Hejtmani přijali dva možné způsoby oddlužení nemocnic

Krajští hejtmani ve středu přijali navrhovaná řešení, jimiž chce koaliční komise ke zdravotnictví vyřešit dluhy bývalých okresních nemocnic, většinou s rezervou. Názory jednotlivých hejtmanů najdete v tomto článku…

PRAHA – Krajští hejtmani ve středu přijali navrhovaná řešení, jimiž chce koaliční komise ke zdravotnictví vyřešit dluhy bývalých okresních nemocnic, většinou s rezervou. Zatímco proti třímiliardové variantě v zásadě nic nenamítají, návrh na poskytnutí poloviční částky mezi nimi vyvolal spíše obavy. Komise se na dvou možných způsobech řešení dohodla na jednání v noci ze středy na čtvrtek.

S první, takzvanou čistou variantou, která počítá pouze s 1,5 miliardy, důrazně nesouhlasí hejtman Středočeského kraje Petr Bendl (ODS). Částka by podle něj byla naprosto nedostačující a vedla by k rychlému kolapsu zdravotnických zařízení. Připomněl, že politici již dříve rozhodli, že nemocnice dostanou 2,3 miliardy. „Jestli teď někdo začíná uvažovat, že ne 2,3 miliardy, ale 1,5 miliardy, pak je to buď blázen, který neví, co činí, anebo má někdo škodolibou radost z toho, že začnou padat nemocnice,“ prohlásil Bendl.

Naopak vstřícnější postoj vůči návrhům komise zaujal zástupce jihočeského hejtmana Vladimír Pavelka (KDU-ČSL). Podle něj představuje vítanou pomoc pro zadlužené nemocnice každá z uvažovaných variant. Jihočeské nemocnice ale podle něj nejsou s dluhem zhruba 312 milionů korun tak „zaseknuté“ jako zařízení v jiných regionech.

S tím, že vítané jsou jakékoli prostředky, souhlasí i zdravotní rada Královéhradeckého kraje Zdeněk Hajžman. Zároveň však kritizoval komisi za to, že své návrhy příliš mění. „Neustále se mění podmínky a moji kolegové již několikrát museli přepracovat podklady o dluzích nemocnic,“ podotkl.

Názor, že prospěšná je každá koruna, má i náměstek hejtmana Olomouckého kraje Vladimír Válek (US-DEU). Takzvaná čistá varianta ho prý ale znepokojuje. Připomněl, že dluhy nemocnic jsou mnohem vyšší a narůstají i přes úsporná opatření, propouštění zaměstnanců či krácení jejich osobního ohodnocení. Za optimální by prý považoval pomoc ve výši zhruba 3,5 miliardy.

S návrhem na poskytnutí 1,5 miliardy nesouhlasí ani náměstek hejtmana kraje Vysočina Miloš Vystrčil (ODS). „Pokud se máme úspěšně vypořádat s dluhy nemocnic, které jsme zdědili od státu, tak jediná varianta, která připadá v úvahu, je, že dostaneme od vlády peníze ve výši závazků, které vznikly do konce roku 2002,“ zdůraznil. Dodal, že by se však nebránil tomu, kdyby kraj mohl převést nevymahatelné pohledávky na stát.

Moravskoslezský kraj by uvítal, kdyby byly na vzniklé dluhy uvolněny tři miliardy korun. „To, že se vláda rozhodla zaplatit dluhy nebo jejich část, které vznikly do konce roku 2002, je správné,“ řekl ČTK zástupce hejtmana pro oblast zdravotnictví Jiří Carbol (KDU-ČSL).

Ústecký kraj by mohl podle náměstka hejtmana Pavla Tošovského získat zhruba 350 milionů korun na zaplacení dluhu šesti nemocnic, které spravuje. „Dohodli jsme se na tom před dvěma týdny s vládou. Nevím ale, zda to bude z 1,5 nebo ze tří miliard korun,“ uvedl Tošovský.

Plzeňský kraj potřebuje podle tamního radního pro zdravotnictví Jaroslava Kadlece uhradit 120 milionů korun. Částka, jež pokryje veškeré závazky včetně dlužných mezd a odstupného zaměstnancům nemocnice v Plané na Tachovsku, je asi o 65 milionů korun vyšší, dodal.

Hejtman Zlínského kraje František Slavík (KDU-ČSL) soudí, že řešením není ani stoprocentní oddlužení zdravotnických zařízení. „Problém je v systému. Pokud někdo uhradí dluh a nenastaví systém tak, aby bylo možno zamezit dalším ztrátám, není to o mnoho lepší řešení, než úhrada pouze poloviny dluhu,“ uvedl. Ani jednu z variant vládní komise pro zdravotnictví přitom nepovažuje za optimální. Zdůraznil, že počítá s původním návrhem 3,7 miliard, na němž se hejtmani dohodli na jednání s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!