Hlad v nemocnicích

Nemocniční jídlo nevyhovuje většině pacientů, někteří během hospitalizace trpí vážnou podvýživou. Nová studie má odhalit, proč mají lidé upoutaní na lůžko hlad. Drtivá většina klinik není ochotna přiznat, že nemocní strádají…

Pacienti hladovějí ve většině českých nemocnic, avšak drtivá většina klinik strádání nemocných není ochotna přiznat.

Zprávu o tom, jak kvalitně se lidé odkázaní na pobyt ve zdravotnickém zařízení stravují, by měla podat během několika týdnů zřejmě první tuzemská studie.

Odhodlali se k ní lékaři v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici. Výsledky šetření nazvaného výzkum hladovění pacientů by měly v budoucnu přispět k tomu, aby se lidé najedli lépe a kultivovaněji.

Podvýživa ze špitálu

Přestože závěry studie ještě nejsou k dispozici, už nyní poznatky expertů dietologů naznačují, že se osmdesát pro cent lidí, kteří jsou odkázáni na nemocniční lůžko, nenasytí tak, jak by mělo.

„Buď jim nechutná a jídlo vracejí zpátky, nebo se dokonce ani nemohou nebo nestačí najíst,“ říká Jaroslava Pavlíčková, předsedkyně sekce dietních sester České asociace sester.

Nakonec to vede k tomu, že se zhruba každý desátý pacient během pobytu v nemocnici dostane do stavu podvýživy.

„Správná strava však nesouvisí jen s komfortem pobytu v nemocnici, ale také s léčbou,“ podotýká Pavel Kohout, ústavní dietolog a vedoucí JIP druhé interní kliniky Thomayerovy nemocnice.

Jinými slovy: kdo dobře jí, ten se rychleji uzdravuje, a těm, kdo hladovějí, se zdravotní problémy vlečou déle nebo se ještě více komplikují. Přidávají se pooperační potíže, snižuje se obranyschopnost organismu a hrozí větší riziko, že onemocní zápalem plic.

Ve Velké Británii lékaři zjistili, že podvyživených pacientů umírá při operacích nebo nedlouho po nich o třicet procent více než těch, kteří stejný zákrok podstoupili v dobrém stavu.


„Téměř nikdo si ale bohužel netroufne říci, že s jídlem spokojený není. Důvod je jednoduchý: mají strach, že by se péče o ně zhoršila.“

Jaroslava Pavlíčková, předsedkyně sekce dietních sester České asociace sester.

Lidé odkázaní na jídlo z nemocnice raději spoléhají na návštěvy, které nezřídka přinášejí blízkým teplá jídla z domácí kuchyně. To zase nevidí rádi lékaři, protože někteří nemocní mají předepsané speciální diety.

Potíže se stravováním pacientů způsobuje hned několik faktorů: stres z nemocnice, nechutenství způsobené podáváním léků, nevalná úroveň a malá fantazie nemocničních kuchyní, malé porce a neochota zdravotnického personálu nemocným pomoci.

Nejhůře jsou na tom staří nebo nemohoucí pacienti, kteří se nemohou nakrmit sami. Často se jim stává, že sestra položí tác s jídlem na noční stolek a za hodinu jej zase odnese, ačkoli vidí, že se nemocný oběda ani nedotkl.

„Když má někdo ještě ke všemu jíst na pokoji, kde jeden dostává záchvaty kašle a na vedlejší posteli někdo umírá, pak jen těžko něco pozře,“ podotýká Pavlíčková.

Jak na hlad

Řadu problémů by podle dietologa Kohouta vyřešilo, kdyby si pacienti částečně stravu hradili ze svého. To ostatně před časem navrhovala ministryně zdravotnictví Marie Součková.

Chtěla prosadit, aby si lidé na nemocniční krmi připláceli zhruba padesát korun. „Byl to jen návrh, který zatím setrvává ve stadiu úvah,“ podotýká mluvčí ministryně Mario Böhme.

Dietní sestra Jaroslava Pavlíčková však říká, že by ke spokojenosti nemocných stačilo i mnohem méně: „Pohybliví pacienti by měli chodit jíst do speciálních jídelních koutů a neměli by dostávat jídlo do pokoje, odborná vyšetření by se měla plánovat tak, aby neprobíhala v době jídla, a sestry by měly pomáhat těm, kteří se nemohou najíst sami.“

Práci dietních sester, které se o výživu pacientů starají, však managementy nemocnic v mnoha případech podceňují. Zatímco například v Německu připadá na jednu dietní sestru ve fakultní nemocnici pětadvacet lůžek, u nás musí při stejné pracovní náplni zvládnout skoro sto padesát pacientů.

Jak se jí jinde

Na jídlo si stěžují i pacienti v zahraničních nemocnicích, výjimku tvoří snad jen soukromé kliniky, kde ovšem lidé za dobrou stravu musí zaplatit.

O tom, že ani peníze nemusejí být zárukou chutných pokrmů, se však právě nyní přesvědčují pacienti na Slovensku. Tam si sice už měsíc připlácejí za pobyt v nemocnici padesát korun na den, avšak jídelníček se nezměnil.

Ředitelé nemocnic totiž poplatek raději utrácejí jinde než ve stravovacích provozech. „Strava je vedlejší, nejdůležitější jsou léky,“ tvrdí například podle agentur ředitel fakultní nemocnice v Nitře Viktor Žák.

V nemocnici v Banské Bystrici stojí denní stravování pacienta 175 korun, v Čadci musejí vystačit s padesátikorunou.

„Je to velká bída, vůbec nemáme peníze,“ tvrdí zástupce nemocnice Ján Szolowski. V nemocnici se vaří jen tolik, aby pacient přežil.

Británie: blýskání na lepší časy

Špatnému stravování v britských nemocnicích se rozhodlo učinit přítrž tamní ministerstvo zdravotnictví. Před několika měsíci vyzvalo známé šéfkuchaře, aby pro nemocnice sestavili nové jídelníčky. Do zvýšení kvality nemocničního jídla se stát rozhodl investovat čtyřicet milionů liber.

Jídlo by například měli mít pacienti k dispozici po celých čtyřiadvacet hodin, a ne jen v přesně stanovených časech, kdy třeba kvůli vyšetřením svůj příděl

„propásnou“.

Kateřina Svobodová, Týden, 23.06.2003

Ohodnoťte tento článek!