Přejít na obsah

Frontu na operaci neuplatíte

zpět
12.7.2010
Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.
zvětšitDoc. MUDr. Leoš Heger, CSc.
Autor: ZDN

Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. | Autor: ZDN

 

Leoš Heger (TOP 09) odmítá, že by nastávala éra medicíny pro bohaté a chudé. V jeho osobě nicméně nastupují vyšší regulační poplatky a také možnost zaplatit si i ve státních nemocnicích lepší péči.

Jak vysvětlíte pacientovi, že se před volbami mluvilo o zásadních reformách zdravotnictví, ale nakonec se stejně jako před čtyřmi lety začíná regulačními poplatky?

Poplatky se otevřely, protože budily velkou pozornost. Zejména když Věci veřejné chtěly úplně zrušit poplatek za recept. Přitom právě ten přináší do zdravotnictví asi polovinu všech peněz z poplatků.

Takže je to jen rychlé řešení, jak dostat peníze do systému.

Kdyby se ve zdravotnictví nečekaly velké finanční defekty, bylo by více prostoru pro jiné věci. Ale protože se musí počítat každá koruna, jednalo se o poplatcích. Má to logiku. Musíme ošetřit pohyb pacienta po systému, tam je ještě velký prostor pro úspory.

Proto chcete, aby za každou přímou návštěvu u specialisty zaplatil dvě stovky?

Poplatky mají bránit bezbřehosti péče a tohle je první razantní krok. U nás mnoho lidí, podle analýz až třetina, chodí přímo ke specialistům. Pokud jsou to lidé vzdělaní a něco o svém zdraví vědí, třeba se strefí. Řada lidí se ale nestrefí a opravdu by jim stačila péče u obvodního lékaře. Přitom specialista je vždycky pro systém dražší. Nechtěli jsme lidi od specialistů odříznout úplně, proto jsme zvolili mezikrok: člověk sice může ke specialistovi jít sám, ale zaplatí částku, která pokryje zdražení péče.

Bude pacient platit dvě stě korun, i když ke specialistovi, třeba alergologovi, dochází léta?

Pravidlo by mělo být napsáno tak, že pacient může jít ke specialistovi buď na doporučení praktického lékaře, anebo když si ho specialista sám pozve. Pokud k alergologovi chodí pravidelně, stává se alergolog jeho ošetřujícím lékařem. Tím pádem si ho zve a bude to za standardní třicetikorunový poplatek.

Koalice se také dohodla, že by si lidé měli levnější léky kupovat v lékárnách za své. Jak určíte, co je levný lék?

Cena se v koaliční dohodě neobjeví, ale diskutovalo se o hranici tak zhruba padesát šedesát korun.

V různých lékárnách jsou ale ceny léků různé.

Mělo by se to odvíjet od stanovené maximální úhrady, kterou platí pojišťovna. Ale je to ještě na debatu a já nejsem expert na kalkulace v oblasti lékové politiky. Musí se zvolit řešení, které zamezí manipulacím třeba ze strany výrobce.

Co různá balení téhož léku? Balení s 30 tabletami bude spadat mezi levné léky, větší se 40 tabletami už ale tuto hranici „přeleze“.

Dá se to nastavit na minimální balení, v jakém se lék vyrábí. Pokud se zvolí cena 50 korun, tak za balení, kde je deset tablet.

Novinkou je i vyšší poplatek za den v nemocnici. Kdo určí, kolik za jaký pokoj pacient nově zaplatí?

Cena pokoje už bude spadat k nadstandardu a bude si to určovat nemocnice vlastním výměrem. Minimum bude sto korun a mechanismus, jak by se případně poplatek zvyšoval, není ještě úplně specifikován.

Až dosud se hospitalizační poplatek nezapočítával do limitu, kolik může pacient ročně zaplatit za lékařskou péči. Nezmění se to, když se teď poplatek výrazně zvýší?

O tom se v koalici nemluvilo. Jen se obecně dohodlo, že se bude sledovat sociální únosnost. Ta je pro mě v poplatkové sféře jednou z nejklíčovějších věcí. Opravdu chci, aby byla v systému zachována solidarita.

