Genetický kód na osobní plastikové kartičce?

Informační revoluce daleko přesahuje otázku zdravotních záznamů pacientů. V červnu 2000 oznámili vědci, že se jim podařilo dokončit první verzi mapování lidského genomu – text, skládající se ze tří miliard písmen celé DNA reprezentativního lidského jedince. A to byl teprve začátek…

Informační revoluce daleko přesahuje otázku zdravotních záznamů pacientů. V červnu 2000 oznámili vědci, že se jim podařilo dokončit první verzi mapování lidského genomu – text, skládající se ze tří miliard písmen celé DNA reprezentativního lidského jedince.

A to byl teprve začátek. Vědci nyní začínají dešifrovat miliony drobných variací genetického kódu, které vysvětlují malé rozdíly mezi jednotlivými lidmi – a rozdíly v jejich lékařské historii. Vědci už nyní mají kompletní sekvence DNA celé řady parazitů a nakažlivých mikrobů.

Takováto genetická data, sloučená s individuálními anamnézami pacientů v celém národě, otevřou pro lékaře, vědce studující nemoci a farmaceutické společnosti skutečný zlatý důl. V mnoha případech budou mít vědci k dispozici podrobný instrukční manuál pro infekci i napadeného pacienta. Vzhledem k tomu, že budou vědět, jak patogen funguje, i jak funguje jeho hostitel, budou schopni přesně předpovědět, jak zasáhnout, aby byla nemoc zastavena s co nejmenšími zápornými vedlejšími účinky.

Avšak vědci budou muset teprve zjistit, co jednotlivé geny způsobují, jak to způsobují a kdy. Skutečné odpovědi přijdou teprve prostřednictvím srovnání genetických informací s životem pacientů.

Britské zdravotnické organizace Medical Research Council, Wellcome Trust a další doufají, že vytvoří rejstřík až 500 000 dobrovolníků středního věku, kteří věnují svou DNA a budou se pak účastnit po dobu dvaceti let studie o vývoji svého zdraví.

Studie individuálních pacientů nezodpoví příliš mnoho otázek. Ale obrovský experiment, jehož by se účastnili nejrůznější lidé, by mohl vysvětlit, proč někteří lidé umírají a jiní žijí daleko déle.

Takový výzkum povede k novým léčebným metodám a k záchraně životů a odstraňování utrpení. Vyvolává to ale také obrovské otázky ohledně osobního soukromí. Komu budou takováto data patřit? Kdo by k nim měl mít přístup a za jakých okolností?

Tyto otázky jsou zcela reálné: stále častěji budou nyní pacienti monitorováni doma a budou sami používat lékařské programy, než navštíví „skutečného“ lékaře. I v tom případě je možné, že bude lékař – specialista jen na obrazovce, vzdálený mnoho kilometrů. Jak se připravíme na svět, v němž budou mít lidé na osobní kartičce z umělé hmoty nejen celou svou zdravotní historii, ale také svůj celý genetický kód?

Tento týden oznámila Evropská unie, že se rozhodla investovat 12 milionů liber do „bioinformatiky“. Jsme na tuto budoucnost připraveni?

Britské listy, 18.5.2001

Ohodnoťte tento článek!