Horák: Není pravda, že VZP některou péči neproplácí

Titulní obrázek

Smlouvy privátních praxí se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, limity na zdravotní péči, neproplacené výkony, regulační poplatky. Na tyto a další problémy se ptali čtenáři Zdraví.Euro.cz ředitele VZP Pavla Horáka. Odpovědi na první polovinu dotazů čtěte v článku. Druhou polovinu dotazů zodpoví Pavel Horák v následujícím týdnu. Termín na zasílání dotazů už vypršel, další prosím neposílejte…

!!!

MUDr. Petr Jenka

Vážený pane řediteli, v květnu jsme podali stížnost na protiprávní postup VZP při výpočtu úhrad a v důsledku toho zadržuje prostředky ve výši přes 1.000.000 Kč. MZ potvrdilo, že VZP jednala protiprávně a dne 24.8.2007 Vám zaslalo své stanovisko (zn. MZDR 18078/2007) s vírou, že na Váš „pokyn dojde urychleně k nápravě“ zmíněného stavu.

Dosud přes opakované dotazy na KP hl.m.Prahy nám VZP stále protiprávně uvedené prostředky neuhradila.

Je možné, že MZ ČR není pro VZP dostatečnou autoritou, resp. stanovisko MZ ČR Vy osobně ignorujete? Jaký byste zvolil postup, pokud byste byl na mém místě, a chtěl přimět ředitele VZP, aby respektoval pokyny MZ ČR? V dokonalé úctě. MUDr. Petr Jenka, jednatel Home Care Services & Supplies, s.r.o.

VZP na dopis Ministerstva zdravotnictví odpovídala. Situace je taková, že Home Care Services & Supplies, s. r. o. podepsala na 1.pololetí 2006 úhradový dodatek, který byl v souladu s vyhláškou ministerstva zdravotnictví 550/2005 Sb a zcela v jeho souladu bylo také provedeno vyúčtování. V dalším období roku 2006 na základě výkladu MZ byl vytvořen pro zdravotnická zařízení domácí péče nový úhradový dodatek, reagující na změny dané Vyhláškou 101/2006 Sb. Ten byl pro zdravotnická zařízení výhodnější. Home Care Services & Supplies, s. r. o., ho však odmítlo podepsat. Proto VZP postupuje podle platně uzavřeného dodatku v intencích vyhlášky 550/2005 Sb. Pokud vaše zařízení dodatek podepíše, bude úhrada 1.pololetí 2006 přepočítána v souladu s tímto novým dodatkem.

MUDr. Zeman

Do konce minulého roku uzavřela řada privatních praxí smlouvu na dobu neurčitou. Nyní dostávají návrhy na novou smlouvu, ale na dobu určitou. Když odmítají, je jim zaslán urgující dopis. Platí tedy smlouvy z minulého roku, nebo se boudou měnit pokaždé s novou vyhláškou?

Dle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, uzavírají VZP a ostatní zdravotní pojišťovny za účelem zajištění věcného plnění při poskytování zdravotní péče pojištěncům smlouvy se zdravotnickými zařízeními o poskytování zdravotní péče. Dle ust. § 17 odst. 3 citovaného zákona se tyto smlouvy řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních zdravotnických zařízení. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je vydá jako vyhlášku. Naposledy vydaná vyhláška č. 618/2006 Sb. obsahuje ve svém § 3 ustanovení, dle kterého se mají smlouvy uzavřené podle dosavadních předpisů uvést do souladu s citovanou vyhláškou do 31.12. 2007. Z výše uvedené dikce zákona a vyhlášky je zřejmé, že smlouvy se musí měnit s každou novou vyhláškou, pokud bude vydána. Je to ostatně obvyklý princip, že smlouvy, stejně jako všechny ostatní právní vztahy musí být v souladu s platnou právní úpravou.