Zachováte současný limit 5000 korun, respektive 2500 pro sociálně slabé a nemocné?

Chtěl bych zavést podobný systém, jaký mají v Německu. Tam mají strop nastavený na dvě procenta ročního příjmu nebo daňového základu. Takže pokud má někdo roční příjem třeba sto tisíc, což je na úrovni důchodce s penzí osm až devět tisíc, pak strop činí dva tisíce. To je ještě méně, než je dnes. A když má někdo příjem třeba milion ročně, měl by být strop dvacet tisíc. Ti lidé by si to mohli dovolit a byl by to příjem do systému, který by měl punc solidarity.

Kdy se rozjede celá nová podoba regulačních poplatků?

Ještě to není dohodnuto definitivně, ale já osobně počítám se začátkem příštího roku.

A kdy se dá čekat další novinka, tedy připojištění na nadstandardní péči?

Připojištění by mělo dostat prostor v zákoně a je potřeba ho otevřít co nejdříve. Ovšem připojištění bude dělat komerční sféra a ta se do něj pustí jedině v případě, že bude rozdíl mezi standardem a nadstandardem dostatečně velký, aby se jí to vyplatilo a uživila se na tom.

Připojištění tedy vůbec nebudou nabízet zdravotní pojišťovny?

Ne. Předpokládá se, že to bude odděleno.

Komerční pojišťovna mě ale může jako klienta odmítnout. Nebo mi nastavit tvrdší podmínky, když budu rizikový pacient, třeba horolezec.

Jsou lidé, kteří tvrdí, že rizikové chování by opravdu mělo být zpoplatněno. Je to ale k velké diskusi. Protože co třeba s klukem, který poleze na skálu, spadne a způsobí si úraz, který bude stát dva miliony? Zváží to společnost jako jeho hloupost, která by měla být trestána ještě nad to, co se mu stalo? Má jeho rodina platit?

Expert vládní rady NERV Miroslav Zámečník ale třeba už před rokem navrhoval, aby se u pacientů každého půl roku zkoumalo, jestli kouří, a podle toho by se určovala částka, kterou odvádí na povinném pojištění. Byl byste pro?

Nejsem si úplně jist, jestli jsou ty testy tak stoprocentní, aby se to dalo rozlišit. Pokud by to šlo, byl by to dobrý bič na kuřáky. Museli by se buď připojistit, nebo si za své nemoci zaplatit. Ovšem když budete zpoplatňovat rizikové chování u jedné skupiny, je to vůči ní nefér, protože takových skupin je hodně. Když kuřáci, proč ne také obézní?

Jen pro pořádek - vy sám jste kuřák?

Kdysi jsem kouřil, ale málo. Teď už asi dvacet nebo třicet let vůbec.

Na co tedy bude možné se připojistit?

Za současného stavu se asi ta možnost neotevře. Pojišťovny nebudou chtít pojišťovat na poplatky, které jsou navíc limitované pěti tisíci, ani na stravu při dlouhodobém pobytu v nemocnici. Rozdíl mezi standardem a nadstandardem je dneska malý. Změní se to, až si pacient bude moci připlatit třeba dvacet tisíc na dražší kyčelní kloub. Začít by se mělo právě v materiálových záležitostech, jako jsou lepší čočky nebo kvalitnější protéza. V medicínské sféře bude třeba postupovat velmi obezřetně, stanovit nadstandard je tam velmi riskantní.

Takže nebudeme vědět, na co máme standardně nárok při lékařském výkonu?

Mohlo by se třeba říct, že se bude připlácet za operaci křečových žil, protože je to zákrok, který není nezbytný a život zachraňující. Ta operace stojí třeba dva a půl tisíce. Jistě by se ale našla řada lidí, pro které by bylo zatěžko ty peníze dát a operaci by odkládali. Přitom za deset let by je mohl postihnout bércový vřed. Medicína tady nemá ostrou hranici. Proto bude velmi těžké to napsat do zákona.

