Fúze pojišťoven zvýší komfort klientů

mikrofon, média, rozhovor

„Počet pojišťoven není rozhodující, pouze by neměla být jen jedna. Náš systém veřejného zdravotního pojištění patří k jedněm z nejlevnějších v Evropské unii,“ říká mimo jiné v rozhovoru Práva Jaromír Gajdáček.

GENERÁLNÍ ŘEDITEL ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY MINISTERSTVA VNITRA JAROMÍR GAJDÁČEK:

Ministr zdravotnictví Leoš Heger oznámil sloučení vaší a Vojenské zdravotní pojišťovny. Jaké to bude mít výhody a rizika pro klienty, kteří jsou u vás pojištěni?

Fúze zdravotních pojišťoven není nic nového, legislativa je však v současné době znemožňuje. A to by se mělo změnit. O fúzi pak mohou rozhodnout pouze správní rady obou zdravotních pojišťoven.

A až se změní zákony a fúzím nebude nic bránit – co přinese sloučení vaší a vojenské pojišťovny klientům?

Vnímám to jako posílení pozice největší zaměstnanecké zdravotní pojišťovny na trhu z hlediska řešení současných finančních problémů ve zdravotnictví. Klienti se stanou součástí většího, silnějšího celku.

Rizika pro klienty vaší zdravotní pojišťovny nehrozí?

V žádném případě. Spíše čekejme výhody. Bude lepší pozice pro vyjednávání s lékaři, lepší základ pro tvorbu preventivních programů, více kontaktních míst. To všechno může pro klienty znamenat zvýšení komfortu.

Myslíte si, že slučování pojišťoven by mělo dál pokračovat vzhledem k tomu, že by se ušetřily peníze na jejich provoz?

Počet pojišťoven není rozhodující, pouze by neměla být jen jedna. Náš systém veřejného zdravotního pojištění patří k jedněm z nejlevnějších v Evropské unii. Provozní náklady se pohybují na úrovni 3,5 %. Efektivita práce je vyšší u menších pojišťoven – zatímco VZP dnes obslouží jedním pracovníkem zhruba 1350 klientů, zaměstnanecké pojišťovny jich obslouží 1800 až 2000. Provozní náklady na jednoho pojištěnce se u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven pohybují mezi 600-650 Kč ročně; u VZP je to zhruba o sto korun více. Jsem přesvědčen, že naopak by měl být odstraněn současný monopol VZP, tedy že žádná pojišťovna nebude mít více než 50 % trhu. A jejich počet bych nechal na přirozeném vývoji.

V příštím roce se očekává propad zdravotního pojištění asi 10 miliard korun. Co to bude znamenat pro pacienta?

My jako zdravotní pojišťovny musíme udělat všechno pro to, aby to pro pacienty neznamenalo zhoršení situace a dostupnosti, a to především akutní péče. To v každém případě. Určitě ale bude nutné diskutovat o vnitřních rezervách systému.

Měly by se podle vás rušit některé nemocnice nebo jejich oddělení?

Rušení nemocnic není na pořadu dne. Spíše budeme muset restrukturalizovat lůžkovou péči. Musíme zvažovat, zda je nutné, aby každá nemocnice prováděla náročné operace. Vždyť pracoviště, které nemá správnou frekvenci operací, v podstatě pacientům nezaručuje odbornost a kvalitu. Myslím, že pro pacienta je mnohem efektivnější, když pojede sice o 10 kilometrů dál, ale bude mít jistotu opravdu kvalitní zdravotní péče.

Lékaři varují, že kvůli nedostatku peněz ve zdravotnictví hrozí zhoršení dostupnosti a možná i kvality péče. Jak z toho ven?

Existují jediné dvě možnosti – využít vnitřní rezervy a získat další finanční toky. Jak už jsem naznačil, hodně peněz se dá ušetřit zefektivněním poskytování zdravotní péče. Je také třeba se zaměřit na větší kontrolu nákupu drahých přístrojů a jejich následného využívání. Velkým úkolem je redukce akutní lůžkové péče. Nechceme rušit nemocnice, ale vzhledem ke stárnutí obyvatelstva bude potřeba změnit některá oddělení na léčebny dlouhodobě nemocných. Občanům bych dal možnost připlatit si za nadstandardní péči a komerčně se připojistit. A přestože výběr pojistného asi nebude ideální, snahou zdravotních pojišťoven bude udržet úhrady zdravotní péče na současné úrovni, to znamená nejít s platbami dolů.

