Hepatitida za čtyři stovky (plné znění tiskové zprávy LOK)

…Reálná hodnota rizikových příplatků se za uplynulých devět let snížila na třetinu. Následky infekčních chorob však zůstávají stejné a riziko jejich získání se také nemění. Přiznat někomu za riziko nákazy hepatitidou, tuberkulózou ale i AIDS příplatek ve výši 1,6% jeho platu, to je trapná urážka lidské důstojnosti…

LOK chce prosadit zvýšení rizikových příplatků na důstojnou úroveň.

Zdravotnictví je v posledním desetiletí resortem s druhým nejvyšším výskytem nemocí z povolání (hned za hornictvím). Na celkovém počtu všech hlášených nemocí z povolání se zdravotnictví podílí přibližně 15%, tedy mnohem vyšším podílem, než by odpovídalo srovnání počtu pracovníků.

Zdravotníci jsou vystaveni rizikům infekce a dalším škodlivým vlivům, zejména alergenům, organickým rozpouštědlům, desinfekčním prostředkům, anestetikům. Z fyzikálních vlivů jde především o ionizující záření. Nepříznivý vliv uvedených škodlivin na lidský organizmus je zejména u lékařů potencován vysokou neuropsychickou zátěží a obrovským rozsahem přesčasové práce, které nemá v našem hospodářství obdoby.

Největší riziko pro zdraví zdravotníků představují infekční choroby, kterých bylo v roce 1998 hlášeno 335 případů a nemoci kůže, který bylo evidováno 51 případ.

Mezi nejčastější infekce patří svrab (197 případů) a dále bohužel mnohem závažnější hepatitida (59 případů navzdory očkování), tuberkulóza (15 infikovaných) a salmonelóza (9 případů).

Nejvíce ohroženými pracovníky jsou zdravotní sestry, kterých nemocí z povolání onemocnělo 217, dále ošetřovatelé a sanitářky (80) a lékaři (40).

Mezi nejrizikovější pracoviště, díky systému ochrany před ionizujícím zářením, již dávno nepatří oddělení RTG. Nejvíce onemocnění hlásí interní oddělení nemocnic, domovy důchodců, psychiatrická oddělení a léčebny dlouhodobě nemocných.

Naší prioritou je pochopitelně prosazování takových pravidel bezpečnosti práce, která budou minimalizovat riziko profesionálního poškození zdraví. Avšak ani při maximální snaze jistě nelze ve zdravotnictví vyloučit riziko přenosu závažné infekce na pracovníka. Nebezpečí lze omezovat nejen dodržováním pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale též snížením rozsahu přesčasové práce (podařilo se prosadit v novele zákoníku práce) a zkrácením pracovní doby s prodloužením dovolené na zotavenou (LOK nedokázal v novele zákoníku práce prosadit).

Za práci ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách náleží zaměstnancům příplatek podle nařízení vlády č. 252/1992 Sb. Nařízení platí v původním znění bez podstatné úpravy již od roku 1992. Devět let se tedy navzdory inflaci nezvýšily rizikové příplatky! Rizikové činnosti jsou rozděleny do dvou skupin, přičemž za méně rizikovou práci náleží dnes příplatek 100 – 400 Kč za měsíc a za práci nejrizikovější pak příplatek 300 – 700 Kč měsíčně.

Jak již bylo řečeno nejčastěji nemocí z povolání onemocní zaměstnanci interních oddělení, kterým náleží většinou rizikový příplatek 400 Kč za měsíc. Vulgárně řečeno, na interně můžete koupit za čtyři stovky hepatitidu, která z vás, pokud budete mít smůlu, udělá doživotního invalidu a pokud budete mít smůlu ještě větší, umřete za pár let na rakovinu jater. Je jasné, že toto nebezpečí lze jen těžko zaplatit, ale přesto jistě existuje důstojnější kompenzace než ony urážející čtyři stokoruny.

Reálná hodnota rizikových příplatků stále klesá !

Průměrný plat ve zdravotnictví – 1992: 4802 Kč; 2000: 12880 Kč

Rizikový příplatek na interně – 1992: 400 Kč; 2000: 400 Kč

Podíl rizikového příplatku na platu – 1992: 8,3%; 2000: 3,1%

Průměrný příjem lékaře zaměstnance – 1992: 7801 Kč; 2000: 24854 Kč

Rizikový příplatek pro lékaře na interně – 1992: 400 Kč; 2000: 400 Kč

Podíl rizikového příplatku na příjmu lékaře – 1992: 5,1%; 2000: 1,6%

Reálná hodnota rizikových příplatků se za uplynulých devět let snížila na třetinu. Následky infekčních chorob však zůstávají stejné a riziko jejich získání se také nemění. Přiznat někomu za riziko nákazy hepatitidou, tuberkulózou ale i AIDS příplatek ve výši 1,6% jeho platu, to je trapná urážka lidské důstojnosti.

Lékařský odborový klub navrhuje následující novelu nařízení vlády č. 252/1992 Sb.

§ 4 odstavec 1)

Výši příplatku stanoví kolektivní smlouva podle míry rizika, intenzity a doby působení škodlivých vlivů v průběhu vykonávání činnosti. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, stanoví výši příplatku zaměstnavatel podle výše uvedených kriterií ve vnitřním platovém předpisu.

a) pro pracovní činnosti uvedené v první skupině ve výši 1000 Kč až 2000 Kč měsíčně,

b) pro pracovní činnosti uvedené ve druhé skupině ve výši 2000 Kč až 3000 Kč měsíčně.

odstavec 2)

Provádí-li zaměstnanec různé činnosti, které jsou z hlediska nároku na poskytování příplatku zařazeny do obou skupin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci příplatek nejméně ve výši 1500 Kč měsíčně.

Zdůvodnění:

Životní náklady stoupají a peníze znehodnocuje inflace. Tedy stejné zdůvodnění, jakým představitelé politických stran odůvodnili nezbytnost valorizace státního příspěvku na svoji činnost.

Peníze svoji cenu ztrácí, ale zdraví zůstává pro každého člověka hodnotou nejvyšší. Ti, kdo v zájmu společnosti v práci každodenně své zdraví riskují, mají nárok na důstojnou kompenzaci za toto riziko.

MUDr. Milan Kubek

Poznámka redakce: Další podrobnosti k tomuto tématu najdete ve 13. čísle Zdravotnictví a medicína.

Ohodnoťte tento článek!