Koalice chce také zavést transparentní čekací seznamy na operace a další druhy péče. Když si někdo připlatí nadstandard, posune ho to na takovém seznamu?

To je závažná otázka. Myslím, že ve státních nemocnicích budou tyhle čekací seznamy neporušitelné. Pokud to nemá důvod medicínský, pacient by neměl mít možnost v normální veřejnoprávní nemocnici předběhnout. To bych pokládal skutečně za medicínu pro chudé a bohaté. Mohovitý člověk by měl mít pouze možnost najít si nemocnici privátní, která bude mít čekací doby kratší. Tam ať si to zaplatí.

A pokud si bude chtít pacient připlatit za to, že si ho vezme na starost lékařská špička v oboru?

Akceptovatelné by to bylo, ale je tam jiný problém: rozlišit, kdy je specialista v pracovní době, nebo ve službě. Třeba šéf kliniky může mít normální ambulanci pro standardní pacienty, kteří si nepřiplácejí, a pak ambulanci, kam dochází v sobotu a neděli za svou privátní klientelou. Je proto velmi rizikové, že se s tím budou hrát nějaké hry. Takový lékař by si mohl zvát privátní pacienty ve své standardní pracovní době.

Odstartují-li nové regulační poplatky od ledna 2011, kdy se dá čekat začátek připojištění a nadstandardů?

Záleží na tom, jak rychle bude pracovat parlament. My zrevidujeme všechny zákony z éry doktora Julínka a zvážíme, co se znovu pustí. V roce 2012 už by ale bylo dobré, aby první nadstandardy fungovaly.

Už příští rok se má zdravotní systém propadnout do desetimiliardové ztráty. Kde plánujete ušetřit?

Celý ten systém podědím se všemi jeho historickými břemeny. S neopravenými nemocnicemi, nízkými platy sester a také s tím dluhem, který opravdu dosáhne zhruba deseti miliard. Jsou ale věci, se kterými se nedá hnout rychle, zázraky neumím. Je třeba pátrat, kde peníze utíkají a jak pojišťovny rozdělují veřejné peníze. I já slýchám vyprávět historky, jak se dohodne šéf pojišťovny se zdravotnickým zařízením, dá mu lepší smlouvu, větší úhrady, a pak se o to spolu rozdělí. Totéž platí pro pečlivější dohled nad předepisováním léků, protože je známo, jak dealeři obcházejí lékaře.

To všechno je ale na delší lokte. Radikální krok k zalepení díry, třeba zvýšení plateb za státní pojištěnce, nechystáte?

Podle průběhu koaličních jednání to dnes považuji za vyloučené. Budu žádat ministra financí, aby se tato možnost vzala v úvahu, ale ministr zdravotnictví může jen upozorňovat, jaké dopady bude mít propad financí na celý systém. Bude na vládě, za jak vážnou prioritu to bude považovat.

Tvrdil jste, že některé nemocnice (nebo alespoň některá jejich oddělení) by se mohly rušit. Máte už přesnější představu?

Ještě ne. Moje představa je taková, že by se měla posilovat následná péče. Finančně i kapacitně. Třeba u nás, v Královéhradeckém kraji, se připravují restrukturalizace nemocnic v Broumově a v Opočně. Je tam snaha kraje dohodnout se s pojišťovnou, aby se nemocnice přeměnila na léčebnu buď rehabilitační, nebo pro dlouhodobě nemocné. Takový model bych podpořil.

Rušení nemocnic je ale vždy obrovské politikum. Čekáte tuhý odpor v regionech?

Velké, takzvaně okresní nebo fakultní nemocnice rušit tak jednoduše nepůjde, to je politicky neprůchodné. Ale tam je třeba debatovat o systému úhrad, protože ten výrazně ovlivňuje chování lékařů i pacientů. Je potřeba systém otevřít tak, aby peníze šly s pacientem. Aby si on mohl vybrat, do které nemocnice půjde, a aby ho ta nemocnice chtěla. Dnes to sice teoreticky jde, ale organizačně je to velmi těžké. Protože když se nemocnice chová benevolentně a pacienta vezme, prodělává na tom, neboť její rozpočet je tvořen převážně fixním paušálem a každý nový pacient ji finančně hrozně zatíží. Pokud nemocnice na každého nového pacienta dostanou peníze navíc, budou se mnohem více snažit a budou pacienty k sobě lákat. Pacienti by měli zájem chodit do těch nejlepších a jiné, ty horší, by se spontánně vyprázdnily.