Občané si platí zdravotní pojištění, vy nyní hovoříte o zavedení dalších plateb. Je to pro ně únosné?

Možnost připlatit si za nadstandard nebo se připojistit se mi zdá spravedlivější než všem jednotně zvednout procento odvodu na zdravotní pojištění, jak prohlašují někteří politici.

Lékaři volají po zvýšení odvodů státu za státní pojištěnce. Říkají, že kvalitní české zdravotnictví udržují jen díky tomu, že ho „dotují“ svými nízkými platy.

Dovedu si představit, že lékaři dostanou více peněz, ale je to zase o vnitřním hospodaření. Všichni vědí, že systém veřejného zdravotního pojištění disponuje určitou částkou, a neměli bychom utrácet víc. Někdy začátkem 90. let to bylo 50 miliard a dneska už je to kolem 280 miliard.

V příštím roce stát svůj příspěvek za své pojištěnce, tedy za děti, studenty, důchodce a nezaměstnané a další, nezvýší. Je to přes 6 miliónů lidí. Co vy na to?

Odvod státu není rovnocenný odvodům zaměstnanců a zaměstnavatelů na zdravotní pojištění. Stát jen dorovnává chybějící peníze a dnes to vychází na 723 korun. Je pravda, že by to mělo být pravidelně navyšováno o inflaci a že tomu tak není. Ale my musíme vycházet z reality. Jestliže vláda rozhodne v rámci úsporných opatření, že navýšení nebude, no tak s tím prostě musíme počítat.

Lékařský odborový klub chce zvýšit platy lékařů na trojnásobek průměrného platu v zemi za základní pracovní dobu, tedy asi na 72 tisíc korun a u začínajícího lékaře na 35 tisíc korun. Je to reálné?

V této situaci mě ani neudivuje, že LOK přichází s takovým požadavkem, protože jejich požadavky byly vždycky vysoce nadnesené a nikdy nebyly reálné. Nicméně není věcí zdravotní pojišťovny, aby hodnotila plat lékaře. Je to skutečně věcí přerozdělení peněz, které jsou k dispozici.

V této souvislosti ministr Heger tvrdí, že poprvé by mohlo dojít i ke snížení platů lékařů. Nevyvolalo by to ale revoluci v jejich odchodech do zahraničí nebo k farmaceutickým firmám?

Jsem přesvědčen, že snižování platů v současné době nehrozí. A co se týče masových odchodů – nemohou všichni pracovat ve farmaceutických firmách. To by pak neměli komu dodávat léky.

Souhlasíte s ministrem, že je třeba více promýšlet nákupy drahých diagnostických přístrojů, aby byly efektivně využity, protože tudy zbytečně tečou peníze?

Tuto myšlenku významně podporuji.

Ale není to politika proti pacientovi? Proč musí na vyšetření do krajské nemocnice, když by ho mohl mít v okresní?

Rozhodně to není proti pacientovi, kvalita péče musí být na prvním místě.

Jak se díváte na nápad, že ještě v tomto volebním období by měla zdravotní daň, tedy to, co odvádíme na zdravotní pojištění, stoupnout. Na kolik podle vás?

Jsem proti záměru plošného zvyšování zdravotní daně. Jsem zastáncem názoru vyjmout některé neakutní výkony – ty, které nejsou život zachraňující, jsou plánovatelné a odkladné – ze solidárního systému a zpoplatnit je a dát možnost občanům komerčně se pojistit například na úrazy. Systém je postaven na solidaritě zdravých s nemocnými, nikoliv na solidaritě zodpovědných občanů s hazardéry.

Terčem diskusí jsou stále poplatky ve zdravotnictví. Jste pro jejich zrušení, anebo úpravu – jakou, na kolik?

Já jsem pro to, aby se o zdravotnických poplatcích nejméně rok vůbec nemluvilo.

Fúze pojišťoven zvýší komfort klientů
Ohodnoťte tento článek!