Pokud jde o dobu neurčitou, o kterou Vám zřejmě zejména jde, pak je třeba připomenout, že závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti uzavřený na dobu neurčitou lze ukončit výpovědí. Obecná úprava v § 582občanském zákoníku vyjadřuje, že závazky nemají nikoho zavazovat po neomezenou dobu bez možnosti takový vztah ukončit. Možnost výpovědi (bez udání důvodu) obsahuje i speciální právní úprava v zákoně č. 48/1997 Sb., která v ustanovení § 17 odst. 3 stanoví, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Smlouva může jen upravit jinou výpovědní lhůtu, nemůže možnost výpovědi vyloučit. Vedle zákonné možnosti výpovědi bez udání důvodu může, a také obsahuje, smlouva mezi pojišťovnou a zdravotnickým zařízením možnost výpovědi jako důsledek porušení závazku, tedy výpověď charakteru sankčního.


|
DÁLE ČTĚTE:
Otázky a odpovědi ředitele VZP
Gatekeeping nebo menší pravomoce praktiků?
Horák: chci, aby se výkony proplácely všude stejně
Body versus unikátní pojištěnci
Kapitační platba nebo výkonová úhrada?
bezdekova@mf.cz|

J. Prochásková

Dobrý den, prosila bych odpověď, z jakého důvodu se vztahuje regulační poplatek 30 Kč i na obor klinické logopedie. Regulační polatek by měl zamezit zneužívání lékařské péče. K logopedovi jsou pacienti zasíláni na základě doporučení obvodního nebo dětského lékaře prvního kontaktu, tím je již regulace dána. Následuje terapie, též má být zpoplatněna. Terapie u fyzioterapeutů je z poplatků vyjmuta, v logopedii je péče obdobná. Prosím o odpověď, zda se jedná o příspěvek nebo regulační polatek a eventuelně, co se reguluje?

Které druhy péče mají být regulovány prostřednictvím regulačních poplatků, stanovilo Ministerstvo zdravotnictví návrhem novely zákona 48/1997 Sb. Předpokládáme, že v případě klinických logopedů tak učinilo z následujících důvodů: K logopedovi jsou pacienti skutečně odesíláni praktickým lékařem pro děti a dorost. Pokud však logoped dítě převezme do své péče, dostává se do pozice obdobné ošetřujícímu lékaři, tj. získává oprávnění indikovat další logopedickou péči dle potřeby pacienta a vlastního odborného rozhodnutí. Proto je regulace obdobná regulacím u ambulantních specialistů na místě. Pokud se jedná o „zpoplatnění následné terapie“, platí zde stejné omezení jako u lékařů, což znamená, že se platí pouze za návštěvu u logopeda, při které bylo provedeno klinické vyšetření (komplexní, cílené, kontrolní či konziliární). Terapeutické výkony tedy zpoplatněny nejsou, pokud není zároveň provedeno některé z klinických vyšetření.

Juraj Repka

Vážený pane řediteli, jak by se postavila VZP k lékaři, který by „dovybíral“ od pacienta 1/3 neproplacené od VZP práce?

Pokud máte na mysli vliv novely seznamu výkonů a navýšení mzdových indexů, pak není pravda, že VZP neproplácí některou péči. Úhrada je zcela podle platných vyhlášek MZ. Propláceny jsou všechny body i výkony, jen je výše omezena maximální úhradou. Pokud by lékař přesto vybíral, bylo by to protizákonné! I po novele tzv. paragrafu poslankyně Fischerové (§ 11, odst. 1 písm. d) zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů platí, že „Lékař či jiný odborný pracovník ve zdravotnictví ani zdravotnické zařízení nesmí za tuto zdravotní péči přijmout od pojištěnce žádnou úhradu“. Touto péčí je zdravotní péče bez přímé úhrady, pokud byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených citovaným zákonem. Spory o výši úhrad musí řešit zdravotnická zařízení jednáním se zdravotními pojišťovnami. Pojištěnec se nesmí stát nástrojem jejich boje, nesmí být rukojmím žádné z obou stran. Jak by se k takovému lékaři mohla postavit VZP, určuje již zmíněný paragraf, který dále stanoví, že při porušení citované povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna vypovědět smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Zároveň je příslušný orgán státní správy oprávněn uložit pokutu nebo dokonce odejmout oprávnění k poskytování zdravotní péče.

Jiří Antonín Votýpka

Doplatky léků v jednotlivých lekárnách se diametrálně liší. Jde i o stokoruny. Databáze doplatků VZP není aktuální.

VZP nevede databázi doplatků. V číselníku léčivých přípravků jsou uvedeny oficiálně platné údaje – úhrady dle vyhlášky MZ ČR, ceny propočtené z maximálních cen stanovených ministerstvem financí, případně dohodnuté nejvyšší ceny v souladu se smlouvami s výrobci, tzn., že doplatky, které se zjistí v číselníku, jsou maximální možné.

Výše doplatků u léčivých přípravků obecně je výsledkem dvou faktorů. Prvním je výše úhrady stanovená vyhláškou ministerstva zdravotnictví a druhým cena přípravku. Zatímco výše úhrady je neměnná po dobu platnosti příslušné vyhlášky, s výší ceny přípravku je to složitější. Ministerstvo financí stanoví u léčivých přípravků hrazených ze zdravotního pojištění maximální cenu, která je platná jeden rok. K této ceně je připočtena distribuční přirážka v maximální výši dle výměru ministerstva financí, dále 5% DPH a výsledkem je konečná cena v lékárně. Zjednodušeně lze tedy říci, že doplatek je rozdíl mezi konečnou cenou přípravku a úhradou a je stejný ve všech lékárnách.

Avšak v souladu s cenovými předpisy je cena i přirážka stanovena jako maximální, což v praxi znamená, že nesmí být překročena, ale může nabývat jakýchkoli nižších hodnot. V konkurenčním boji je tato možnost využívána především výrobci, kteří individuálně snižují cenu z důvodu snížení doplatku a získání lepšího konkurenčního postavení na trhu. Různé slevy také poskytují velkodistributoři lékárnám. Také lékárny v rámci svých ekonomických možností někdy nečerpají plnou výši přirážky, aby snížily doplatky a přilákaly pacienty s recepty. Tento jev je v podstatě pro pacienty pozitivní, problém tkví především v tom, že ke snížení ceny nedochází najednou ve stejném čase, a ve všech lékárnách. Z toho vyplývá, že výše doplatku u léčivého přípravku může být různá, přičemž lékárny postupují v souladu s platnými cenovými předpisy.

VZP má na výši doplatků omezený vliv. V některých případech projednává přímo s výrobci snížení cen jejich přípravků a uzavírá s nimi smlouvy o dohodnutých nejvyšších cenách (které jsou následně uváděny v číselníku léčivých přípravků), což také přispívá ke snížení či dokonce odstranění doplatků. Takové snížení se na rozdíl od výše popsaných způsobů projeví plošně ve všech lékárnách, takže z něj mají prospěch všichni pacienti.

1. Není možné požadovat po lékárně zveřejnění doplatků na jednotlivá léčiva?

Jde o to, jak si představujete, jakým způsobem by mělo být zveřejnění doplatků realizováno. Vzhledem k tomu, že lékárna dostává dodávky léčivých přípravků prakticky denně, přičemž ceny se mohou v každé dodávce lišit, určitě není schůdné vyvěšování ceníků – sortiment lékárny činí několik tisíc léčivých přípravků. Lékárna při výdeji vždy informuje pacienty o výši doplatků na vydávané léčivé přípravky, jednotlivá balení opatřuje štítky s údaji o ceně a úhradě, případně zde uvádí i vypočtený doplatek. Dále na vyžádání pacienta vydá účtenku, na které jsou tyto údaje uvedeny.

2. Nemůžeme se v tomto směru dožadovat intervence například Obchodní inspekce, aby byl zákazník i v lékárnách informován o aktuálních cenách třeba tak jak to musí mít všichni ostatní prodejci?

Ostatní prodejci mají povinnost označit zboží cenovkami, což lékárny činí, nebo zveřejnit ceník – neschůdnost tohoto řešení již byla zmíněna. Vzhledem k tomu, že léčivé přípravky nemohou být vydávány samoobslužným způsobem, nemůže si pacient předem zjišťovat ceny a vybírat z regálů podle cenovek na nich umístěných. Pacient je v lékárnách informován o aktuálním doplatku při výdeji a vždy má možnost se rozhodnout, že si léčivý přípravek vyzvedne v jiné lékárně.

3. Může váš pojištěnec nahlédnout do účtu, který je na jeho osobu veden?

Pojištěnec má nárok na to, aby mu příslušná zdravotní pojišťovna na vyžádání poskytla 1x ročně za předchozích 12 kalendářních měsíců písemný přehled zdravotní péče, která byla za toto období vykázána na jemu příslušející číslo pojištěnce a následně uhrazena příslušnou zdravotní pojišťovnou. Nově má od 1.1.2008 nárok na to, aby mu byl současně s přehledem uhrazené zdravotní péče poskytnut i písemný přehled o výši jím uhrazených a zdravotnickými zařízeními pojišťovně sdělených regulačních poplatků a doplatků na léčivé příplatky, započitatelných do limitu podle § 16b zák. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Blanka Misconiová

Vážený pane, děkuji redakciZdraví.Euro.cz i vám za možnost komunikovat touto cestou a zároveň si vám dovoluji položit několik otázek, které tíží jak poskytovatele domácí péče, tak i jejich klienty:

Jakým způsobem hodlá VZP podporovat konkrétně v tomto roce i následujících letech rozvoj systému domácí zdravotní péče pro indikované klienty, tak aby redukovala dobu pobytu klientů v lůžkových zdravotnických zařízeních na dobu nezbytně nutnou a současně s tím – snížila finanční výdaje z fondu veřejného zdravotního pojištění na řešení problémů spojených s nosokomiálními nákazami? Jakým konkrétním způsobem jsou sledována VZP data o výskytu nosokomiálních nákaz klientů VZP v lůžkových zdravotnických zařízeních?

Pokud jsou data sledována, prosím o odpověď na následující otázku.

Jakou výši výdajů ročně z fondu veřejného zdravotního pojištění od roku 1995 do roku 2007 tvoří výdaje na řešení nosokomiálních nákaz u klientů VZP? Pokud data nejsou sledována, žádám o zdůvodnění – proč nejsou sledována a jaká konkrétní opatření v této souvislosti navrhujete?

Jaká ekonomické nástroje aplikuje VZP pro redukci doby hospitalizace a včasný přesun klientů do systému primární, či domácí péče ?

Jaká další opatření navrhujete pro efektivní využití finančních prostředků plynoucích z fondu veřejného zdravotního pojištění pro následující období ve vztahu k realizaci záměru:

– podpory rozvoje primární péče a domácí péče

– eliminaci nosokomiálních nákaz

– zlepšení dostupnosti a kvality systému zdravotní péče pro klienty v rámci komunitní péče

A poslední otázka:

Jakým způsobem mají dle vašeho názoru postupovat agentury domácí péče v případech kdy ošetřující lékař indikuje domácí zdravotní péči klientovi, ale agentura domácí péče v uvedeném období již prokazatelně překračuje limit úhrady od VZP, který je kalkulován z referenčního období minulého roku.

Zde podotýkám, že systém domácí péče je prokazatelně prorůstovým systémem a proto prosím o zohlednění tohoto faktu ve vaší odpovědi.

Dle dikce smluvního ujednání (typová smlouva s VZP) humánních i etických aspektů… agentura nemůže klienta odmítnout, pokud má dostatečnou personální kapacitu, ale tím se vystavuje riziku, že péče nebude VZP uhrazena. Domácí péči tedy poskytne, vykáže… a tímto krokem překročí i shora uvedený finanční limit… a tak musí „za trest“ podstoupit zdlouhavý a náročný proces námitkových, reklamačních, či smírčích řízení…

Považujete tento postup za smysluplný? Pokud ne, prosím sdělte mi váš osobní názor i návrh řešení uvedené situace.

O vaší odpověď na všechny shora uvedené otázky prosím v kontextu se zněním zdravotně pojistných plánů VZP v tomto roce i uplynulých letech a v souladu s navrhovanými koncepčními kroky MZ zveřejněnými na webu MZ.


VZP provádí pravidelnou kontrolní činnost zaměřenou na účelnost hospitalizace, zdravotní důvody hospitalizace, na délku hospitalizace a na oprávněnost její úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Pojišťovna tedy sleduje kvalitu péče v lůžkových zařízeních včetně přidružených komplikací, ve kterých jsou i nosokomiální infekce.

Přesná data o výskytu nosokomiální nákazy přímo nesledujeme, možné je jen dílčí sledování v rámci DRG. Sledování nosokomiálních nákaz je součástí akreditačních řízení nemocnic, které provádí Ministerstvo zdravotnictví a VZP má zájem, aby nemocnice těmito akreditacemi procházely.

Nejvyšší procento nosokomiálních nákaz je dle zkušeností odborníků na akutních lůžkách, zejména na ARO a JIP, které jsou v zájmu naší kontrolní činnosti v prvé řadě.

Naší snahou je omezit neúčelné pobyty v lůžkových zařízeních, přičemž k předcházení nosokomiálních nákaz přispívá např. zřizování pracovišť tzv. jednodenní chirurgie.

VZP nestanovuje pro rok 2007 agenturám domácí péče žádné limity úhrad. Probíhá zálohová platba a následovat bude vyúčtování v souladu s úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Na základě vyúčtování budou proplaceny všechny výkony a pro všechny ošetřené pacienty indikované lékaři. Limit úhrady byl stanoven jen prorok 2006, nikoli prorok 2007. I v roce 2006 na základě objektivně zjištěných skutečností a navýšení objemu péče upravovala VZP výši úhrad.

MUDr. Miroslav Dostál

Vážený pane řediteli, mám smlouvu s VZP Olomouc, úv 0,8 a VZP Opava, úv 0,4. Samozřejmě dvě samostatná IČZ. Z Opavy mi nejprve přišel návrh Rámcové smlouvy a pak omluva, že dle nového rozhodnutí ústředí VZP bude má smlouva konsolidována pod Olomouc a IČZ z Opavy bude přetransformováno jen na IČP v Olomouci. Jenže pod opavským IČZ mám smlouvy také s dalšími pojišťovnami; dále se naskýtá problém výpočtu KORKO a další komplikace. Rád bych se zeptal, jestli nemůžou i nové rámcové smlouvy zůstat tak jako doposud dvě v obou krajích, aby se věc zbytečně nekomplikovala.

Novelou zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně přešla VZP na krajské uspořádání. Z obecného hlediska je správné dodržovat princip jeden partner, jedna smlouva. Nicméně pokud vyhovuje Vám nebo některým Vašim kolegům dosavadní způsob komunikace, budeme toto Vaše přání respektovat. V tomto směru již byly pobočkám VZP vydány pokyny.

DOTAZY, NA KTERÉ ŘEDITEL VZP ODPOVÍ NÁSLEDUJÍCÍ TÝDEN:

I. Rapčanová

Vážený pane řediteli, již léta marně čekám, že dojde ke změně při možnosti předepisování kompenzačních pomůcek tak, aby pacienti mohli obdržet předpis na pomůcku již při pobytu v nemocnici a né až po propuštění domů. Příklad: pacient se má naučit aplikovat inzulín,ale v důsledku cukrovky má zhoršený zrak,takže by potřeboval předepsat nové brýle,což je ale během pobytu v nemocnici nerealizovatelné.Přemýšlí se nad změnou? Děkuji za odpověď.

ing. J. Bajzík

Vážený pane řediteli, v rozporu s vyhláškou č. 619/2006 Sb. do dnešního dne (8. 11.2007) nejen nevypořádala VZP předběžnou úhradu do 120 dní po ukončení 1. pololetí 2007 (tedy do 29.10.2007), ale dokonce dosud neposlala ani jeho výpočet.

1. Jak vysvětlíte, že VZP pod Vaším vedením nadále ignoruje právní předpisy?

2. Jakým způsobem máme vyúčtovat úrok z prodlení dle § 517 OZ v zákonem stanovené výši?

MUDr. Miloš Vysloužil

Své blízké jsem výkon – sterilizaci – jako gynekolog doporučil, pobočka VZP jej však odmítá před 40. rokem věku uhradit, a to i při třech a více dětech. Je to skutečně výkon, který si pacientka musí uhradit? Nechci jí doporučovat změnu pojišťovny, okresu, ani vymýšlet konspirativní diagnózy k provedení laparoskopie. Děkuji a zdravím gynekolog, 23 let praxe

MUDr. Miroslav Čermák, ARO, nemocnice Břeclav p.o

Jaký je Váš názor na postavení urgentních (emergency/ ev. centrálních příjmů) v nemocnicích? Jaké by mělo být jejich financování? Podle mého názoru by to v současné době i s ohledem na rušení LSPP měla být priorita pro zřizovatele či organizátory péče v nemocnicích. Problémem však je, podle mých informací celostátně, financování této péče.

Pavel Biochemik

Vážený pane řediteli, můžete mi prosím vysvětlit, na jakém právním základě mohou zaměstnanci poboček VZP vyškrtávat a omezovat zdravotní výkony, které vykáže zdravotnické zařízení, a argumentovat údaji z Registračního listu zdravotního výkonu. Přičemž se jedná o údaje, které nejsou obsahem Seznamu zdravotních výkonů. Podle mého a nejen mého názoru Registrační list není právně závazný, je neveřejný a pokud není nějaká kombinace zdravotních výkonů povolena či jinak omezena, musí být uvedena v Seznamu zdravotních výkonů.

L. Moravcová

1) Obraz VZP se v médiích pokouší ovlivnit několik tiskových mluvčích, ale nebylo by přece jenom jednodušší, kdyby se „pojišťovna“ chovala ve všech směrech jako seriózní partner, s patřičně vysokou mírou profesní zdatnosti, a to na všech úrovních? Např. k odborným medicínským tématům spíš čekám vyjádření někoho, kdo se jimi doopravdy zabývá, a ne odpovědi rádoby zasvěcené, ale nepřesné a někdy zmatečné.

Mám na mysli také nutnost nastavit korektní a rovnocenné vztahy s lékaři, lépe řečeno se smluvními zdravotnickými zařízeními; slušné chování všech jejích zaměstnanců, skutečnou a nejenom povrchní znalost problematiky, kterou se zabývají apod. To se bohužel pozná při jednáních i při dotazech. Renomé VZP by v takovém případě jistě bylo dobré jaksi samo sebou.

2) Aktivity, které mají asi za cíl přilákat pojištěnce, se mnoha lidem zdají zbytné, většinou se ani nejedná o skutečnou prevenci, ale o marketing. Přesto se na ně klade důraz, a to jsme si mysleli, že podobné pseudoprogramy (snad kromě příspěvků na očkování) vymizely po zásahu nucené správy ve VZP. To bylo jejím jediným pozitivem!

3) Na ČT1 řekl v létě jeden pan ředitel krajské pobočky, že „VZP není od toho, aby posuzovala odbornou způsobilost, to v žádném případě. My jsme finanční úřad a k tomuto nejsme vybaveni.“ To mohl myslet opravdu vážně? V rubrice Revizní činnost VZP ČR máte na webu napsáno, že se počet činností na jeden úvazek revizního lékaře výrazně zvyšuje, což je způsobeno především nárůstem požadavků na posouzení účtů …………z EU a poklesem počtu revizních lékařů v důsledku nezájmu o tuto profesi. Ráda bych tedy znala názor pana ředitele na budoucí roli revizních lékařů z jeho pohledu a v čem vidí důvod jejich nezájmu?

MUDr. Mario Novák, ambulantní specialista, JČ kraj

Dobrý den, ve vašem stanovisku k úhradám v roce 2008, publikovaném veZdraví.Euro.cz 6.8.2007, v segmentu ambulantních specialistů zmiňujete svou vůli změnit regulační mechanismy od mechanických na „inteligentní“, sjednané na základě odborných hledisek poskytování péče. Osobně mám za to, že letošní úhradový vzorec ministerské vyhlášky nezřídka vede k účelovému a neefektivnímu chování lékařů. Kde se tedy pro příští rok dopídím oné inteligentní regulace ze strany VZP, kdo bude ze strany VZP (na úrovni kraje či okresu ) garantovat odborná hlediska při sjednávání této regulace ( respektive na koho se mohu obrátit )? Děkuji za odpověď.

(ivb), www.Zdravi.Euro.cz








Horák: Není pravda, že VZP některou péči neproplácí
Ohodnoťte tento článek!