Leoš Heger (62)

Vystudovaný lékař působil jako rentgenolog čtyři roky v zahraničí(USA, Kuvajta Německo), nicméně svoji kariéru spojil nakonec s Hradcem Králové. Vedl tam vůbec první CT pracoviště v republice. Od roku 1996 až do letoška by ředitelem hradecké nemocnice. V roce 2002 se stal hradeckým zastupitelem za ODS. V roce 2008 za tuto stranu kandidoval do Senátu, ale neuspěl. Nyní se stal poslancem za TOP 09, kam vstoupil loni, a v jejím dresu usedne i ve vládě jako ministr zdravotnictví.


Klíčová slova

Autoři

Veronika Rodriguez, Miroslav Korecký, Týden

Komentovat článek: Frontu na operaci neuplatíte

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Frontu na operaci neuplatíte

Komentáře

dalších 15 komentářů
AS ad Jojko  | 16. 07. 2010 07:33

:-D tak tohle jsem přesně čekal! Já si smlouvu se ZP nemusím číst, vím i bez Vás, že je pro doktory nevýhodná, taky jsem ji jako jeden z mála odmítal podepsat. Ale čí je to dílo ? Kdo se za zády paktoval s reformátory Julínkem a Hroboněm a kul s nima zákulisní pikle? Kdo vždycky podrazil ostatní, domluvil se s těmi hajzly a odkýval jim všechny ty sviňárny ? No přece Vy, pane doktore Jojko, Vy jeden patolízalskej servile! A teď tady budete zase předvádět ty svoje debilotiny a poučovat, jak správně vložit hlavu na špalek, aby to bylo v souladu s vyhláškou ?! Já se Vás neptám, co stojí ve smlouvě se ZP. Já se Vás jako AS, za kterého Vy jakožto předseda SAS vyjednáváte, co s tím budete dělat, když jste nám to takhle posral! Odpověď bohužel už znám, nemusíte se namáhat. Vy neuděláte absolutně NIC nebo to akorát ještě víc poděláte, nic jiného totiž ani neumíte.

Zorjan Jojko Věcná chyba  | 15. 07. 2010 08:20

K AS: Asi by bylo dobré, jste-li AS, kdybyste 1) přečetl své smlouvy se ZP, hlavně tu část o možnostech jejího ukončení při vědomí si toho, že na tuto smlouvu se nevztahuje zákoník práce. 2) si uvědomil, že pokud i najdete možnost, jak dát výpověď z těchto smluv, že zároveň tímto činíte krok i za veškerý u Vás pracující personál, což je minimálně zdravotní sestra. K Zatlovi: Pane doktore, prosím, nargumentujte pomocí nesmyslů a nepolemizujte. Čísla mluví jasně. Od roku 2007 je PL pro systém v průměru dražší, než AS.

Jan Cedr Věcná chyba  | 13. 07. 2010 16:20

Milý Zatle, nevím, jak to vlastně myslíte. Buď 1/ dle Vás je pacient již úspěšně léčen u svého PL, k tomu ale ještě dochází k AS, který léčbu prodražuje a komplikuje, vnáší tam mnoho iracionalit jak v indikaci dalších vyšetření či při indikaci drahé, nesmyslné medikamentosní léčby, kdy PL vlastně zvyšuje náklady a přidává práci, kdy je nutno ty iracionality upravovat........ nebo 2/ pacient je léčen u AS, k vám občas donese lékařskou zprávu, a nyní prahnete po tom, abyste v rámci stejné kapitační platby jako máte dosud, tuto léčbu převzali na sebe.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné