stylem, rizikovým faktorem je kouření a stres. Není neobvyklé, že se tak mrtvice objeví u lidí kolem třiceti nebo pětatřiceti let,“ upozornil Šaňák.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!